Tisková konference JMK 27. 6. 2008

Tisková konference 27. června 2008

Na tiskové konferenci hejtman Stanislav Juránek pozval novináře na pondělní slavnostní otevření Expozice II Památníku písemnictví na Moravě. 1. náměstek hejtmana Milan Venclík seznámil s rozvojem kongresové turistiky v JMK. Ředitel Krajského úřadu JMK Jiří Crha přiblížil výsledky přezkumu hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí za rok 2007, dále informoval o chystaných nových volbách v obci Žerůtky a také o zřízení nové místnosti pro rodiče s dětmi v budově krajského úřad.

Rajhradský klášter otevře další obnovené prostory

Dne 1. července 2008 budou v rajhradském klášteře zpřístupněny veřejnosti další revitalizované prostory. Tentokrát půjde o 1. poschodí severního křídla kvadratury kláštera. Rekonstrukční práce spočívaly v kompletní obnově střechy, historického schodiště, dlažeb atd. V severním křídle tak vznikl reprezentativní nástupní prostor do celého prvního poschodí kvadratury, jež bude nyní návštěvníkům zpřístupněna vcelku. Nové prostory získá Památník písemnictví na Moravě (pobočka Muzea Brněnska) pro expozici moravského písemnictví 8. až 18. století a doplní tak již otevřenou část expozice (od r. 2005) zachycující moravské písemnictví 19. století a 1. poloviny 20. století. Opravené patro bude sloužit také k pořádání dlouhodobých výstav a současně zde vznikl průchozí koridor.

Postupná obnova mohutného stavebního komplexu rajhradského benediktinského kláštera je úspěšným příkladem spolupráce orgánů veřejné správy a majitelů soukromých objektů – v tomto případě Jihomoravského kraje a Benediktinského kláštera v Rajhradě.

Projekt byl spolufinancován z Finančních mechanismů EHP/Norsko. Náklady spojené s obnovou severního křídla kláštera byly vyčísleny na 12,5 mil. korun, z nichž 85 % uznatelných nákladů bylo uhrazeno z tzv. Norských fondů a 15% jako předplacený nájem z Jihomoravského kraje pro Muzeum Brněnska, resp. jeho pobočku Památník písemnictví na Moravě. Ten byl založen dnem 1. ledna 2005 a za svého krátkého působení si postupně získal pozornost a zájem nejen odborné, ale i široké veřejnosti.

Účast na slavnostním zahájení přislíbili zástupci velvyslanectví Norského království.

Bližší podrobnosti k projektu poskytnou představitelé opatství a Muzea Brněnska po skončení slavnostního otevření expozice, které se uskuteční v pondělí 30. června 2008 od 15.00 hod.

Jižní Morava – nejvyhledávanější region České republiky

Jižní Morava je nejvíce navštěvovaným turistickým regionem České republiky. Výsledky 1. čtvrtletí 2008 naznačují, že by tomu tak mělo být i nadále - počet návštěvníků v 1. čtvrtletí totiž stoupl oproti předešlému roku o cca 12 %.

Stejně tak stoupá počet zahraničních návštěvníků Jihomoravského kraje, který roste také v souvislosti se zavedenými leteckými linkami. Je to zřejmé například v nárůstu ruských návštěvníků regionu: linka Brno – Moskva je provozována od 22. července 2007, přičemž počet ruských turistů na jižní Moravě v roce 2006 činil 8 998 a v roce 2007 to bylo již 18 582.

Významným segmentem cestovního ruchu na jižní Moravě je kongresová a incentivní (motivační) turistika. Zásadními znaky účastníka kongresové turistiky je skutečnost, že utrácí 5x až 6x více než běžný turista, nejčastěji se ubytovává v hotelích vyšší kategorie (4 - 5*). Celorepublikově pak roste podíl kongresových akcí pořádaných v Jihomoravském kraji. Podle aktuálních informací agentury CzechTourism se v roce 2007 v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice uskutečnilo 3 507 kongresů. Ze všech akcí, které proběhly v ČR v roce 2007 se jich 40 % uskutečnilo v Praze - šlo celkem o 1 415 akcí (jedná se o akce od 100 účastníků). Druhé místo patřilo Jihomoravskému kraji, který v loňském roce hostil 593 těchto akcí.

Kongresový cestovní ruch je v Jihomoravském kraji soustředěn především v jeho metropoli Brně. Vedle většiny větších konferenčních zařízení je zde také podstatný podíl ubytovacích kapacit vyšší kategorie. Velkou roli zde hraje působení společnosti Veletrhy Brno, a.s..

Brno je známo jako město veletržní, a to již s 80letou tradicí. Ve výstavním areálu, který zároveň patří ke středoevropským klenotům funkcionalistické architektury se každoročně koná na 50 mezinárodních veletrhů. Veletrhy Brno,a.s. má své kongresové centrum, zároveň využívá k těmto účelům výstavní pavilony, z nichž některé pojmou až 6000 osob. V 1. polovině roku 2009 k nim přibude nový pavilon s výstavní plochou 10 000 m².

V Brně je jedenáct vysokých škol, z nichž mnohé představují také dobré zázemí pro konání konferencí či kongresů. Mezi hotely s větší kapacitou kongresových prostor jmenujme v Brně alespoň ty vyšší kategorie: Hotel Bobycentrum, OREA Hotel Voroněž, Best Western Premier Hotel International Brno, Grandhotel Brno, Holiday Inn Brno. Další jsou již ve výstavbě. Z kongresových kapacit mimo krajské město je vhodné zmínit například Regionální muzeum v Zámku Mikulov a Kongresové centrum Loucký klášter ve Znojmě. Technicky dobře vybavené prostory pro konference či firemní semináře nabízí i řada dalších hotelů či zařízení.

Dopravní dostupnost Jihomoravského kraje je z pohledu kongresové a incentivní turistiky relativně dobře zajištěna. Je zde k dispozici mezinárodní letiště Brno–Tuřany, napojení na dálniční síť prostřednictvím dálnic D1 a D2, městem Brnem prochází rovněž dva významné železniční koridory. Odpovídající silniční spojení s Vídní v podobě rychlostní silnice R 52 se připravuje.

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, z.s.p.o. (CCRJM) je klíčovou marketingovou organizací cestovního ruchu v kraji. Prostřednictvím svých aktivit usiluje o maximální využití turistického potenciálu regionu a informovanost širokého spektra potenciálních návštěvníků. Veškeré aktivity realizuje společně s partnery, s podnikateli, s orgány veřejné správy a profesními organizacemi (více www.ccrjm.cz ).

CCRJM předložila do 1. výzvy ROP Jihovýchod projekt Kongresová, veletržní a incentivní turistika v regionu jižní Morava. Jedním z výstupů projektu bude katalog možností kongresové turistiky a programů pro incentivní turistiku, ale také internetový portál, který umožní odborným subjektům nalézt v rámci komplexní nabídky kongresové, veletržní a incentivní turistiky takové produkty a služby, které odpovídají jejich reálným potřebám. Internetové stránky i informační služby, které CCRJM dále rozvíjí, tak umožní, aby se trh kongresové, veletržní a incentivní turistiky na jižní Moravě rozvíjel ve směru poptávky.

Nové volby do zastupitelstva obce Žerůtky

Ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje Ing. Jiří Crha zaslal Ministerstvu vnitra ČR návrh starostky obce Žerůtky (okr. Blansko) na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva této obce, včetně materiálů, které dokládají, že v obci nastal důvod pro konání nových voleb. V obci odstoupili z funkce dva členové zastupitelstva, a protože nejsou žádní náhradníci, počet členů zastupitelstva obce tak klesl na tři. To je méně než minimální počet stanovený zákonem a podle § 58 odst. 1 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, důvod pro konání nových voleb.

Oba zastupitelé, kteří byli nezávislí, odstoupili ve dnech 17. a 18. června 2008. Nastane-li důvod pro konání nových voleb, zašle prostřednictvím krajského úřadu starosta dotčené obce návrh na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce ministerstvu vnitra do 30 dnů ode dne, ve kterém tento důvod vznikl. Nové volby vyhlásí ministr vnitra do 30 dnů po obdržení návrhu.

Vzhledem k tomu, že v obci působí starostka, bude plnit všechny úkoly stanovené zákonem o volbách do zastupitelstev obcí (např. stanovení minimálního počtu členů okrskové volební komise, jmenování jejího zapisovatele a svolání prvního zasedání, zveřejnění oznámení o době a místu konání voleb, dodání hlasovacích lístků voličům). Krajský úřad bude organizačně a metodicky zabezpečovat průběh celých voleb. V době konání voleb provede kontrolu průběhu hlasování ve volební místnosti.

Zřízení místnosti pro rodiče s dětmi na Krajském úřadě Jihomoravského kraje

Krajský úřad Jihomoravského kraje (KrÚ JMK) zřídil ve svém sídle na Žerotínově nám. 3/5 v Brně místnost pro rodiče s dětmi, která by jim měla usnadnit a zpříjemnit vyřizování záležitostí na krajském úřadě. Místnost se nachází v přízemí, je do ní bezbariérový přístup, takže je bez problémů dostupná kočárkem. Vstup do budovy pro návštěvníky úřadu s kočárky je z ulice Veveří (bezbariérový vstup např. i pro handicapované) a je viditelně označen na fasádě budovy. Místnost je, kromě jiného, vybavena přebalovacím pultem, odkládací skříňkou, mikrovlnnou troubou a hracím koberečkem. Součástí je i umyvadlo a samostatné WC. Rodič (nebo jiný doprovázející) zde může dítě bez problémů přebalit a nakrmit.

KrÚ JMK tak reaguje na skutečnost, že v současné době se v důsledku nárůstu narozených dětí také zvyšuje počet občanů, kteří s nimi přicházejí na úřad vyřizovat své záležitosti. Úřad se snaží zohledňovat potřeby občanů a zlepšovat služby, které jim již poskytuje.

Přezkum hospodaření obcí

Všechny územní samosprávné celky (obce, městyse, města) a dobrovolné svazky obcí (dále jen územní celky) každoročně podléhají přezkoumání hospodaření. Těmto územním celků je zákonem dána možnost výběru kontrolního orgánu, který přezkoumání hospodaření vykoná. Buď se územní celek rozhodne zadat přezkoumání soukromému auditorovi či auditorské společnosti (dále jen auditor), nebo se rozhodne požádat o přezkoumání příslušný krajský úřad. Krajský úřad toto přezkoumání provádí bezplatně, přezkoumání provedená auditorem si hradí územní celek ze svého rozpočtu. Lze říci, že při výběru mezi krajským úřadem a auditorem hraje stěžejní roli právě bezplatnost tohoto úkonu v případě krajských úřadů. Služby placených auditorů vyhledávají převážně velká města a všechna okresní města na území Jihomoravského kraje, která mají navázány dlouhodobější kontakty s auditory.

Závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření musí obsahovat vyjádření, zda
při přezkoumání:

- nebyly zjištěny chyby a nedostatky (dále jen závěr A),

- byly zjištěny chyby a nedostatky, které nemají závažnost nedostatků uvedených v § 10 odst. 3 písm. c) zákona o přezkoumávání hospodaření (dále jen závěr B),

- byly zjištěny nedostatky, spočívající

1. v porušení rozpočtové kázně (dále jen závěr C1),

2. v neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví

(dále jen závěr C2),

3. v pozměňování záznamů nebo dokladů v rozporu se zvláštními právními předpisy (dále jen závěr C3),

4. v porušení povinností nebo překročení působnosti územního celku stanovených zvláštními předpisy (dále jen závěr C4),

5. v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo
při přezkoumání za předcházející roky (dále jen závěr C5),

6. nevytvoření podmínek pro přezkoumání (dále jen závěr C6).

V roce 2007 bylo podle údajů Českého statistického úřadu na území Jihomoravského kraje 671 územních samosprávných celků[1] s celkovým počtem 765.860 obyvatel k 1.1.2007. Krajský úřad Jihomoravského kraje prováděl za rok 2007 přezkoumání u 560 územních samosprávných celků, zbývajících 111 celků využilo možnosti dané jim zákonem a požádalo o přezkoumání hospodaření auditora. Přezkoumání hospodaření města Brna prováděl v daném roce, tak jako v letech předchozích, auditor.

Tabulka vyjadřuje celkový počet územních samosprávných celků přezkoumávaných Krajským úřadem Jihomoravského kraje s rozdělením zjištěných závěrů podle závažnosti, kterou stanovuje zákon o přezkoumávání hospodaření. Nový zákon o přezkoumávání hospodaření se poprvé uplatnil pro přezkoumání za rok 2004, z tohoto důvodu je nutno označit výsledky roku 2004 za specifické (oproti dalším letům vyšší počty zjištěných závažných nedostatků z důvodu rozšíření přezkoumávaných oblastí, které dříve přezkoumávány nebyly). Z uvedených údajů je zřejmý klesající trend zjištěných chyb a nedostatků bez ohledu na jejich závažnost. Oproti roku 2004 byl již počet závěru B a počet závěru C o více než polovinu nižší. Závěr A byl konstatován u 72% územních samosprávných celků kraje. Tento kladný výsledek lze přičítat i té skutečnosti, že téměř u všech územních samosprávných celků bylo v roce 2007 provedeno dílčí přezkoumání hospodaření.

Ø Největší podíl závěru A na počtu přezkoumávaných územních samosprávných celků měl okres Hodonín, nejmenší podíl závěru A měl okres Blansko.

Ø Největší podíl závěru B na počtu přezkoumávaných územních samosprávných celků měl okres Břeclav, nejmenší podíl závěru B měl okres Hodonín.

Ø Největší podíl závěru C na počtu přezkoumávaných územních samosprávných celků měl okres Znojmo, nejmenší podíl závěru C měl okres Hodonín.

V rámci Jihomoravského kraje skončilo přezkoumání hospodaření závěrem C u 103 územních samosprávných celků. Nejvíce územních samosprávných celků bylo hodnoceno samotným závěrem C2, tzn. u 19 přezkoumávaných celků byly zjištěny pouze chyby a nedostatky, které vedly k neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví. U 16 celků byl kromě výše uvedeného závěru konstatován i závěr C5 – neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky. Mezi další významné výsledky patří s četností 13 závěr pouze C5 a dále s četností 14 závěr C4, tzn. u 14 celků byly zjištěny nedostatky spočívající v porušení povinností nebo překročení působnosti územního celku stanovených zvláštními právními předpisy. Po tomto shrnutí lze říci, že mezi nejčastější druhy nedostatků patřily nedostatky spadající pod závěr C2 a pod závěr C5.

Vliv velikosti obce na konečný závěr ve zprávě o přezkoumání

V tabulce jsou územní samosprávné celky rozděleny podle počtu obyvatel do čtyř kategorií. Byl zkoumán vliv konečného závěru ve zprávě na celkový počet obcí v dané kategorii.

Rozmezí do 400 obyvatel bylo zvoleno z důvodu předpokladu, že v těchto územních samosprávných celcích zpravidla nebývá uvolněný starosta či jiný člen zastupitelstva. Z tabulky je patrno, že na rozdíl od roku 2006, kdy hospodaření celků zařazených do této kategorie skončilo u 28% závěrem C, v roce 2007 to bylo 21%. Na celkovém počtu závěru C (103 územních samosprávných celků Jihomoravského kraje) se tato kategorie podílela 52%, tj. 54 celky. Tuto kategorii lze označit jako nejvíce rizikovou.

V roce 2007 bylo v Jihomoravském kraji zaregistrováno 128 dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO). Oproti roku 2006 se snížil počet DSO, u nichž prováděl přezkoumání hospodaření auditor a zvýšil se počet DSO, které přezkoumával krajský úřad. O přezkoumání hospodaření požádalo krajský úřad 84 DSO, zbylých 44 DSO se rozhodlo využít zákonné možnosti a zadalo přezkoumání hospodaření auditorovi.

Podíl přezkoumání provedených KrÚ JMK a auditorem

Výsledky přezkoumání hospodaření DSO v letech 2004 - 2007

Chyby a nedostatky zjištěné při přezkoumávání hospodaření územních celků Jihomoravského kraje

Zjištěné chyby a nedostatky při přezkoumání hospodaření za rok 2007 lze rozdělit na chyby méně závažného charakteru (závěr typu B) a chyby závažné (závěr typu C). Nejčastěji zjišťované chyby méně závažného charakteru se týkaly:

Ø Nedodržování zásad účtování v souladu s Českým účetním standardem č. 501 bod 5.3., a to neúčtování okamžikem uskutečnění účetního případu, především v případě úhrady závazku, předpisu závazku, předpisu pohledávky. Dále nepostupování v souladu s bodem 5.4. uvedeného účetního standardu, kdy při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, nebylo účtováno dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu.

Ø Nedodržování obsahové náplně majetkových účtů ve smyslu § 7 a § 8 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

Ø Nedodržování postupů účtování daných Českým účetním standardem č. 512 v souvislosti s pořízením majetku, např. bylo účtováno o zvýšení ocenění dlouhodobého hmotného majetku. Dále při pořízení dlouhodobého majetku bylo účtováno přes nákladové účty 420 – Služby a náklady nevýrobní povahy a 410 – Materiální náklady. V některých případech zjištěno vyřazení dlouhodobého majetku v chybné výši, tzn. nedošlo k úbytku majetku v jeho pořizovací ceně.

Mezi nejčastější chyby závažného charakteru lze uvést následující:

Ø Nejčastější zjištění se týkalo problematiky průkaznosti účetního záznamu. Neprůkaznost účetního záznamu byla zjištěna v největším množství. Tato pochybení se týkala jak obsahu účetních dokladů (neměly předepsané náležitosti), tak i nedostatků v provedených inventarizacích majetku a závazků. Nebyla provedena vůbec dokladová inventura u závazků a pohledávek. Skutečné stavy veškerého majetku a závazků nebyly zaznamenány v inventurních soupisech. Inventurní soupisy neměly náležitosti průkazných účetních záznamů v souladu s § 30 odst. 2 zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Např. majetek či závazky nebylo možno z inventurních soupisů jednoznačně určit, nebyl uveden okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury, inventurní soupisy neobsahovaly podpisové záznamy osoby odpovědné
za zjištění skutečností a osoby odpovědné za provedení inventarizace. Z tohoto titulu se účetnictví stávalo neprůkazným.

Ø V rozpočtové oblasti se vyskytlo několik nedostatků, které spočívaly např. v nezveřejnění rozpočtu či závěrečného účtu v souladu se zákonným ustanovením daným zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dále v případě závěrečného účtu konkrétně spočívajícím v nesprávném vyjádření dle uvedeného zákona, kterým byl závěrečný účet uzavřen a schválen zastupitelstvem. V některých případech došlo k překročení závazných ukazatelů rozpočtu schválených zastupitelstvem obce nebo nebyla schválena veškerá rozpočtová opatření zastupitelstvem obce. Dále se vyskytovaly nedostatky spočívající v neschválení pravidel rozpočtového provizoria, popř. v nedodržení schválených pravidel.

Ø Provádění majetkoprávních úkonů, jako prodej, převod či pronájem nemovitého majetku, nebylo zveřejněno v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, nebylo schváleno zastupitelstvem či radou obce. Dále se týkalo např. neschválení výše odměn, neschválení přijetí půjčky, poskytnutí dotací nad 50.000,- Kč.

Ø Nedostatky spočívající v neodstraňování nedostatků, a to jak nedostatků zjištěných
při dílčím přezkoumání tak nedostatků vyplývajících z přezkoumání hospodaření
za předchozí roky.

[1] Nezahrnuje statutární město Brno