Tisková konference představitelů Jihomoravského kraje

 

Žádosti obcí o změnu vymezení hranic krajů

Rada Jihomoravského kraje (RJMK) na své schůzi 27. března 2003 souhlasila s žádostmi obcí Borač, Borovník, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Horní Loučky, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Nedvědice, Níhov, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Řikonín, Senorady, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Vratislávka, Žďárec o změnu vymezení hranic krajů ve smyslu převedení z území kraje Vysočina do Jihomoravského kraje. RJMK souhlasila rovněž s žádostí obce Vratěnín o změnu vymezení hranic krajů ve smyslu převedení z území Jihomoravského kraje do území kraje Vysočina, při zachování podmínky souvislosti správního obvodu.

            RJMK uložila hejtmanovi Stanislavu Juránkovi zaslat stanovisko Jihomoravského kraje ke změně krajských hranic ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi, hejtmanovi kraje Vysočina Františku Dohnalovi a starostům příslušných obcí.

Plán legislativních prací ukládá ministru vnitra předložit vládě v září 2003 věcný záměr návrhu zákona, kterým se mění vymezení hranic krajů. Ke splnění tohoto úkolu oslovilo ministerstvo vnitra svým dopisem všechny obce těch správních obvodů pověřených obecních úřadů, které leží při krajských hranicích a dále také kraje.

Dopis obsahoval metodiku postupu podávání žádostí o změnu hranic krajů. Podle ní měly obce své žádosti zasílat nejen MV ČR, ale i kraji. Krajskému úřadu bylo v metodice doporučeno vstoupit se starosty žádajících obcí do jednání a projednat s nimi všechny potřebné kroky pro naplnění svobodné vůle občanů obcí. Příslušný orgán kraje, který se danou problematikou zabývá, má dle metodiky zaslat vyjádření kraje na ministerstvo vnitra a dotčené obce. Stanovisko kraje není přitom pro ministerstvo závazné.

 

 

Koncepce lékařské služby 1. pomoci v Jihomoravském kraji

Rada Jihomoravského kraje doporučila Zastupitelstvu Jihomoravského kraje schválit Koncepci Lékařské služby první pomoci v Jihomoravském kraji. Koncepce předpokládá existenci lékařských pohotovostních služeb ve Znojmě, Blansku, Boskovicích, Břeclavi, Hustopečích, Kyjově, Hodoníně, Veselí nad Moravou, Vyškově, Bučovicích, Ivančicích, Tišnově, Židlochovicích, Brně.

V návaznosti na zákon č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, by organizace a zajištění lékařské služby první pomoci (LSPP) a lékárenské pohotovostní služby (LPS) měly být povinností obcí s rozšířenou působností. Současná právní úprava jednoznačně nedefinuje LSPP z hlediska místní a časové dostupnosti a personálního zabezpečení.

Do 31. prosince 2002 zajišťovaly LSPP okresní úřady resp. dotovaly její ekonomickou ztrátu. Z analýzy LSPP v jednotlivých okresech JMK za rok 2001 vyplývá, že služba byla po stránce personálního zajištění, organizace a ekonomických parametrů nejednotná. Navíc je všeobecně známo, že tato péče je z vysokého procenta zneužívána pro jiný druh služeb – zejména standardní ambulantní činnosti. V listopadu 2002 byla předložena Koncepce LSPP a lékárenské pohotovostní služby v JMK, která řešila výše zmíněné rozdíly a navrhovala redukci do minimální sítě. Zastupitelstvem nebyla přijata.

Od 1. ledna 2003 danou službu zajišťují obce s rozšířenou působností. JMK vyčlenil pro dané účely limitované finanční prostředky, které jsou na základě schváleného smluvního vztahu mezi JMK a příslušnou obcí rozdělovány dle počtu obyvatel ve správním obvodu příslušné obce s rozšířenou působností. Opakovaně byla vedena jednání v této věci mezi zástupci JMK a zmíněnými obcemi. Z poslední schůzky v dané věci dne 28. února 2003 starostové obcí s rozšířenou působností většinově vyjádřili vůli, aby k 1. květnu 2003 byla LSPP zřizována a organizována krajem podle výše uvedené varianty.

Předkládaná varianta může v praxi i přes schválení orgány JMK přinést komplikace související zejména

-                     s případným trváním některých obcí s rozšířenou působností na dosud platných smlouvách o poskytnutí dotace obcím s rozšířenou působností na zabezpečení LSPP

-                     s nesouhlasem zdravotníků s výší mezd

 

 

Koncepce zdravotnické záchranné služby v Jihomoravském kraji

Rada Jihomoravského kraje na své schůzi 27. března 2003 doporučila Zastupitelstvu Jihomoravského kraje schválit Koncepci zdravotnické záchranné služby (ZZS) v Jihomoravském kraji (JMK) a uložit odboru sociálních věcí a zdravotnictví krajského úřadu zpracovat návrh definitivní sítě výjezdních stanovišť ZZS do konce května 2003.

            Kvalitní zajištění ZZS v Jihomoravském kraji je jednou z priorit v oblasti zdravotnictví. Péče o urgentní, život ohrožující stavy, musí být srovnatelně dostupná v rámci celého regionu a cílem musí být i vysoká, srovnatelná kvalita daných služeb. Zastupitelstvo JMK schválilo základní koncepci ZZS na svém 16.zasedání dne 17. prosince 2002. Následně byly provedeny potřebné analýzy stávajícího stavu  a rozpracovány koncepční záměry. Patří mezi ně zejména:

-         zajištění zákonem stanovené patnáctiminutové dojezdnosti od převzetí tísňového volání a kvalitní a srovnatelné personální vybavení všech stanovišť ZZS

-         bezodkladné řešení nedostatečného personálního vybavení stanoviště v Bučovicích

-         posílení rychlé lékařské pomoci Územního střediska záchranné služby (ÚSZZ) Brno o jednu kompletní posádku s cílem zajistit výjezd při nepřítomnosti posádek ve stanovištích v okolí Brna (zejména Tišnov, Ivančice)

-         zřízení nového výjezdního stanoviště v Újezdě u Brna, čímž bude zabezpečena patnáctiminutová dojezdnost pro obce Židlochovicka, Šlapanicka, Slavkovska, Hustopečska

-         posílení stanoviště ve Znojmě s cílem zajištění 24 hodinové služby dvěma posádkami

-         urychlení plánované delimitace stávajících stanic ZZS v nemocnicích Břeclav a Znojmo k 1. lednu 2004 pod ÚZSS Brno

-         delimitace ZZS Blansko, Hodonín, Vyškov k 1. lednu 2005 pod ÚSZS Brno