Do odvolání nebudou žadatelům o dotace zasílány notifikační emaily v systému KEVIS.

Regionální karty sociálních služeb pomáhají jejich poskytovatelům

Podpora poskytovatelů sociálních služeb pomocí zavádění tzv. Regionálních karet sociálních služeb Jihomoravského kraje patří k hlavním cílům projektu „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji IV“, který od 1. září 2017 do 30. června 2020 realizuje Odbor sociálních věcí Jihomoravského kraje

Regionální karty sociálních služeb Jihomoravského kraje podrobně definují obsah všech realizovaných sociálních služeb skrze potřeby uživatelů. Sociální služby, které jsou takto podrobně popsány a vymezeny prostřednictvím těchto konkrétních potřeb uživatelů, s kterými jim sociální služba svými činnostmi pomůže, mohou lépe informovat o své činnosti potenciální zájemce, ale i stávající uživatele. „Cílem je napomoci větší transparentnosti, dávat jasný obraz o činnosti služby veřejnosti, nejen těmto osobám, ale i spolupracujícím subjektům. Zavádění Regionálních karet uskutečňujeme postupně od listopadu 2017 formou metodických setkání s poskytovateli sociálních služeb, jejímž prostřednictvím jsou představeny a projednány Regionální karty Jihomoravského kraje a vyžadované principy poskytování sociálních služeb. Metodická setkání jsou realizována pro sociální služby zařazené do krajské sítě a pro zadavatele těchto služeb – pracovníky Jihomoravského kraje, jednotlivých obcí s rozšířenou působností a zástupců okresních týmů,“ řekl náměstek hejtmana Marek Šlapal.

Regionální karty definují, v čem může služba uživatele podpořit, co společně s ním bude řešit. Stávají se tak nástrojem vedoucím k větší transparentnosti a dávají jasný obraz o činnosti služby. Kromě toho umožní kontrolu efektivity služeb a zároveň mapování potřeb pro účely plánování. Slouží také k informování veřejnosti, potenciálních zájemců a spolupracujících subjektů o obsahu činnosti sociálních služeb (o tom, s čím služba uživateli pomůže, jaká témata je s ním připravena řešit). „Jsou rovněž pomůckou poskytovatelů při sjednávání a poskytování služby – nástrojem pro zjišťování potřeb uživatele a sestavování individuálního plánu, následně pak pro jeho vyhodnocování a aktualizaci a pomáhají k měření dopadů činnosti sociální služby,“ uvedl náměstek Šlapal. Jak dodal, přehled potřeb uživatelů je dobrým východiskem pro nastavení provozu a personálního obsazení služby.