Kraj inicioval opatření ke zlepšení ovzduší v období výstavby v oblasti Zvonařky

V posledních měsících bylo zaznamenáno výrazné zhoršení kvality ovzduší na monitorovací stanici Brno-Zvonařka, která se tak stala první stanicí v České republice, která překročila imisní limit pro jemný polétavý prach PM10 a vede také v počtu dní, kdy byl tento limit od začátku letošního roku překročen. Jihomoravský kraj si na základě těchto skutečností nechal Českým hydrometeorologickým ústavem Brno zpracovat podrobnou odbornou zprávu příčin tohoto stavu. Zpráva potvrzuje, že viníkem nadměrné prašnosti jsou stavební práce, které v širším okolí probíhají a mají vliv i na snížení plynulosti dopravy a znečištění přilehlých komunikací. Kraj inicioval schůzku všech dotčených institucí a firem a v současnosti již probíhají nápravná opatření, která by měla stav ovzduší v této lokalitě alespoň částečně zlepšit.

Za první čtyři měsíce roku 2019 bylo na stanici Zvonařka zaznamenáno již 45 překročení imisních limitů. Pro srovnání byl v roce 2017 stejný limit na Zvonařce překročen 40x, ale za celý kalendářní rok. Tímto počtem překročení se stanice stala horší než stanice s dlouhodobě nejvyššími koncentracemi v České republice (například Ostrava-Radvanice, Věřňovice v Moravskoslezském kraji).

Za současný neutěšený stav ovzduší na Zvonařce mohou rozsáhlé stavební práce v celém okolí – oprava silnic Plotní/Dornych, rekonstrukce železničního nádraží, přestavba Vlněny, demolice řady budov v okolí a v neposlední řadě také suché a větrné počasí. Přímým vlivem je například prašnost z místa stavby nebo stavební činnosti, sekundárně je to pak vyšší intenzita dopravy v okolí vzhledem k různým uzavírkám, dopravním omezením, průjezdy nákladních aut k místu stavby, či například také velmi významné víření prachu ostatními projíždějícími automobily.

Čištění silnic a odstraňování prachu z jejich povrchu neprobíhalo dosud v takové míře, v jaké by bylo žádoucí. Krajský úřad proto na konci února 2019 vyzval příslušné stavební úřady, stavebníky i zhotovitele staveb k dodržování opatření na předcházení vzniku a snižování prašnosti a také správce komunikací, aby neprodleně provedli koordinovaný úklid přilehlých veřejných komunikací, které byly pokryty viditelným prachem a současně zadal Českému hydrometeorologickému ústavu v Brně zpracování komplexní analýzy aktuální situace na stanici s cílem identifikovat hlavní zdroje a příčiny současného stavu. Z těchto analýz pak vyplynulo, že za zvýšenými koncentracemi PM10 na stanici Brno-Zvonařka může právě stavební činnost v okolí stanice. Potvrzení přinesla i částicová analýza skenovacím elektronovým mikroskopem, která potvrdila vysoký podíl částic půdních, částic písku a částic, které složením odpovídají materiálům používaným ve stavebnictví, například cementu. Zcela zabránit vyšší míře znečišťování ovzduší během stavebních prací a s nimi spojených činností je nereálné. Přesto lze podniknout některé kroky, které můžou přispět k co největšímu potlačení negativních dopadů staveb na okolní ovzduší. Významný je například koordinovaný a účinný úklid vozovek (omezuje sekundární prašnost) a jejich kropení v případě déletrvajícího sucha.

Ačkoliv tedy bylo prokazatelně zjištěno, že za zhoršenou situací a výrazně zvýšenými koncentracemi PM10 stojí rozsáhlé stavební práce v okolí, zjistit, která přesně stavba v jaký čas způsobila jakou míru znečištění, není možné.
V příloze najdete fotografii demolice budovy v ulici Trnitá v souvislosti s přípravou na stavbu Paláce Trnitá. 3. března 2019, 11:10. 105 m vzdušnou čarou od stanice imisního monitoringu Brno-Zvonařka, která je v zástinu budovy Městského úřadu Šlapanice. Foto: Jáchym Brzezina, ČHMÚ Brno.

METODY OMEZENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ STAVEBNÍMI ČINNOSTMI
Do jisté míry jsou emise ze stavební činnosti nevyhnutelné. Existují však metody, jak tyto emise alespoň snížit, mezi ty patří například:

• zakrývání – přikrývání materiálu, který by se prouděním mohl dostat do ovzduší (například hromada písku). Platí například také pro zakrývání nákladního prostoru nákladních automobilů přepravujících stavební materiál.

• kropení – zvlhčování materiálu před jeho přepravou, prací s ním, ale také například kropení vozovek, což omezuje sekundární prašnost.

• čištění – aktivní odstraňování například prachu z vozovek, špíny z kol nákladních automobilů před jejich odjezdem z rozestavěné lokality apod.

• vysávání – využívání vysavače při vrtání apod., tak aby se prach nedostával přímo do ovzduší.

• zdroje energie – využívání alternativních zdrojů energií, kde to je možné (například využívání místních elektrických přípojek na úkor dieselových agregátů).

• předpříprava – pokud je to možné, vozit na místo stavby materiál už připravený (například nařezaný).

• načasování prací – odložení prašných aktivit v době nepříznivých meteorologických podmínek (vysoké rychlosti větru, intenzivní sucho).

• plánování – plánování časového harmonogramu stavebních prací tak, aby se v jedné chvíli nestavělo na příliš mnoha místech v jedné lokalitě a vliv těchto činností se nesčítal. Důležité je také plánování případných objízdných tras, pokud stavební činnost ovlivňuje průjezdnost dopravních komunikací.

• kontrola – pravidelné kontroly dodržování opatření vedoucích ke snížení znečišťování ovzduší a monitorování situace.

Navržena byla také další možná opatření na snížení vlivu prováděných staveb na kvalitu ovzduší. Více v detailní odborné zprávě (277 stran) https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=389107&TypeID=61 )