Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje

Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje
 

Tradiční lidová kultura je nedílnou součástí kulturního bohatství naší země. Čím pestřejší a různorodější z hlediska národopisného toto území je, tím rozsáhlejší kulturní dědictví v oblasti lidových řemesel, zvyků, obyčejů a dalších projevů lidové kultury může nabídnout. Území Jihomoravského kraje je z hlediska lidové kultury a etnografie pozoruhodným regionem. Setkávají se zde národopisné oblasti Slovácka, Hanáckého Slovácka, Horňácka, část Hané, přechodná oblast mezi Horáckem a Podhoráckem zvaná Brněnsko s oblastmi novoosídleneckého pohraničí na Mikulovsku a Znojemsku. Nepřekvapí proto bohatost tohoto regionu na projevy tradiční lidové kultury, jejíž součástí je i tradiční rukodělná výroba, kterou je třeba chránit a povědomí o ní šířit tak, aby mohla být zachována pro budoucí generace.


Jedním z projevů této snahy a aktivním zapojením Jihomoravského kraje do péče o lidové kulturní dědictví je zřízení titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. K tomuto aktu došlo usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 11311/12/R154 dne 8. března 2012. Současně se zřízením titulu byly schváleny i pravidla pro jeho udělování - Zásady pro udílení titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“. Tímto krokem se Jihomoravský kraj připojil k výzvě UNESCO „Žijící lidské poklady“ a navázal také na již od roku 2001 každoročně udělovaný celostátní titul „Nositel tradice lidových řemesel“. Došlo tak k naplnění dvou usnesení vlády České republiky, k aktualizaci Strategie účinnější státní podpory z roku 2001 a ke Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice z roku 2003.


Titul je určen osobám, které dokonale ovládají dovednosti, postupy a technologie tradiční rukodělné výroby a přiměřeně svým možnostem předávají svoje znalosti a prezentují své výrobky na veřejnosti. Vynikají v oborech rukodělné výroby, které jsou zásadním způsobem ohroženy, nebo jim hrozí zánik.


První tituly Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje byly Jihomoravským krajem uděleny v roce 2012.


Proces, na jehož počátku stojí podání návrhu na udělení titulu a který je završen slavnostním předáním titulu nominovaným, je podrobně popsán v Zásadách pro udílení titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“. Termínem pro podávání návrhů je 30. září každého roku, titul je potom nominovaným udělen na přelomu jara a léta roku následujícího. Návrhy mohou podávat v daném oboru působící vědecké a odborné instituce, fyzické osoby a občanská sdružení, vedle nich také všechny orgány územní samosprávy. Jejich návrhy jsou zpracovány Regionálním pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu Jihomoravského kraje, působícího v rámci Masarykova muzea v Hodoníně, příspěvkové organizace, a předány k posouzení odborné komisi. Na základě doporučení komise je pak titul udělen těm, kteří nejlépe splňují stanovené podmínky. Získání titulu jeho držitele opravňuje k užívání ochranné známky Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje, a to ve spojení s výrobky, za které tento titul obdržel. 

 

       
 

Zásady pro udílení titulu "Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje" (pdf,  469 kB)

 

Držitelé titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“

    Obor tradiční rukodělné výroby Rok udělení titulu
1 Růžena Kozumplíková Pletení z orobince 2012
2 Bohumil Šikula Bednář 2012
3 Dagmar Čechová Perníkové pečivo 2013
4 Alexandra Kaňovská Výroba keramiky - fajáns 2013
5 Miroslav Urban Ruční tkadlec 2013
6 Marie Čiháková Blatnické kraslice 2014
7 Iva Novotná Zpracování ovčí vlny 2014
8 Věra Šmídová Lidová výšivka  2014
9 Anna Búřilová Dekorativní perník z formy 2015
10 Zdeňka Zábojová Ruční tkadlena 2015
11 Marie Žáková Batikované kraslice 2015
12 Markéta Maláníková Lidová výšivka 2016
13 Marie Pachtová Kraslice zdobené slaměnou intarzií 2016
14 Danuška Partyková Vizovické pečivo - tradiční tvary s lidovou symbolikou  2016
15 František Joch Tradiční modrotisk 2017
16 Ivo Nimrichter Černá hrnčina ze Slovácka 2017
17 Jiří Danzinger Tradiční modrotisk 2017
18 Hana Buchtelová Ruční tkaní 2018
19 Ludmila Kočišová Výroba figurek z kukuřičného šustí 2018
20 František Pavlica Výroba a pokládání slaměných došků 2018
21

Milan Strmiska

Zpracování rohoviny a perleti 2018
22

Karel Hanák

Výroba habánské keramiky 2018
23 Alexandr Slavík Řezbářství 2018
24 Marcela Hrabovská Kraslice zdobené slaměnou intarzií 2019
25 Pavel Petržela Výroba malých cimbálů 2019
26 Roman Slaný Výroba včelích klátů 2019
27 Marie Vachunová Šití a vyšívání 2020
28 Eduard Bařina Bednářství 2020
29 Pavel Krahulík Tesařina 2020

 

Držitelé titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“ ocenění v roce 2012


Růžena Kozumplíková


Paní Růžená Kozumplíková z Blatnice pod Svatým Antonínkem obdržela titul za tradiční výrobky v oboru pletení z orobince. Z odrůdy orobinec úzkolistý, který si rodina paní Kozumplíkové sama sklízí a upravuje, vyrábí kabele, sotůrky, rohože a další výrobky. Svým řemeslem navazuje na místní dlouholetou tradici, která je dnes, vzhledem k nedostatku základní suroviny, v ohrožení.

 

Ukázky výrobků - Růžena Kozumplíková (pdf, 1,262 MB)


Bohumil Šikula


Pan Bohumil Šikula z Kyjova byl titulem oceněn za své dovednosti v oboru bednářském, jednom z nejstarších lidských řemesel zpracovávajících a využívajících dřevo. Pan Šikula udržuje tradiční technologii výroby i tvar výrobků a vyrábí téměř celý sortiment bednářského zboží, čímž se odlišuje od jiných bednářů. Mezi jeho výrobky patří kupříkladu sudy věderní (56 l) a dvouvěderní (112 l), kadečky, škopky s dřevěnými uchy, kádě, transportní sudy, nálevky, putny – na vodu, na napájení dobytka, zádové, dále konve na vodu, fasky, lejty na močůvku, máslenky nebo vany a vaničky.

 

 

Ukázky výrobků - Bohumil Šikula (pdf, 1,044 MB)
 

Držitelé titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“ ocenění v roce 2013


Dagmar Čechová


Paní Dagmar Čechové z Veselí nad Moravou byl titul udělen za výrobky tradičního perníkového pečiva z formy. Díky svým profesním znalostem se dopracovala k vlastní technologii složení a výroby perníkového těsta, blížícího se původním recepturám. Vysoké úrovně perníkové produkce pak dosahuje díky kvalitním formám, nazývaným kadluby, které si paní Čechová sama vyřezává. V tvarosloví perníků navazuje na staré motivy – ztvárňuje postavy čertů, andělů, jezdců na koních ad.

 

Ukázky výrobků - Dagmar Čechová (pdf, 994 kB)
 


Alexandra Kaňovská


Paní Alexandra Kaňovská z Dubňan se již od 70. let minulého století věnuje výrobě keramiky. Za svou práci v oboru výroby fajáns, kopií zlidovělé, novokřtěnecké a habánské fajáns, obdržela titul v roce 2013. Dílna, kterou založila v roce 1980 společně s manželem, produkuje jak kopie fajánsí, tak vlastní tvary, u nichž dekory navazují na tradiční výrobu fajánsí na Moravě. Paní Kaňovská rovněž vytváří kopie novokřtěneckých i zlidovělých fajánsí. Výrobky jsou například talíře, misky, džbánky, lahve na víno, zvonky a další užitná i dekorativní keramika.

 

 

Ukázky výrobků - Alexandra Kaňovská (pdf, 1,277 MB)
 


Miroslav Urban


Panu Miroslavu Urbanovi z Malé Vrbky byl titul udělen za tradiční výrobky v oboru ručního tkalcovství. Pan Urban tká na stavu z roku 1854 typickém pro oblast Horňácka. Jako materiál používá len, bavlnu, konopí a vlnu. Mimo tradiční krojové součástky (ženská opléčka, mužské tkané zástěry) vyrábí různé dečky, prostírky nebo činovať na polštáře. Služeb pana Urbana využívají národopisné soubory z blízka i z daleka.

 

 

Ukázky výrobků - Miroslav Urban (pdf, 1,604 MB)

 

Držitelé titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“ ocenění v roce 2014
 

Marie Čiháková

 

Paní Marie Čiháková z Blatnice pod Svatým Antonínkem obdržela titul za své umění při výrobě tradičních blatnických kraslic. Při výrobě kraslic, které se věnuje od roku 1977, navazuje na tradici blatnických kraslic, ježse v Blatnici malovaly v druhé polovině 19. století až do roku 1940. Specifikem blatnických kraslic je postupné vytváření vzoru pomocí vosku nanášeného kreslící tyčinkou na jednotlivé barevné vrstvy – od bílého základu, přes žlutou, červenou až k nejtmavší, černé barvě. Paní Čiháková využívá původní přírodní barvy, které si sama připravuje, a na kraslice maluje tradiční staré vzory.

 


 

Ukázky výrobků - Marie Čiháková (pdf, 1,5 MB)

 

Iva Novotná

 

Paní Ivě Novotné z Hodonína byl titul udělen za dodržování tradičních technologií a postupů při zpracování ovčí vlny. S textilní výrobou se díky rodinnému zázemí setkávala již od dětství. Zpracování vlny a různým textilním technikám se však začala intenzivně věnovat od roku 2002, kdy si zakoupila kolovrátek a dva tkalcovské stavy a naučila se příst a tkát podomácky zpracovanou ovčí vlnu. Od roku 2008 paní Novotná sama pořádá kurzy ve zpracování ovčí vlny a zúčastňuje se předváděcích akcí.

 

 

Ukázky postupu výroby a výrobků - Iva Novotná (pdf, 1,8 MB)

 

Věra Šmídová

 

Paní Věře Šmídové z Veselí nad Moravou byl titul udělen za její umění při výrobě tradiční výřezové výšivky. Tvorbě tradiční veselské výřezové výšivky se věnuje od 70. let 20. století. Díky důkladnému studiu starých dochovaných výšivek ve sbírkách muzeí se paní Šmídová seznámila s tradičními technikami a vzory, které byly v minulosti při výrobě výšivek používány. Své poznatky se rozhodla předávat dál a stala se zakládající členkou kroužku vyšívání a paličkování ve Veselí nad Moravou. 

 

 

Ukázky výrobků - Věra Šmídová (pdf, 2 MB)
 

Držitelé titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“ ocenění v roce 2015

 

Anna Búřilová

 

Paní Anna Búřilová se výrobě dekorativního perníku z formy začala plně věnovat kolem roku 2000, avšak ke kreativním činnostem měla díky své mamince vždy velmi blízko. K tvorbě tradičního dekorativního perníku ji inspirovalo několik starých perníkových forem, které se zachovaly v její rodině. V současné době je její perník profesionálně zvládnutý tak, že se stává vyhledávaným zbožím nejen u nás, ale i v zahraničí. Technologie jeho výroby se stala rodinným tajemstvím.

Ukázky výrobků - Anna Búřilová (pdf, 920 kB)
 

Zdeňka Zábojová

 

Paní Zdeňka Zábojová se práci v oblasti textilní výroby věnuje už od mládí. Vyučila se pánskou krejčovou, později získala kvalifikaci tkadlena na ručním stavu. Navazuje na tradici ruční výroby vlněných vlasových koberců, započatou ve 20. letech v Letovicích. Spolu s dalšími členy rodiny, kteří technologii výroby koberců také znají a ovládají, je paní Zábojová jediná na území České republiky, kdo uchovává tradiční ruční výrobu vlněných vlasových koberců.

Ukázky výrobků - Zdeňka Zábojová (pdf, 1 133 kB)

 

Marie Žáková

 

Paní Marie Žáková se výrobě tradičních batikovaných kraslic věnuje od roku 1965, kdy se přivdala do obce Vnorovy, která je uměním místních krasličářek pověstná. Technika batiky je považována za nejstarší a nejrozšířenější na našem území. Spočívá v postupném nanášení barev od nejsvětlejší po nejtmavší a jejich překrývání roztaveným voskem. Oporou při práci je paní Žákové její manžel a obě dcery, které svému umění rovněž naučila.

Ukázky výrobků - Marie Žáková (pdf, 1 367 kB)

 

Držitelé titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“ ocenění v roce 2016

 

Markéta Maláníková

 

Paní Markéta Maláníková se věnuje zhotovování podlužáckých krojových součástek. Ke krejčovskému řemeslu ji přivedli prarodiče, od nichž také převzala střihy a vzory výšivek. Ve své práci se snaží o maximální dodržení krojové čistoty a o zachování původních technik ručního šití a vyšívání. Paní Maláníková vyrábí především červenice, mužské kalhoty z červeného sukna opatřené tradiční výšivkou, ale také další části tradičního podlužáckého kroje.

 

Ukázky výrobků - Markéta Maláníková (pdf, 1,5 MB)


Marie Pachtová

 

Paní Marie Pachtová se výrobě kraslic zdobených slámou, tzv. hanáckých kraslic, věnuje již dlouhá desetiletí. Vztah k lidové kultuře u ní v dětství formovala babička a následně učitelka ručních prací, od níž se paní Pachtová naučila nejen technice zdobení kraslic tzv. slaměnou intarzií, ale převzala po ní činorodou snahu o oživení hanáckých lidových tradic. Vedle zdobení kraslic se paní Pachtová věnuje také zhotovování obřadního pečiva z kynutého těsta, zejména hanáckých svatebních koláčů. Více než čtyři desítky let působí paní Pachtová jako vedoucí Dětského folklorního souboru Klebetníček Vyškov.

Ukázky výrobků - Marie Pachtová (pdf, 1,3 MB)


Danuška Partyková

 

Paní Danuška Partyková se profesionální výrobou vizovického pečiva začala zabývat již na počátku 80. let minulého století. Prezentuje se především figurální tvorbou, krojovými figurkami, prvky z přírody, tematickými celky inspirovanými dětstvím a ročními obdobími. Titul byl paní Partykové udělen za část tvorby, u níž vychází z tradičních tvarů s lidovou symbolikou.

 

Ukázky výrobků - Danuška Partyková (pdf, 2,2 MB)

 

 

Držitelé titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“ ocenění v roce 2017

 

František Joch

 

Pan František Joch je v pořadí třetí z generace strážnických modrotiskařů z rodu Jochů. Současná modrotisková výroba pana Jocha vychází z barvířské tradice drobných venkovských dílen.    S rodinou založil firmu, která, stejně jako před 100 lety, ručně vyrábí ve Strážnici tradiční modrotiskové výrobky. Panu Františku Jochovi byl v roce 2004 udělen celostátní titul „Nositel tradice lidových řemesel“ v oboru tradiční modrotisk.

  

 

Ivo Nimrichter

 

Velký vliv na tvorbu pana Nimrichtera mělo seznámení se ždánským keramikem Ladislavem Znojem. Díky němu si postavil pec na černou hrnčinu a obnovil výrobu tradiční zakuřované keramiky, která se používala v domácnostech na uchovávání mléka, povidel či vody. Tvarově navazuje na tradiční druhy keramiky od hrnců, džbánů, čepáků, zásobnic různých velikostí až po moderní vázy, svícny či poháry. Pan Ivo Nimrichter byl již v roce 2002 oceněn celostátním titulem „Nositel tradice lidových řemesel“ v oboru černá hrnčina. 

 

 Jiří Danzinger

 

Barvení a tisk plátna má v rodině Jiřího Danzingera po několik generací dlouhou historii. Barvířem byl již jeho pradědeček a stejně tak i dědeček a otec. Do práce se postupně zapojila celá rodina. Danzingerovi si při výrobě modrotisku zakládají na dodržování tradičních výrobních postupů a precizním zpracování. Součástí jejich barvířské dílny je i malé muzeum s ukázkou technologie a výrobních nástrojů. Pan Jiří Danzinger byl již v roce 2002 oceněn celostátním titulem „Nositel tradice lidových řemesel“ v oboru tradiční modrotisk.

  

 

  

 

Držitelé titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“ ocenění v roce 2018

 

Hana Buchtelová

 

Paní Buchtelová je nositelkou tradice již v několikáté generaci. Pracuje na asi 200 let starém celodřevěném tkalcovském stavu. Dokonale zvládá základní vazby, ve kterých používá lněné a bavlněné nitě v tradičních barevných kombinacích. Dlouhodobě se podílí na prezentaci tkalcovské technologie. Paní Hana Buchtelová byla v roce 2007 oceněna celostátním titulem „Nositel tradice lidových řemesel“.

 
 

 Ludmila Kočišová

 

Paní Ludmila Kočišová převzala znalost zpracování kukuřičného šustí od předchozích generací. Pro Ústředí lidové a umělecké výroby vytvořila rozsáhlou vzorovou kolekci figurek, je autorkou rekonstrukcí původních typů. Působila jako lektorka Klubu lidové tvorby. Výraznou měrou se podílela na zachování technologie výroby i tradičního tvarosloví. Paní Ludmile Kočišové byl v roce 2006 udělen celostátní titul “Nositel tradice lidových řemesel”.

 

 

 František Pavlica

 

Pan František Pavlica zpočátku vyráběl slaměné věnce. Schopnosti při získávání kvalitní suroviny, stejně jako zkušenost s jejím zpracováním, jej přivedly k výrobě slaměných došků. Pro svoji činnost obnovil starší mechanizaci – samovaz a mlátičku z 30.let 20.století. Výrobu došků prezentuje na odborných seminářích, pracuje pro skanzeny v Česku i v zahraničí. Pan František Pavlica byl v roce 2008 oceněn celostátním titulem “Nositel tradice lidových řemesel”.

 
 

Milan Strmiska

 

Pan Strmiska k výrobě předmětů používá tradiční technologie a postupy. Své výrobky nedobarvuje, nepoužívá průmyslové chemikálie. Zhotovuje repliky krojových doplňků – knoflíky, spony i další historické šperky stejně jako moderní šperky respektující přírodní materiál. Na základě požadavků vyrábí z rohoviny středověké poháry a trumpetky. Spolupracuje s restaurátory, galeriemi i mnoha dalšími řemeslníky, kteří využívají jeho precizní práci a znalosti. Pan Milan Strmiska byl v roce 2010 oceněn celostátním titulem “Nositel tradice lidových řemesel”.

 
 

Karel Hanák

 

Pan Hanák se zaměřil na výrobu původní habánské keramiky, z které přebírá tvarosloví, stejně jako barevnost. Spolupracuje s muzei, soukromými sběrateli i odborníky na habánskou keramiku. Předlohy vyhledává mj. i v odborné literatuře. Jeho výrobky věrně napodobují povrchové nedokonalosti staré hrnčiny i odstíny glazur. Panu Karlu Hanákovi byl v roce 2008 udělen celostátní titul “Nositel tradice lidových řemesel”.


 

Alexandr Slavík 

 

Pan Slavík se věnuje výrobě tradičních dřevěných forem pro perník, máslo, cukroví a sýry. Již od svého mládí pracuje v rodinné dílně. Formy vyrábí tradiční technikou. Předlohy si také vyhledává v etnografických expozicích českých i evropských muzeí. Ke své práci používá nástroje, které se v jejich rodinné firmě dědí, některé si sám vyrábí. Formy slouží také jako dekorace v interiérech.

 

 

Držitelé titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje“ ocenění v roce 2020

 

Marie Vachunová

 

Paní Marie Vachunová je jednou z nejvýznamnějších švadlen a vyšívaček horňáckého oděvu. Zhotovování horňáckých krojových součástek se začala věnovat přibližně od roku 1995. Kromě oprav lidového oděvu, vázání šátků a jemné výšivky se především zaměřuje na šití a vyšívání svrchních soukenných součástek. Začátky údržby a péče o kroj se naučila od své tchyně Anny Vachunové. Vyšívat se postupně učila podle vzorníků a rad tety Magdaleny. Paní Vachunová se snaží o maximální dodržení krojové čistoty a zachování původních technik šití a vyšívání. Jako dílna ji slouží izba v domě, který byl postaven roku 1837 předky rodu Vachunů, majiteli je udržován v původním stavu. Své znalosti a dovednosti předává dceři Magdě Vachunové, která je využívá i ve své profesi módní návrhářky. Paní Vachunová působí také jako lektorka, získané dovednosti předvádí v rámci různých přehlídek. Radou a pomocí zájemcům o své řemeslo se snaží přispívat k zachování odkazu našich předků.

 

 

Eduard Bařina

 

Pan Eduard Bařina pochází z již páté generace bednářů. Původně se vyučil truhlářem, později absolvoval Školu uměleckých řemesel. Pro bednářskou výrobu, do které ho zasvětil jeho prastrýc pan Dominik Pecka, začal nejdříve zhotovovat řezbářsky zdobená víka. Postupem času se výrobě začal věnovat sám. Setkával se s mistry bednáři, učil se jejich znalostem a dovednostem. Pan Bařina se zaměřuje výhradně na výrobu sudů pro vinaře a výrobce destilátů, pro které vyrábí sudy různých velikostí a tvarů v rozmezí. 5 – 5 000 l. Již 30 let vyrábí výroční sudy se zdobeným víkem pro Templářské sklepy v Čejkovicích. Při výrobě sudů používá pan Bařina historií osvědčené nástroje a dodržuje tradiční technologické postupy. Před 11 lety si zřídil v Čejkovicích dílnu. V dílně pracují tři řemeslníci, kterým své řemeslo předává. Vzhledem k tradici jejich rodinné firmy se předpokládá, že ve stopách svého otce půjde i jeho malý syn.
 

 

 

Pavel Krahulík

 

Pan Pavel Krahulík získal lásku ke dřevu především od svého dědečka a jeho bratra, který byl vyučený tesař. Vystudoval na Středním odborném učilišti obor tesař pro pozemní stavby. Pracoval pro různé podniky, kde připravoval stavby, poté si založil vlastní živnost. Posledních 14 let se zabývá rekonstrukcemi a opravami roubenek a mnoha dalších památkově chráněných dřevěných staveb. Informace získává z odborných publikací, návštěvami skanzenů i dřevěných staveb soukromých vlastníků. Největším přínosem jsou pro něj samotné stavby. Při odstraňování poškozených částí pečlivě zakresluje a dokumentuje pracovní postupy, úpravy a způsoby opracování. Pan Krahulík má syna, který se o práci svého otce zajímá a postupně se v oboru zaučuje. V září 2020 nastupuje jako Mistr odborného výcviku na Střední školu stavebních řemesel Brno-Bosonohy.

 

 

 

 

 

Užitečné odkazy:

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace - Regionální pracoviště pro lidovou kulturu v Jihomoravském kraji (nové okno prohlížeče)

Ministerstvo kultury ČR - ocenění Nositel tradice lidových řemesel (nové okno prohlížeče)

Národní ústav lidové kultury ve Strážnici - ocenění Nositel tradice lidových řemesel (nové okno prohlížeče)