Křesadlo - nominovaní a hlasování

KŘESADLO - ocenění pro dobrovolníky v Jihomoravském kraji pro rok 2017 Patronem ceny Křesadlo se stal herec Bolek Polívka.

"Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci" 

Spousta z nás má ve své blízkosti člověka, který je ochotný věnovat zdarma svůj volný čas pomoci ostatním. Navštívit nemocné, pomoci jim s nákupem, opravit polámanou houpačku v místní školce, uklidit černou skládku na kraji lesa nebo třeba uspořádat benefiční kulturní program ve prospěch potřebných. Bez dobrovolníků by mnoho užitečných a smysluplných aktivit nebylo možné uskutečnit, a proto jim za to patří velký dík.

Poděkování za nenápadnou, ale přesto velmi potřebnou pomoc připravuje Jihomoravský kraj společně s městem Brnem a neziskovou organizací Maltézská pomoc, o.p.s. V prosinci 2017 udělí poprvé několika dobrovolníkům a dobrovolnicím působícím na území jižní Moravy cenu Křesadlo. Porota bude vybírat z kandidátů, které nominovala veřejnost v šesti kategoriích (Lidská práva, Sociální služby a zdravotnictví, Vzdělávání a volnočasové aktivity, Environmentální aktivity, Humanitární a rozvojová pomoc a Komunitní dobrovolnictví). V kategoriích Sociální služby a zdravotnictví a Vzdělávání a volnočasové aktivity bude uděleno po dvou cenách. Všichni nominovaní pak budou pozváni na vyhlášení výsledků, jež proběhne v Brně. O nevšední zážitek se postará nezapomenutelný program a báječná společnost ostatních hostů.


Zvláštní cenu získá také dobrovolník, který obdrží nejvíce hlasů od veřejnosti. I vy tedy můžete vybrat toho, kdo svou aktivitou mimořádně přispívá svému okolí a měl by za to být oceněn. Zapojte se do Křesadla v Jihomoravském kraji a hlasujte kliknutím na tlačítko u svého favorita do 30. listopadu 2017!

 

Hlasovat lze zaškrtnutím políčka u jména vybraného nominovaného a potvrzením tlačítkem "Odeslat" pod seznamem nominovaných.

 

NOMINOVANÍ s hlasováním


  

 

 Dušan Dvořák

je nominován do kategorie Lidská práva především za terapeutickou pomoc nemocným, vzdělávání a právní obranu kriminalizovaných a diskriminovaných občanů. Navrhovaný je původní profesí speciální pedagog, dále vystudoval adiktologii a psychoterapii. Je zakladatelem a vedoucím výzkumu Konopí je lék. Dušan Dvořák je mj. signatář Charty 77, pořadatel básnických a kulturních festivalů, odborných konferencí a od roku 1990 spoluzakladatel cca 10 nevládních organizací v sociálně zdravotních a vzdělávacích službách. Získal řadu českých a mezinárodních ocenění za sociálně prospěšné podnikání, vzdělávání a rozvoj zdravotně sociálních služeb, je nositelem ceny českých nadací Prorok. Kromě těchto aktivit je nominovaný od roku 2000 dobrovolníkem (redaktorem) poradenského portálu InternetPoradna.cz

 Stanislav Cigánek

je nominován do kategorie Sociální služby a zdravotnictví za 15letou pomoc při zajišťování sbírkových akcí pro Nadační fond Emil. Standa Cigánek je kluk s rozštěpem patra, jeho velké a laskavé srdce ale na rozštěp netrpí. Emilovi pomáhá jako dobrovolník už tolik let, že je součástí inventáře. Přestože Standa pracuje a má svůj osobní život, vždycky si najde čas, aby s Emilem vyrazil přes půl republiky na akci, aby přemlouval lidi na punč, jehož zakoupením pomohou malé handicapované dívce, která touží sportovat, aby nespal a chystal účastnické balíčky. A když nemá čas, vezme si dovolenou. Zkrátka, bez Standy by nebyl Emil Emilem.

 Hana Smutná

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví za tříletou všestrannou spolupráci s organizací Modrá beruška, z. s. Hana Smutná se věnuje asistenci při realizaci pobytů pro děti s autismem a v rámci sportovních mimoškolních aktivit, pomáhá při realizaci odborných diskuzních workshopů pro rodiče - osoby pečující, pedagogy, sociální pracovníky, studenty a při přípravě konferencí pro rodiče dětí s autismem a odborníky. Přestože Hanka stále ještě studuje, je také členem Městského parlamentu dětí a mládeže v Brně a aktivně se zapojuje do akcí pořádaných touto studentskou dobrovolnickou organizací.

 David Havel

je nominován do kategorie Sociální služby a zdravotnictví za čtyřletou spolupráci s organizací Práh jižní Morava, z. ú. David Havel je aktivní senior, který v Prahu již několik let bezplatně vyučuje anglický a francouzský jazyk. Lekce, individuální, nebo skupinové, jsou určené pro klienty organizace. Pan David jim tak pomáhá neustále se vzdělávat. Možnost vzdělávání motivuje klienty k práci na sobě a navíc smysluplně vyplňuje jejich volný čas. Sám má zkušenost s duševním onemocněním, a přesto je ochoten věnovat svůj čas a energii ostatním klientům. Výuka jazyků není jedinou stránkou spolupráci, pan David rád pomáhá i s organizací akcí pro veřejnost.

 Vlado Gažo

je nominován do kategorie Sociální služby a zdravotnictví za 17letou spolupráci s organizací Práh jižní Morava, z. ú. Díky panu Vladovi je možné, aby už pět let vycházel časopis Lávka. Časopis je směřovaný lidem, kteří mají vlastní zkušenost s duševním onemocněním, případně se o osoby a témata s duševním onemocněním spojená zajímají. V časopisu naleznete články o dění v Prahu, kvízy, poezii, zamyšlení nad knihou, zprávy o výletech a další. Pan Vlado je v seniorském věku velmi tvůrčí. Tvoří křížovky, úvodníček, distribuuje časopis do různých míst v Brně a také po celé ČR a při tom si ještě najde čas na pomoc s organizací akcí pro veřejnost.

 Veronika Pořízková

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví za spolupráci s organizací Práh jižní Morava, z. ú. V Prahu se už téměř dva roky věnuje klientům, jimž poskytuje individuální bezplatnou psychoterapii a zapojuje se i do dalších aktivit. Ne všichni klienti dosáhnou snadno a rychle na psychologickou pomoc, popřípadě si ji nemohou finančně dovolit. Veronika se jim věnuje každý týden několik hodin a pomáhá jim řešit jejich životní starosti. Spolu s ní pak dosahují velkých a nezanedbatelných pokroků. O své dobrovolnické činnosti mluví také s dětmi a kolegy na  základní škole, kde pracuje jako psycholožka, a snaží se tak přispět k destigmatizaci psychiatrických onemocnění.

 Monika Drgelová

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví za pětiletou spolupráci s organizací Maltézská pomoc, o. p. s. Monika má velký zápal a odhodlání dělat dobré věci pro druhé, což se od začátku spolupráce projevuje velikou aktivitou a chutí pomáhat seniorům a jiným potřebným. Právě s osamocenými seniory, nebo osobami se zdravotním postižením tráví svůj volný čas. Pravidelně se schází a povídají si, čtou, chodí na vycházky, baví se nejrůznějšími společenskými aktivitami. Život klienta takové chvíle velmi obohacují. Bez Moniky se neobejdou i takové aktivity, jako je každoroční organizování mikulášských besídek pro lidi se zdravotním a mentálním postižením. Mimo dobrovolnickou činnost pro Maltézskou pomoc se Monika aktivně zapojuje i na jiných místech a v jiných organizacích - např. pomáhá v chráněných dílnách, pomáhá při potravinových sbírkách, atd.

 Johana Dočkalová

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví za čtyřletou spolupráci s organizací Maltézská pomoc, o. p. s. Pro Maltézskou pomoc začala Johana dobrovolničit jako 17letá. Spolupráce s ní je radost. Je vždy ochotná a vstřícná. Její laskavost a obětavost oceňují především samotní klienti, osamělí senioři, se kterými se vídá ať už v jejich domácnosti nebo pobytovém zařízení a dělá jim společnost. Někdy si stačí povykládat, jindy klienta doprovází do centra města, nebo spolu vyrazí do kavárny. Aktivně se zúčastňuje i dalších jednorázových akcí, které Maltézská pomoc pořádá, jako např. setkání vozíčkářů na Velehradě.

 Alois Deutsch

je nominován do kategorie Sociální služby a zdravotnictví za 21 let spolupráce s organizací Bílý kruh bezpečí, z. s. V brněnské pobočce Bílého kruhu bezpečí, kterou založil v roce 1996 spolu s dalšími dobrovolníky, se podílí zejména na poskytování právní podpory lidem, kteří se ocitli ve složité životní situaci v důsledku trestného činu. Nejčastěji se jedná o případy domácího násilí, ublížení na zdraví, znásilnění, vyhrožování či nebezpečného pronásledování. Těmto lidem pomáhá nejen se zorientovat v nastalé situaci, ale zejména prakticky uplatňovat jejich práva a nároky. Účastní se též aktivně víkendových psychorekondičních pobytů pořádaných pro oběti s cílem poskytnout jim v klidném prostřední prostor pro relaxaci, kreativitu a sdílení s dalšími lidmi s podobným osudem. Při své dobrovolnické činnosti dlouhodobě pomáhá svým lidským přístupem vracet obětem kriminality energii do života a vykřesat v nich naději, že následky trestného činu překonají. Deset let, do roku 2006, vedl tým dobrovolníků podílejících se na fungování poradny. V tomto období se mu podařilo díky jeho entusiasmu a vytrvalosti vytvořit z Bílého kruhu bezpečí v Brně všeobecně respektovanou a známou organizaci.

 Petr Koudelka

je nominován do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity za 17 let dobrovolné činnosti v oblasti výchovy mladých sportovců. V roce 2001 stál u zrodu regionálních závodů horských kol na Drahanské vrchovině. Je zakladatelem cyklistického oddílu Moravec team, kterému věnuje svůj veškerý čas na úkor všeho ostatního. Tento team čítá více než 200 členů. Bez něho by jen stěží fungovala organizace seriálu závodů, kterých v roce 2017 bylo 15. Celý team vede v duchu společenské odpovědnosti, kdy kromě sportovních událostí pořádá i kulturní setkání, spolu s charitativními akcemi. Vše dělá bez potřeby zviditelnění a jakéhokoliv profitu, ba naopak mnohdy ještě věnuje na provoz oddílu svoje finanční prostředky. Nominovaný má přínos pro široké okolí Drahanské vrchoviny. S neuvěřitelnou energií vede ke zdravé výchově a férové dravosti stovky dětí.

 Jan Cetl

je nominován do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Od ledna 2015 pomáhá dětem v Nízkoprahovém centru pro děti a mládež Jonáš trávit volný čas smysluplně. Motivuje je ke společné hře a zábavě, vypomáhá při kreativních činnostech. Dětem jeho přítomnost na Jonáši přinášela doposud hlavně to, že jako muž vnáší do Nízkoprahového centra odlišný element (až do nedávna byl na Centru plně ženský kolektiv pracovnic). Nyní už je větší „rovnováha“. Děti jsou ale rády za každého, kdo na Centrum přijde, věnuje se jim a vytvoří si s nimi pěkný vztah. S dobrovolnictvím začal čistě z nutkání dělat něco, za co nebude nic požadovat – měl dojem, že by z toho mohl mít dobrý pocit. To se vyplnilo, a kdyby s dobrovolnictvím skončil, tak by se mu v životě vytvořilo „prázdné okénko“, které by zase potřeboval něčím takovým zaplnit. Dobrovolnictví se pro něj stalo naplňujícím a smysluplným způsobem trávení svého času. Honza prostě rád pomáhá.

 Michal Kiss

je nominován do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Michal je dobrovolník čtvrtým rokem. Dva roky pak v rámci organizace Dobromysl. Jeho dobrovolnická činnost má počátky v dobách, kdy začal vykonávat praxi v rámci střední školy.  Původně chtěl být dobrovolníkem jen u dětí. Jeho první působištěm tedy byla Nemocnice TGM, dětské oddělení. Dnes „dobrovolničí“ hlavně pro seniory. Michal pravidelně a dlouhodobě navštěvuje uživatele domovů pro seniory v Hodoníně - Domov pro seniory v Bažantnici a Domov se zvláštním režimem na Jarošce. Jeho dobrovolnická činnost zahrnuje nejen návštěvy, ale i pravidelnou přípravu a pořádání vědomostních soutěží pro seniory. Dále se jako dobrovolník podílí na aktivitách Centra pro rodinu a sociální péči Hodonín – aktivity určené pro děti a doučování. Svými aktivitami, které pro obyvatele domovů pro seniory se zápalem vymýšlí, dokáže zaujmout. I přes svůj tělesný handicap, strhuje svou dobrou náladou a motivuje i ostatní dobrovolníky.

 Pavel Vaculík

je nominován do kategorie Sociální služby a zdravotnictví za čtyřletou spolupráci s Dobrovolnickým centrem Dobromysl, Centrum pro rodinu a sociální péči Hodonín, z.s. Pavel pravidelně a dlouhodobě navštěvuje obyvatele domovů pro seniory v Hodoníně – S- Centrum a Domov na Jarošce. Rovněž navštěvuje pacienty v Nemocnici TGM v Hodoníně. Při návštěvách lidem naslouchá, poskytuje jim útěchu v mnohdy nelehkých situacích, rozveselí je společně zazpívanou písničkou, předčítá oblíbené knihy, doprovází na procházky. Jeho dobrovolnická činnost začínala formou canisterapie. Nyní pomáhá lidem i jinými způsoby. Platí o něm že: „Šel jsem potěšit nemocného přítele a odcházím potěšený“.“ Za dobu co "slouží" navázal nová přátelství, je vnímavější a trpělivější, lépe komunikuje a je šťastnější. Pro mnohé vzorem svým pozitivním přístupem, neutuchající ochotou podporovat ty, kteří nemají v životě tolik štěstí.

 Yvetta Horká

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Yvetta už dva roky navštěvuje děti v Dětském domově v Hodoníně. Aktivně jim vyplňuje volný čas a snaží se jim poskytnout podporu a pocit sounáležitosti, který jim chybí. Za dětmi chodí velice ráda. Tráví spolu čas v knihovně, na hřišti, na zmrzlině nebo vyrazí na procházku. Dle jejích vlastních slov jsou to spokojené oči dětí, které ji ujišťují o tom, že to, co dělá, má smysl. Odměnou pro ni je dobrý pocit z radosti druhých. "Má rodina mne vychovávala vždy k úctě a slušnosti k lidem, zvláště k těm starým a nemohoucím. Jenom jsem nevěděla, jak si k nim najít cestu, kde začít. A pak jsem jednoho dne zjistila, že v mém městě začala působit organizace zvaná „Dobromysl“. Ihned jsem přijala výzvu a začala navštěvovat Domov důchodců v Hodoníně, kde jsem začala docházet za paní A. Š. Snažila jsem se jí být nápomocna alespoň v tom směru, abych ji rozptýlila v její samotě. Později jsem začala docházet do dětského domova za děvčátkem s mentálním postižením. Uvědomila jsem si, že bych mohla pomáhat i opuštěným dětem. Hlavním smyslem našeho života je pomáhat druhým. Když se naučíme být laskavější, můžeme vytvořit soucitnější svět."

 

 Beata Jandáková

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Paní Beata vypomáhá svými znalostmi z oboru květinářství, sadovnictví, zahradnictví a floristiky v Domově léčby bolesti s hospicem sv. Josefa. Pečuje v hospici i v jeho okolí o množství rostlin od roku 2015 a o potřebné rady se dělí i se zaměstnanci hospice. To vše z touhy vytvořit pěkné prostředí zdejším pacientům. S těmi často vyráží na procházky, drobné nákupy a ráda si s nimi povídá. Mnohokrát, prokázala svou houževnatost a pracovitost během doby dovolených, kdy pro tuto práci získala další dobrovolníky a květiny tak netrpěly nikdy nedostatkem péče. Prezentuje také svůj vztah k folklóru. V kroji spolu se svou dcerou navštěvují nemocné se zpěvem lidových písní a nabídkou doma upečených koláčů. Této činnosti se věnuje přibližně 14 hodin měsíčně.

 Dagmar Svobodová

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Paní Dagmar je maminkou a babičkou početné rodiny, přesto se od roku 2014 podílí na dobrovolnické činnosti v hospici v Rajhradě. Dělá společnost pacientům, doprovází je na mši svatou, pomáhá při organizování jednorázových sbírkových a benefičních akcí. Svým smyslem pro praktičnost a vhodnou motivaci druhých přispívá k vytváření hezkého prostředí mezi lidmi. Velkým přínosem je její taktnost a citlivý přístup při návštěvě těžce nemocných pacientů. Blahodárně na ně působí a mimo to peče dobroty, na které se všichni těší. Velkou zásluhu má na úspěšnosti Tříkrálové sbírky, připravuje materiální zabezpečení pro koledníky a sama ve své obci aktivně organizuje skupiny při koledování. 

 Tomáš Horský

je nominován do kategorie Environmentální aktivity. Tomáš je povoláním zahradní architekt, a protože se snaží pro své klienty udělat vždy maximum, je velmi vytížením člověkem. I přesto se ještě zvládá starat o své vážně nemocné rodiče a věnovat zbývající volný čas dobrovolnické činnosti ve spolku Větvení. Tady pomáhá zejména s přípravou projektů a výkresů pro výsadbu stromů v krajině, ale také shání sazenice, stromky, jedná se starosty, připravuje letáky, účastní se každé organizační schůzky, nebojí se ani fyzických prací předcházejících výsadbě jako je bagrování jam, zatloukání kůlů, příprava ochranného pletiva atd. Je přítomen i samotné výsadbě na místě, kde trpělivě vysvětluje lidem, jak správně zasadit strom. Tomáš jako jeden ze zakládajících členů spolku a jeho hlavních pilířů se společně s ostatními zasadil o vytvoření celokrajského projektu Aleje života a o výsadbu stromových kaplí a solitérních stromů.

 

 Jana Parolková

je nominována do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Jana je mladou ženou, která při svém studiu a zaměstnání zvládá tolik dalších aktivit, které by u mnohých vydaly i na několik životů. Dobrovolnictví tvoří nedílnou a přirozenou součást Janina života. Působí v Evropském centru mládeže Břeclav v roli koordinátorky zahraničních projektů a je jeho nejaktivnější členkou. Věnuje se navazování partnerství se zahraničními organizacemi, díky kterým vytváří příležitosti účasti na zahraničních vzdělávacích výměnách mládeže a tréninkových kurzech pro mladé lidi v ČR. Jana takto umožnila vycestovat již více než 1250 mladým lidem z Jihomoravského kraje i celé ČR na 500 projektů ve 40 zemích Evropy. Navíc iniciovala vznik zvláštního grantového programu EYCB, který dovoluje účastnit se na zahraničních vzdělávacích projektech mládeži, která by kvůli finančnímu nebo sociálnímu znevýhodnění neměla příležitost vycestovat. Za stejným účelem navázala kontakt s dětskými domovy a organizacemi pracujícími s mladými Romy. Jana rovněž zorganizovala mezinárodní tréninkový kurz, jehož cílem bylo neopomíjet jedince s postiženími a začleňovat je do společnosti. Kromě své činnosti pro Evropské centrum mládeže Břeclav Jana působila jako pozorovatelka v několika kurzech pořádaných Centrem pro talentovanou mládež John Hopkins University, Maryland, v rámci svého studia na Oxford University zastávala funkci Společenského tajemníka Kellogg College a pomáhala handicapovaným studentům Oxford University pořizováním zápisů z přednášek, asistencí v knihovně a usnadňovala jim zapojit se do běžného studentského života. Aby mohla předávat dál své zkušenosti se studiem v zahraničí, dělá i mentorku v programu Yoda mentorship podporujícím nadané a aktivní středoškolské studenty.

 

 Zuzana Fiedlerová

je nominována v kategorii Komunitní dobrovolnictví. Zuzka žije se svou rodinou v Padochově – odloučené lokalitě od města Oslavany. V době, kdy byla na mateřské dovolené se dvěma malými dětmi, zjistila, že kromě každodenních návštěv pískoviště u místní sokolovny, nemůže s dětmi v obci dělat nic jiného. Na pískovišti se však seznámila s jinými maminkami, jejich manželi a dětmi. Ze všech se postupně stali kamarádi a začali plánovat společné aktivity, např. pravidelný sběru papíru a cenných kovů, Dny Země, dny dětských her, dílničky pro děti, pikniky u řeky, pohádkové lesy, zájezdy za poznáním, divadla pro děti, světýlkové pochody, pouštění draků, vánoční jarmarky, pravidelné klubíky 2x v týdnu. Hlavním hnacím motorem těchto aktivit a pozitivních změn byla Zuzka. Před dvěma lety založila Spolek rodičů a přátel při MŠ Padochov, jehož prostřednictvím se rodiče a děti v Padochově aktivně zapojují do dění v obci. Zuzka ve svém životě i v aktivitách, které vymýšlí, klade důraz na blízký kontakt s lidmi a dětmi, na utváření a přátelství, posilování rodinných vztahů, blízký kontakt s přírodou a ekologii a na učení se formou hry a zážitků. A přestože už dnes není na mateřské dovolené a velkou část jejího času zabere práce, i nadále se s nadšením podílí na komunitním životě v obci a díky ní se maminky s malými i většími dětmi, tatínkové, babičky i dědečkové můžou společně setkávat a účastnit se nejrůznějších pravidelných i jednorázových aktivit.

 

 Klára Němcová

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Klára je studentka a ve svém volném čase pomáhá jednomu z klientů Ligy vozíčkářů, který prodělal náhlou mozkovou příhodu. Obětavě a trpělivě se s ním schází každý týden navzdory počasí – v létě venku v Lužánkách a v zimě přímo v sídle Ligy. Klientovi pomáhá s co nejhladším návratem zpět do běžného života. Náplní setkávání je nácvik čtení a psaní a také trénink krátkodobé a dlouhodobé paměti včetně vybavování. Klára spolupracuje i s odborníky na tuto problematiku, od kterých čerpá rady a poté je sama aplikuje. Náplň její práce se velmi podobá odborné pomoci, které by se klientovi dostalo v logopedickém zařízení. I když pokroky u klienta nejsou tak velké, jak by si oba přáli, nevzdávají se a snaží se dělat maximum. Tento příběh je jasným důkazem toho, že nemoc nebo úraz se může stát každému z nás a je krásný pocit vědět, že máte někoho, kdo Vám nezištně pomůže.

 

 Marek Sláma

je nominován do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Marek je studentem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vedle svého studia se věnuje i dobrovolnické činnosti v Přírodovědné stanici Kamenáčky, kde se podílí na činnosti této organizace zejména v oblasti osvěty a práce s dětmi všech věkových kategorií. I přes svůj mladý věk je Marek velkým odborníkem, jeho programy jsou mezi dětmi velmi oblíbené pro jejich netradiční přístup a inovativní způsob, kterým dětem přibližuje a zprostředkovává vědecké poznatky a přímo z nich čiší Markova láska k přírodě a kladný vztah k dětem. Kromě dobrovolnické činnosti v přírodovědné stanici se Marek věnuje i propagaci přírodních věd a environmentální výchovy v ZOO Brno v rámci Dne přírodních věd.

 

 Kareem Taha

je nominován do kategorie Lidská práva. Kareem je egyptský lidskoprávní aktivista, který byl v Egyptě několikrát vězněný a mučený za účast na protivládních demonstracích. Nakonec z Egypta uprchnul a po mnoha potížích získal azyl v České republice. Stal se dobrovolníkem v Brněnské skupině Amnesty International, kde se zúčastnil desítek aktivit na podporu lidských práv. Pravidelně sdílí svůj příběh a zkušenosti uprchlíka na školách i veřejných akcích. Díky Kareemovi mají stovky studentů brněnských i mimobrněnských škol možnost dozvědět se naprosto otevřeně a bez cenzury o situaci v Egyptě a o životě uprchlíků u nás. Svým osobním životním příběhem a svojí činností motivuje mladé lidi k aktivnímu životu. Jedna ze studentek po setkáním s Kareemem uvedla: "Je strašně smutné, že člověk může zažívat něco takového, jako zažil Kareem. Díky setkání s ním jsem se rozhodla, že budu více aktivní a budu pomáhat lidem kolem sebe a zajímat se o jejich problémy a starosti..."

 

 Milan Votypka

je nominován do kategorie Lidská práva. Pro Milana je dobrovolnická činnost přirozenou součástí jeho života. Pomoc ostatním bere jako samozřejmost a přijímá ji s velkou pokorou. Milan spolupracuje se spolkem Pomáháme lidem na útěku a je již dlouhodobým koordinátorem aktivit tohoto spolku v srbském Šidu. Pro spolek i spolupracují organizace je neocenitelný jeho aktivní a profesionální přístup. Životní hodnoty, které Milan zastává, jsou zase velkou inspirací a motivací pro všechny, kteří se s ním setkají.

 

 Zdeněk Jirsa

je nominován do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Zdeněk pracuje jako analytik a přestože je velmi pracovně vytížený, působí dlouhodobě jako dobrovolník v programu Doučování v Muzeu romské kultury. Cílem tohoto programu je podporovat a motivovat ke vzdělávání sociálně znevýhodněné, především romské děti. Zdeněk se těmto dětem věnuje nejenom v rámci individuálního doučování, ale je ochotný pomoci i s náročnějšími „zakázkami“ jako je např. vytváření tabulek v Excelu nebo pomoc při psaní ročníkových prací na různá témata. Zdeňkovi spolupracovníci i klienti si ho váží zejména za jeho trpělivost, odhodlání a snahu podpořit vzdělávání romských dětí.

 

 Nina Nováková

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Nina delší dobu pobývala se svojí rodinou v zahraničí. Zde měla možnost se setkat s různými charitativními projekty, proto se i po návratu domů rozhodla věnovat dobrovolnické činnosti. O jejím směřování rozhodla událost, se kterou se setkala v blízké rodině, proto přijala nabídku stát se dobrovolníkem v Masarykově onkologickém ústavu. Nina ráda komunikuje s lidmi a za nejdůležitější část své dobrovolnické činnosti v nemocnici považuje rozhovory a naslouchání pacientům, jejich rodinným příslušníkům nebo jejich doprovodu. Současně se snaží pacientům zpříjemnit pobyt během hospitalizace, motivuje je a zapojuje je do dění v ústavu, aktivuje jejich síly a pomáhá překonat náročné chvíle v nemocnici. Díky svým pravidelným návštěvám - dvakrát týdně, tak s mnohými pacienty prochází jejich léčbu i po několik let. Nina je empatická, komunikativní, vstřícná, spolehlivá a nejenom proto je u pacientů velmi oblíbená.

 

 Jaromír Bečvář

je nominován do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Jaromír pracuje jako fyzioterapeut. Svoje profesní znalosti a zkušenosti současně uplatňuje i jako dobrovolný instruktor plavání pro osoby s postižením. S dobrovolnickou činností začal v Českých Budějovicích a pokračuje v ní i po přestěhování do Brna. Jednou týdně dochází do bazénu Centra Kociánka, kde se účastní výuky plavání pro osoby s postižením. Dříve byl i pravidelným účastníkem pobytových akcí a výjezdů na závody. Mezi plavci je Jaromír je velmi oblíbený dobrovolník. Pokud pracují s ním, vědí, že po chvíli Jardovi "zasvítí očička" a začnou vymýšlet společně hlouposti. Nominující o Jaromírovi říká: "Nikdy bychom netušili, že např. 40letý zasloužilý plavec zvládne metat salta přes nataženou dráhu bazénu, obzvláště v kontextu toho, že jde o plavce s těžkým postižením. Jarda je pro každou legraci, sype z rukávu ztřeštěné nápady ve vodě a často i na břehu. Na druhou stranu má dostatek zkušeností, aby vždy jeho aktivity probíhaly bezpečně pro všechny zúčastněné. Je skvělý při práci s malými dětmi, ale i s dospělými. Díky Jaromírovi a jeho pravidelné docházce každý týden na naše lekce individuální výuky plavání je možné realizovat náš program odborně a kontinuálně, protože jsme přímo závislí v rozsahu svých aktivit na množství dobrovolníků, kteří umožňují individuální výuku s plavci v bazénu. Na Jaromíra je spolehnutí a s organizací spolupracuje více než 14 let a patří mezi pilíře našich instruktorů-dobrovolníků."

 

 Kristýna Homolková

je nominována do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Kristýna se i přes svůj velmi mladý věk vedle svého studia na střední škole pravidelně zapojuje do dobrovolnické činnosti jako instruktorka plavání pro osoby s postižením. Dvakrát týdně se účastní výuky plavání nebo výjezdů na závody. Skvěle se osvědčila i na pobytových intenzivním plaveckém soustředění, kde se nejenom po boku svých zkušenějších kolegů zapojuje do plavecké výuky, školicích programů a osobní asistence, ale navíc ve volném čase nad rámec programu organizuje další zábavné aktivity a sama se do nich k velkému nadšení všech zúčastněných zapojuje. Mezi Kristýniny největší přednosti patří především vzorná a pravidelná docházka na plavecké lekce a zodpovědnost. Nad rámec svých pravidelných lekcí, na které je přihlášená, dává vědět, když má volné odpoledne, aby se mohla jednorázově zapojit i do dalších lekcí. Kristýna skvěle pracuje především s dětmi a s plavci s mentálním postižením. Během loňského školního roku si vytvořila skvělé přátelství se Samíkem, 13letým plavcem s kombinovanou vadou. Nikdo z dalších instruktorů nesvede ve vodě se Samíkem tolik, co ona. Samík pak na konci každé lekce nadšeně vypráví, jak spolu s Kristy například byli "na pirátské výpravě, jak lovili žraloky a pak si je upekli.“ Zapojení Kristýny do práce s osobami s postižením není úplně náhodné: má totiž starší sestru s tělesným postižením. Kristýna proto ví, co znamená život s postižením, a to hned "z první ruky". A přestože si pomoci osobám s postižením doma „užije“ dostatek, najde se čas a prostor i pro další činnost se stejnou cílovou skupinou!

 

 Ludvíka Zemánková

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Paní Ludvíka je dnes již sama seniorkou a ve svém osobním životě prožila velmi těžké období. Přesto se neuzavřela do sebe a naopak začala svůj čas a energii věnovat pomoci jiným. Pravidelně několikrát v týdnu na celé odpoledne dochází do Domova pokojného stáří v Brně – Králově Poli, kde pomáhá s běžným provozem domova - povídání s klientkami, doprovod na vycházky, drobné nákupy, úklid po obědě a dalšími činnostmi. Paní Ludvíka je dobrou duší domova, zná dobře jak členy pracovního týmu, tak i klientky, dokáže povzbudit, vyslechnout, pomoci tam, kde je to nejvíce třeba. Pracovníci i klientky se často ptají, jestli "paní Zemánková dnes přijde" a pokud ano, už od rána se na ni těší. Paní Ludvíka je člověk, který více dává, než bere. Mnozí jiní, v situaci podobné té její, očekávají pomoc od svého okolí a žehrají na zlý osud a špatné časy. Ona je pravým opakem. Její výjimečnost je v tom, že přes všechno, co sama prožila, dokáže šířit pozitivní atmosféru, klid a pohodu. Svým přístupem je velkým příkladem pro pracovníky domova, kteří tak mohou lépe vidět smysl své práce, i pro klientky, kterým je oporou a povzbuzením.

 

 Roman Jančiar

je nominován do kategorie Vzdělávání a volnočasové aktivity. Roman je profesionální voják, přesto si ve svém volném čase najde prostor i na aktivity ve prospěch a pomoc ostatním. Díky jeho dobrovolnické aktivitě a jím organizované charitativní akci "You Dream We Run" byly splněny sny mnoha handicapovaných dětí i dospělých v celkové hodnotě více než 1,3 milionů korun.

 

 Ondřej Bartoněk

je nominován do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Ondřej se ve své dobrovolnické činnosti orientuje na práci s dětmi a mládeží. Dobrý základ mu dalo jeho působení ve skautu, kam začal chodit už jako „malé vlče“. Po překonání puberty se ke skautům vrátil, udělal si vůdcovské zkoušky na lesní škole a stal se tak vedoucím skautů. Tuto činnost vykonává dodnes. Účastní se, pomáhá a pořádá mnoho akcí společně s ostatními vedoucími: schůzky družinek, které probíhají každý týden, výpravy - jednodenní i vícedenní cesty do přírody, letní táboření v indiánských stanech Tee-pee. V rámci své činnosti se Ondřej snaží kladně působit na děti a vychovat z nich dobré lidi. Pomáhá dětem s jejich rozvojem, vede je k soběstačnosti i pomoci ostatním, vytváří u nich kladný vztah k přírodě. A samozřejmě on sám jde dětem dobrým příkladem. Kromě svého působení ve skautu se Ondřej aktivně zapojuje i do komunitního života, když organizuje celou řadu akcí - například drakiádu, karneval, sportovní odpoledne a stále oblíbenější stezku odvahy, podílí se na organizaci Tříkrálové sbírky v Rajhradě a Popovicích, zapojuje se do akce Ukliďme svět, ukliďme Česko, je pravidelným dárcem krve a držitelem stříbrné medaile Prof. MUDr. Jana Janského.

 

 Ludmila Hrůzová

je nominována do kategorie Environmentální aktivity. Paní Ludmila je i přes svůj seniorský věk stále velmi aktivní. A protože jí dává smysl podstata dobrovolnictví a ráda vrací staré a použité věci zpátky do života, spolupracuje již 3 roky s Nadací Veronica. Zde v případě potřeby vypomáhá při prodeji v nadačních obchodech nebo při stánkovém prodeji v rámci nadačních akcí. Při této činnosti zúročuje své dlouholeté zkušenosti a profesionální znalosti v oboru a je velmi oblíbená u klientů.

 

 Ludmila Jedličková

je nominována do kategorie Environmentální aktivity. Paní Ludmila ani v důchodu nezahálí a další smysl svého života si našla ve spolupráci s Nadací Veronica. Své dlouholeté zkušenosti v oblasti prodeje a obchodu zúročuje ve výpomoci při prodeji v nadačních obchodech, kde je velmi oblíbená u klientů. Kromě toho pomáhá i s tříděním zboží, roznosem letáků a dalšími aktivitami, kterým se Nadace věnuje.

 

 Jiří Slabý

je nominován do kategorie Environmentální aktivity. Pan Jiří je velmi aktivní důchodce a část svého volného času věnuje spolupráci s Nadací Veronica. Pan Jiří pracoval v obchodě a své dlouholeté a bohaté zkušenosti zúročuje i dnes při práci v nadačním obchodě, kde je jeho specialitou oceňování knih pro prodej, zařazování podle žánrů, kontrola a vytřídění knih. Jeho bohaté zkušenosti velmi usnadňují práci zaměstnancům obchodu. S mladší generací se velmi rád podělí i o své znalosti a „obchodnické“ triky.

 

 Olga Hubíková

je nominována do kategorie Environmentální aktivity. Paní Olga je povoláním vychovatelka, přesto dobrovolně pracuje již více než 9 let pro Nadaci Veronica. Je-li někdo ze zaměstnanců Nadace nemocný, je vždy ochotna zastoupit ho v nadačních obchodech. Kromě toho tráví svůj volný čas na akcích Nadace; pomáhá s přímým prodejem darovaných věcí Nadaci; propaguje Nadaci a její aktivity zejména u lidí z uměleckých kruhů, ke kterým má blízko; vlastnoručně zajišťuje i drobné grafické práce a další činnosti. Kolegové z Nadace vysoce oceňují Olžiny znalosti a zkušenosti, které jim ráda předává. Díky paní Olze se do nadačních obchodů podařilo nalákat lidi z kulturního prostředí (divadelníky a výtvarníky). Dobrovolnickou prací si – jak sama říká – naplňuje vnitřní potřeby být užitečná.

 

 Anna Odehnalová

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Paní Anna více než 20 let pracovala s lidmi s různým typem postižení v organizaci Sociální služby Šebetov. Přestože práce, kterou tak dlouho vykonávala, je velice náročná, nedokázala paní Anna ani po odchodu na zasloužený odpočinek sedět s rukama v klíně. Nejdříve „pouze“ pečovala o svou rodinu, o domácnost a zahradu, pak ale slovo dalo slovo a paní Anna se vrátila do organizace, kde tolik let pracovala. Nejdříve na kratší brigády, ale od roku 2013 se stala oficiálně dobrovolníkem. Od té doby dochází do domova pro seniory pravidelně jednou až dvakrát týdně. Podílí se na přípravě programu Klubu Klubíčko a věnuje se individuální nebo skupinové práci se seniory. Její práce spočívá především v tom, že trpělivě a s notnou dávkou empatie naslouchá. Pomáhá oživovat vzpomínky, pomáhá, aby zkušenosti a dovednosti našich seniorů nebyly zapomenuty či opomíjeny. Dodává seniorům odvahu k tomu, aby na svůj život nerezignovali. Je vždy vstřícná a dobře naladěná, vždy optimistická a plná energie. Vždy ochotná naslouchat a pomáhat. Není možné, aby se něco z toho nepřeneslo na klienty i pracovníky domova.

 

 Jana Medková

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. I když je Jana v invalidním důchodu a i přes vlastní vážné onemocnění ukazuje, že život s vážnou nemocí a handicapem není důvodem pro rezignaci na aktivní život. Díky svým zdravotním útrapám poznala práci a nadšenost dobrovolníků, kteří jí velmi pomohli překonat těžké období a proto se i ona rozhodla pomoc oplácet. Prostřednictvím dobrovolnického centra Adra ve Vyškově se dostala k dobrovolnické práci v Domově pro seniory, která je přínosná pro ni i pro klienty.
Několikrát za týden dochází bývalá floristka Jana pomáhat do Domova pro seniory s aktivitami klientů Domova v dílničkách, pomáhá při jejich aktivizaci, povídá si s nimi a svým přístupem jim přináší radost a úsměv na rty. Zmírňuje osamělost a izolaci imobilních seniorů a je živoucím důkazem toho, že všechny nesnáze lze lépe překonávat pozitivním duchem.
Při společenských akcích neváhá přispět vlastnoručně upečenými dobrotami, po kterých se vždy - jak se říká - jen zapráší.
Ač má paní Jana sama velmi těžké zdravotní problémy a několikrát týdně prodělává dialýzu, umí být platná pro ostatní – potřebné. Sama říká: "Mám spoustu volného času, tak co s ním? Chci ho trávit nějak smysluplně." A to se jí daří.


 Zdenka Figlia

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Zdenka je profesí projektovou manažerkou, svůj volný čas věnuje spolupráci s Dobrovolnickým centrem Ratolest Brno. Prostřednictvím tohoto centra se realizuje jako dobrovolnice hned ve třech organizacích: seniorům se věnuje v Naději Řečkovice, s administrativou pak pomáhá v organizaci Persefona a v Lize Vozíčkářů. Ve všech organizacích je dlouhodobou a důležitou posilou jejich týmů. V organizaci Naděje Řečkovice dochází pravidelně již více než dva roky za konkrétní klientkou – seniorkou, která má svou vlastní rodinu velice daleko. Kamarádství Zdenky je tak pro ni velkým životním povzbuzením. V Persefoně se věnuje administraci, plánování a přípravě podkladů, harmonogramů a překladatelství, aby mohla organizace lépe spolupracovat se zahraničními organizacemi. Neocenitelně pomohla při mezinárodní spolupráci s Norskými partnery a díky její podpoře mohlo dojít k zajištění návštěvy zástupců několika organizací v ČR. Díky její dobrovolnické činnosti může Persefona využívat dlouholeté zkušenosti norských partnerů a lépe pomáhat a poskytovat služby obětem domácího a sexuálního násilí. V Lize vozíčkářů Zdenka pomáhá s odbornými administrativními činnostmi od roku 2016 jako je aktualizace kontaktů v oblasti sociálního poradenství, také se věnuje vyhledávání kontaktů a provádění analýzy dat pro Evropský projekt. Dobrovolnické centrum oceňuje Zdenčin široký záběr a ochotu věnovat velkou část svého volného času nezištně pomoci druhým. Zdenka je dobrovolník „tělem i duší“.

 

 Jana Kolaříková

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Jana vynakládá svou energii a daruje svůj čas klientům Oblastní charity Rajhrad. V hospici vypomáhá od roku 2011, věnuje se především pacientům, ale vypomáhá i s organizováním jednorázových benefičních a sbírkových akcích, s pomocnými administrativními činnostmi. S pacienty tráví 35 hodin měsíčně, získává si jejich důvěru, citlivě řeší různé situace a pacienti si žádají její přítomnost. Dokáže doprovázet pacienty v jejich posledních dnech života a být nablízku těm, kteří nechtějí být v těchto okamžicích sami (doprovodila již cca 200 pacientů). Dále také doprovází pacienty na hudební vystupovaní, drobné nákupy, návštěvy kavárny, výtvarné tvoření nebo na vycházky do parku.

 

 Žaneta Vencourová

je nominována do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Studentka Žaneta se na osm měsíců stala důležitou oporou Dobrovolnického centra 67, kterému pomáhala s propagací a realizací akcí a workshopů. Psala články a tiskové zprávy, spolu-zpracovávala závěrečné zprávy k projektům, překládala cizojazyčné texty, reprezentovala Centrum na jarmarcích, komunikovala s médii. Navíc pomohla získat partnery a organizovat síťovací setkání a snídaně pro koordinátory dobrovolníků. Centrum si cení nejen mnoha dobrovolnických hodin, které u nich strávila, ale i jejího pozitivního přístupu, nápadů a hlavně chuti informovat své vrstevníky o možnostech a příležitostech, které dobrovolnictví nabízí. Díky Žanetě získalo Centrum mnoho nových mladých lidí, kteří se zapojili do organizace každoročně pořádané akce na začátku školního roku. Pro Žanetu je vypořádávání se s realitou každodenního života svým způsobem dobrovolnická činnost a jak říká: „Člověk nikdy neví, kdy může pomoct někomu s taškou, ukázat směr, odjet do Arménie, Albánie pozorovat volby nebo pomáhat místním. Úsměv nic nestojí, koupit lístky do kina rodičům a nic za to nečekat - jednoduše dělat věci bezpodmínečně a zvlášť tehdy, ocení-li někdo už jen vaší přítomnost, váš čas, je na dobrovolnickém životě (vlastně životech na všech) to krásné."

 

 Manželé Stravovi

jsou nominováni do kategorie Komunitní dobrovolnictví. Ondřej, povoláním právník, se do Ostrova u Macochy přestěhoval před dvěma roky a se svou ženou Barborou se hned zapojili do společenského dění. Pro místní zorganizovali již dva ročníky obecního cestovatelského festivalu „Ostrované na cestách“ a dva ročníky krojovaného dožínkového průvodu. Manželé se v rámci svých možností snaží vypomáhat místnímu velmi aktivnímu spolku Rodičů a přátel dětí a školy. Ondřej pomáhá s organizací společenských akcí taktéž velmi činné místní tělovýchovné jednotě. Barbora uspořádala v místní knihovně již několik setkání a přednášek na téma rodičovství, výchova dětí, těhotenství apod. V loňském roce manželé spoluzaložili spolek Ostrov pro život, z.s., jehož jménem některé z aktivit pořádají. Nejvíc práce zatím věnovali založení Lesní mateřské školy Skalka. Ta vznikla z ničeho během tohoto roku za spolupráce místní školy, vedení městyse, rodičů a místních občanů a je zářným příkladem úspěšné komunitní spolupráce. Stravovi vznik lesní školky iniciovali a na jejím vzniku se významně podíleli. Barbora spolu s kamarádkou vede při školce lesní klub pro rodiče s dětmi. Ondřej i Barbora pomáhali jako dobrovolníci i dříve; Ondřej jako dobrovolník docházel číst téměř nevidomému seniorovi v programu organizovaném Maltézskou pomocí, angažoval se ve věcech týkajících se práv rodičů a rodiček. Barbora byla aktivní už na vysoké škole, kde působila ve sdružení Studentské politologické fórum. V něm ji nejvíce bavila práce koordinátorky týdenní vzdělávací a charitativní akce Africký týden v Opavě. Při svém pobytu v Praze věnovala svůj volný čas práci s dětmi ohroženými sociálním vyloučením pod organizací Člověk v tísni. Oba společně s organizací Brontosauři v Himalájích vyrazili v roce 2012 do indického Ladakhu pomáhat v místní škole. Stravovi se dle svých slov vždy snaží především strhnout ostatní pro smysluplnou věc svým zápalem. Jejich záměrem je spojovat lidi a dát jim příležitost k setkávání, sblížení se a spolupráci. Říkají, že jsou jen drobnou součástí v soukolí a dobré dílo se může povést a především udržet jen tehdy, spolupracuje-li na něm komunita.

 

 Monika Zemanová

je nominována do kategorii Humanitární a rozvojová pomoc. Monika studuje dva obory na dvou fakultách – Podnikovou ekonomiku a management na Ekonomicko-správní fakultě a Právo a právní vědu na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Byť je studium dvou vysokých škol velmi náročné, nachází si čas na práci v dobrovolnických projektech a spolcích. V roce 2014 byla dobrovolnicí v projektu SYRECZECH studentského spolku Be International, jehož účelem bylo propojit syrskou a českou komunitu žijící v Brně prostřednictvím neformálních setkání, různých kulturních akcí či promítání. Od roku 2016 se stala dobrovolnicí v AIESEC. V létě 2016 odjela na Tchaj-wan, kde byla koordinátorkou příměstských táborů pro děti se zaměřením na výuku angličtiny a mezikulturního porozumění. V létě 2017 odletěla do Kolumbie, kde pro změnu učila v centru pro mladistvé dívky z chudých rodin. Oběma těmito projekty podpořila OSN Cíle udržitelného rozvoje – SDGs. Jako členka AIESEC Brno a snaží se o to, aby se i ostatní studenti a mladí lidé zapojovali do dobrovolnictví po celém světě. Za dobrovolnictvím bylo i díky ní letos z Brna do zahraničí vysláno téměř 50 studentů. V současnosti se podílí na organizování podnikatelské konference SYMPOSIUM.

 

 Michaela Albadri

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Ve svém volném čase se věnuje řadě aktivit, které pomáhají zlepšit život lidí s duševním a mentálním postižením. Michaela je povoláním zdravotní sestra a poradce pro ošetřovatelskou péči v Rakousku, nyní se připravuje na roli maminky. Michaela začala navštěvovat klienty DOZP Srdce v domě v roce 2014 v rámci caviaterapie - léčba lidí pomocí morčete. Michela se podílí na aktivizaci klientů s mentálním handicapem, aktivně se zapojuje do akcí pořádaných organizaci, např. sportovní den, den otevřených dveří, prodejní trhy výrobků, návštěvami na chráněném bydlení motivuje klienty k samostatnějšímu zvládání sebeobslužných činností i vedení domácnosti. Mimo práce s klienty pomáhá i s fundraisingem a přivádí do organizace nové, zapálené dobrovolníky z ČR i ze zahraničí různého věku, kteří se nikdy ve svém životě nesetkali s lidmi s mentálním postižením. Mimo dobrovolnictví pro DOZP Srdce v domě se Michaela také účastní jiných dobrovolnických činnosti mimo naši organizaci, např. potravinové sbírky v ČR či caviaterapie v Rakousku.

 

 Milada Olejníková

je nominována do kategorie Komunitní dobrovolnictví. Paní Milada je již v důchodu, přesto svůj čas aktivně využívá k tomu, aby přispěla ke zkvalitnění života seniorů v Brně. Paní Milada ve svém volném čase organizuje akce pro seniory v Bosonohách a dalších brněnských částech. Jedná se zejména o společenské akce (divadlo, taneční odpoledne), vycházky do přírody, cvičení paměti, koupání, zájezdy a podobně. Této aktivitě se věnuje již devět let. Díky tomu se senioři mohou setkávat a aktivně trávit svůj volný čas a předchází se tak osamělosti, která je u seniorů v současnosti velkým problémem.

 

 Antonie Svinkásková

je nominována do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Paní Antonie je seniorka a i když by si mohla užívat zaslouženého odpočinku, svůj volný čas věnuje pacientům ve znojemské nemocnici v léčebně pro dlouhodobě nemocné. Tato činnost dělá radost těm, kteří jsou ve své nemoci sami. Paní Atonie pravidelně již 6 let navštěvuje nemocné, potěší je dobrým slovem, naslouchá jim, ty, kterým to dovolí zdravotní stav, doprovází na vycházky a výlety. Zúčastňuje se i charitativních akcí např. vydávání polévek.

 

 Marie Chrástecká

je nominována do kategorie Komunitní dobrovolnictví. Paní Marie je povoláním učitelka, v současné době na mateřské dovolené. Je nominována za svoji aktivitu v oblasti obnovy a udržování tradičního způsobu života na vesnici. Každoročně připravuje vystoupení Kotvrdovské chasy, čítající již více jak dvacet párů mladých lidí, na hodech. Je autorkou naučné stezky Kotvrdovice dávné a současné. V adventní době připravuje tematicky zaměřené roráty nejen pro školní mládež. Pečuje o květinové záhony v obci bez nároku na odměnu. Paní Marie má hlavní podíl na obnově krojovaných hodů v obci Kotvrdovice včetně obnovy a výroby krojů. Dobrovolná činnost Marie Chrástecké je velkým přínosem pro společenský život v obci. Od svých studentských let projevuje sociální cítění a snahu dobrovolně se zapojovat do veřejného dění. Podporovala v rámci adopce na dálku dítě v Keni od jeho školní docházky po úspěšné dokončení studia na střední škole. V rámci tohoto projektu několikrát během svého studia Keňu navštívila a podílela se na organizaci školních aktivit přímo v Africe. Po svatbě v roce 2007 odjeli spolu s manželem jako dobrovolníci na rok do salesiánského střediska v Indii.

 

 Tomáš Jurák

je nominován do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Pan Tomáš ve svém volnu podniká návštěvy u imobilních klientů na zámečku ve Střelicích. S DOZP Zámeček Střelice spolupracuje už 11 let. Jedenkrát týdně navštěvuje imobilní klienty a hovoří spolu o všem možném, co je zajímá, věnují se společně práci na počítači. Kromě toho jsou pan Jurák i klienti v častém kontaktu prostřednictvím sociálních sítí. Za tu dobu se mezi nimi vytvořil pěkný přátelský vztah. Pan Jurák společně s kolegy z firmy organizují každým rokem pro všechny klienty DOZP Zámeček Střelice odpoledne plné zábavy a her zakončené Mikulášskou nadílkou. Tradicí se také stal "Den pro druhé", kdy pan Jurák a jeho kolegové vymění svoje kanceláře za montérky a pomáhají při úpravách prostor Zámečku. Při posledním "Dnu pro druhé" vymalovali společnými silami vstupní prostory Zámečku. V posledních letech pomáhají také při organizaci turnaje v boccie, který se koná každoročně v září v areálu DOZP Zámeček Střelice. Kromě pomoci při organizaci se starají o to, aby závodníci netrpěli hlady a žízní. Na konci turnaje si totiž společně se všemi účastníky opékají špekáčky, které sami přivezli. Pan Jurák cítí tuto spolupráci jako oboustranně přínosnou. To znamená, že jeho investovaný čas a energie se mu vrací v podobě nadšení, radosti a přátelství klientů.

 

 Libuše Šuléřová a Radomila Štěpánková

jsou nominované do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Paní Libuše a Radomila jsou nominovány za přípravu a realizaci unikátního aktivizačního programu KLAS KLUB AKTIVNÍCH SENIORŮ® (dále jen KLAS) určeného pro seniory. Setkání KLAS obsahuje čtyři vzájemně propojené části zaměřené vždy na určité téma. Jedná se o trénink paměti, psychomotorický trénink, nácvik kompetencí a psychomotoriku. Setkání pravidelně doplňují vycházky a výtvarná činnost. Skupina se schází každý týden, v délce dvou hodin, od září do června. Skupinu tvoří 16 seniorů. Za téměř 5 let svého působení zrealizovaly animátorky společně přibližně 90 setkání, přičemž příprava jednoho setkání zabere bezmála 3 hodiny času. Paní Libuše i Radomila jsou dušemi programu KLAS. Dokáží připravit velmi zajímavý a originální program, pro který nadchnou všechny přítomné seniory ve skupině. Jsou vzorem a inspirací pro další animátory, kteří s programem KLAS začínají. Obě jsou velmi spolehlivé, pozitivní, stále usměvavé a plné naděje. Obě využívají svých zkušeností i celoživotní učitelské praxe a ve svém volném čase se dále vzdělávají pro klubovou činnost.

 

 Lucie Strapáčová

je nominována do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Lucie působí jako dobrovolná instruktorka plavání pro osoby s postižením a vedoucí skupinových Hrátkových lekcí pro nejmenší děti s postižením s rodiči. Lucie se pravidelně účastní v posledních dvou letech Hrátkové lekce, kterou sama i vede a organizuje každou středu v bazénku na Kraví Hoře v Brně. Příprava sálu (výzdoba, občerstvení) na společenských akcích, spoluorganizace společenských akcí. Lucka se do organizace dostala v roce 2006 a od té doby je stabilní částí týmu jako dobrovolnice. Pravidelně se účastní výjezdů na závody a letního soustředění Plavecké léto ve Strakonicích (zúčastnila se 7 ročníků). Mezi její největší přínos patří neuvěřitelná trpělivost a schopnost komunikace s plavci s jakýmkoliv postižením: dokáže si získat jejich pozornost a udržet si ji, předat jim základy plaveckých způsobů. Lucka je studnicí nápadů pro děti a její Hrátkové lekce jsou pokaždé zábavné a plné inspirací. Výborně si poradila i s plavci s autismem. Lucčina kreativita a organizační schopnosti jsou vidět i při zapojení do navazujících společenských akcí našeho spolku: s dalšími dobrovolnicemi Hankou a Lenkou za posledních několik let vytvořily skvělý tým aranžérek výzdoby (kterou samy vyrábějí!) a staly se specialistkami na raut a přípravu pohoštění na plesy, závody a jiné společenské akce.

 

 Dobrovolnický tým festivalu Jeden Svět

je nominován do kategorie Lidská práva. Skupina dobrovolníků Jednoho světa je parta zapálených lidí, které spojují lidská práva a dokumentární filmy. Dobrovolníci se na festivalu podílejí už řadu let a festival by nebylo možné bez jejich pomoci vůbec organizovat. Ročník Jeden svět Brno 2018, který teď dobrovolníci začínají připravovat, je již devatenáctý v řadě. Dobrovolnická skupina se každý rok částečně mění, přicházejí noví dobrovolníci, stávající odcházejí, dle jejich časovým možnostem. Dobrovolníci Jednoho Světa věří, že prostřednictvím dokumentu mohou přinést jakýkoliv životní příběh a vzdělávat tak studenty a veřejnost a tak formovat demokratickou a občanskou společnost. Mnoho lidí vstoupilo na festival s touhou být součástí největšího lidskoprávního festivalu dokumentárních filmů, chtěli pomoci a nabídli to nejdůležitější, svůj volný čas a svoje nadšení. Dobrovolníci Jednoho světa jsou především podobně smýšlející lidi a mnozí skrze festival našli mnoho přátel, skupina se tedy vídá v průběhu celého roku a nekončí spolu s festivalem.

 

 Veronika Jandeková

je nominován do kategorie Sociální služby a zdravotnictví. Veronika je studentkou a ve svém volném čase se věnuje dobrovolnictví v brněnské Ratolesti. Veronika je zapojená jako dobrovolnice v takzvané “dvojičce”. Pravidelně se věnuje osmileté holčičce, která pochází z rodiny zapojené do Sociálně aktivizačního programu Ratolesti Brno. Veronika se s dítětem na společných setkáních věnuje aktivitám, které jsou dítěti prospěšné a pro obě zajímavé a podnětné (sportovní, kulturní, vzdělávací aktivity, rozvojové a volnočasové aktivity atd.). Společně navštěvují knihovny, muzea, parky a další zajímavá místa pro trávení volného času. Veronika se také účastní jednodenních aktivit pro rodiny s dětmi a společně s dalšími sociálními pracovníky absolvovala pobytovou akci pro děti od 8 do 11 let. Veronika je velmi empatická a všímavá. Vnímá dětské potřeby a starosti, jejich další řešení a vývoj se nebojí konzultovat s klíčovou pracovnicí. Díky tomu mohou dále sociální pracovnice otevírat s rodinou témata dítěte, o kterých se díky Veroničiné práci dozvídají. Veronika do svého působení ve „dvojičce“ dává maximum, na setkání se pečlivě připravuje a nebojí se sdílet své zkušenosti mezi ostatní dobrovolníky v programu.

 

 Dalimil Toman

je nominován do kategorie Environmentální aktivity. Dalimil se dlouhá léta věnuje prostřednictvím Hnutí Brontosaurus Podluží aktivitám v oblasti péče o přírodní a kulturní dědictví regionu Hodonínsko. Vyhledává potřebné lokality a smysluplnou práci pro ostatní dobrovolníky. Příkladem aktivit je péče o hnízdní budky v přírodním parku Mikulčický luh, likvidace invazních druhů rostlin, pomoc s budováním přírodní ekozahrady na Centru ekologické výchovy Dúbrava Hodonín, aj. Dále se Dalimil aktivně zapojuje do dohledu nad působením samosprávy, občanů, firem apod. na životní prostředí regionu a v případě potřeby se vyjadřovat jak k pozitivním tak negativním zásahům člověka do životního prostředí, popř. navrhovat alternativní řešení vstřícná k přírodě. Dalimil dokáže svým příkladným přístupem a nasazením získat mnoho dalších lidí, nadšených pro stejnou věc. Velice lehce dokáže vzbudit zájem místních lidí o dění v regionu i jejich aktivní zapojení, environmentální vzdělání, výchovu a osvětu a alternativní kulturní počiny. Dalimil dobrovolnictví věnuje veškerý svůj volný čas, když se nadchne pro věc, ztrácí pojem o čase a veškerou svoji energii věnuje dané myšlence a tímto nadšeným přístupem dokáže aktivizovat spousty dalších lidí, kteří sdílí jeho myšlenky.

 

 Aleš Moravec

je nominován do kategorie Vzdělávací a volnočasové aktivity. Alešovi se v dětství stal těžký úraz očí, po kterém oslepl. Přesto se rozhodl pomáhat ostatním a ukazovat lidem s handicapem, že nejlepší cesta je začlenění se plnohodnotně do společnosti. Před třemi roky přivedl Aleše jeho kamarád do týmu nadšených lidí pomáhajících organizaci DEBRA ČR, která se stará o lidi postižené nemocí motýlích křídel a jejich rodiny. Jezdí s nimi každoročně Handy cyklo maraton tzv. „111“. Podstatou závodu je, že každý tým má mezi sebou jednoho postiženého závodníka a za patrona týmu charitativní organizaci nebo jednotlivce postiženého úrazem či závažnou chorobou. Účelem závodu je tuto organizaci či jednotlivce podpořit morálně a hlavně i finančně, díky nasbíraným finančním prostředkům od podporovatelů týmu či sponzorů. Aleš měl na tandemovém kole několikrát velice nepříjemný pád, přesto má odvahu i po těchto nepříjemných zkušenostech znovu na kolo nasednout a svěřit svůj osud (i zdraví) do rukou "vodiče". Aleš se účastní také dalších aktivit DEBRY ČR např. charitativního běhu pro DEBRU ČR anebo charitativního spinningového marathonu pro DEBRU ČR. Aleš nikdy neodmítne prosbu o pomoc či radu, když je o ni požádán. Je vždy pozitivně naladěn. Je vzorem pro ostatní pacienty, jak i s těžkým handicapem lze zvládat život aktivně a s úsměvem na tváři. Aleš ale nepomáhá pouze lidem s nemocí motýlích křídel, dlouhodobě také spolupracuje s nadací Světluška, která se stará o lidi zrakově postižené. Za zmínku stojí také jeho propagační činnost v rozhlase, kde hlavně na vlnách Českého rozhlasu Brno informuje ostatní postižené o různých možnostech pracovního začlenění, ale i možnostech sportovního a kulturního vyžití atd.