TK 2. 11. 2007

Tisková konference 2. listopadu 2007

 

Na tiskové konferenci, která se konala v areálu benediktinského kláštera v Rajhradě, hovořil člen Rady Jihomoravského kraje Jan Letocha o vyhlášení II. ročníku literární soutěže „Skrytá paměť Moravy“, dále informoval o soutěži „Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce 2007“ a o podání návrhu na prohlášení národních kulturních památek. K literární soutěži dále hovořili ředitel Muzea Brněnska Antonín Reček a vedoucí Památníku písemnictví na Moravě Vojen Drlík. Informace o  zpracování knihoven spravovaných Muzeem Brněnska poskytly pracovnice Památníku písemnictví na Moravě Kateřina Vávrová a Jindra Pavelková. Revitalizaci rajhradského kláštera přiblížil převor benediktinského opatství v Rajhradě P. Ladislav Augustin Gazda OSB. Další informace k Památníku písemnictví na Moravě najdete také na http://www.muzeumbrnenska.cz/rajhrad.htm . Novináři rovněž obdrželi tiskovou zprávu člena Rady JMK Miloše Šifaldy k předanému vybavení multimediální učebny pro dvě brněnská gymnázia.

 

 

Vyhlášení II. ročníku soutěže Skrytá paměť Moravy

 

 

 

Druhý ročník celomoravské soutěže Skrytá paměť Moravy je vyhlášen Jihomoravským krajem ke dni 28. října 2007 po úspěchu ročníku prvního. Organizací soutěže je pověřeno Muzeum Brněnska – Památník písemnictví na Moravě a Masarykovo muzeum v Hodoníně. Soutěž má dvě kategorie, každá z nich je určena pro jinou věkovou skupinu, zároveň na každou jsou kladeny jiné požadavky ohledně rozsahu práce: v první kategorii soutěží žáci ve věku od 12-15 let, kteří mají napsat 1-3 strany prozaického textu. Starší kategorie pro soutěžící ve věku od 16-19 let  má zadaný rozsah stran 4-10.

Letošním tématem jsou sousedé. Téma má odkrýt celou škálu mezilidských vztahů – od ryze sousedských v domě, po sousedství obcí a celých regionů (i přeshraničně) – může rozkrýt i jejich složitou problematiku, včetně jejich proměn či řešení konfliktů. Uzávěrka přihlášek je 31. března 2008. Slavnostní vyhlášení vítězů a čtení vítězných literárních textů se uskuteční ve druhé polovině června 2008 opět v pobočce Masarykova muzea v Hodoníně – Slovanském hradišti, NKP, v Mikulčicích za přítomnosti veřejnosti. První ročník literární soutěže Skrytá paměť Moravy Jihomoravský kraj vyhlásil 17. listopadu 2006, tématem byla Morava ve všech svých podobách.

Celkem bylo hodnoceno 105 textů: v první kategorii 74, v druhé 31. Práce obdrželo pět porotců, jimž předsedal brněnský básník Vít Slíva. Porotci byli: doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, Csc. (FF MU), PhDr. Tomáš Sedláček (Český rozhlas Brno), Mgr. David Kroča, PhD. (PdF MU) a PhDr. Vojen Drlík (Památník písemnictví na Moravě).

První tři místa z první kategorie obsadili: Anežka Chrudinová z Brna,  Barbora Kotásková z Ratíškovic, Veronika Macháčková z Hodonína.

V druhé kategorii tři oceněná místa získali: Richard Skolek z Tišnova,  Zbyněk Řehoř  z Brna a Hana Šustková z Radče.

Všechny vítězné texty byly publikovány ve zvláštní příloze Sborníku Muzea Brněnska 2007, byly rozeslány všem zúčastněným a zveřejněny i na webových stránkách www.muzeumbrnenska.cz .

 

 

Více informací:

Muzeum Brněnska

příspěvková organizace

Památník písemnictví na Moravě

Mgr. Kateřina Vávrová,

Tel. 547 229 136; e-mail: pamatnik.rajhrad@quick.cz

 

 

 

Soutěž „Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce 2007“

 

Rada Jihomoravského kraje vyhlásila soutěž „Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce 2007“. Jihomoravský kraj se vyhlášením soutěže snaží vhodně motivovat vlastníky památek a zlepšit tak jejich přístup k příkladné obnově kulturního dědictví. Je známo, že na území Jihomoravského kraje se nachází v neutěšeném stavu velké množství především nemovitých kulturních památek. Význam a poslání památek pro společenský, kulturní a turistický život Jihomoravského kraje je mnohými vlastníky památek a širokou veřejností stále nedoceňován.

Rada Jihomoravského kraje je přesvědčena, že soutěž pomůže  zvýšit zájem veřejnosti o obnovu a zachování památek v Jihomoravském kraji a že přispěje k prohloubení povědomí o tomto velkém kulturním, historickém a uměleckém bohatství, o které je třeba pečovat tak, aby se stalo chloubou i dokladem kulturní vyspělosti občanů našeho kraje.

Se záměrem a s pravidly soutěže bude veřejnost seznámena prostřednictvím médií, dopisů starostům obcí, na poradách tajemníků a starostů svolávaných krajským úřadem, na internetových stránkách Jihomoravského kraje.

 

Vyhlášení soutěže, uzávěrka přihlášek, vyhlášení výsledků:

Soutěž bude mít nejprve nominační část, ve které může kterýkoliv občan navrhnout památky (i dílčí části) opravené v roce 2007. Uzávěrka návrhů je 20. prosince 2007. V druhé části bude probíhat veřejné hlasování, jehož začátek bude 15. ledna 2008. Ukončení hlasování bude do 15. února 2008. Vyhlášení vítězů se uskuteční v měsíci březnu 2008.

Účastníci soutěže:

Účastníkem soutěže se stává vlastník navrženého objektu.

Písemný návrh bude adresován na odbor kultury a památkové péče Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, e-mailový návrh:  smuk.rostislav@kr-jihomoravsky.cz

 

Organizace soutěže:

Z navržených památek bude soutěžní komisí (složení komise: 2 členové RJMK, vedoucí odboru kultury a památkové péče + jeden pracovník oddělení památkové péče odboru, ředitel Národního památkového ústavu + jeden pracovník, jeden člen Komise kulturní RJMK)  vybráno 15 nejlepších návrhů,  které budou soutěžit o ceny. Vybrané památky budou vyfotografovány, fotografie a doprovázející popisné texty budou uveřejněny na internetu. Webová stránka soutěže umožní přímé hlasování. Dle počtu obdržených hlasů bude stanoveno konečné pořadí a přiděleny ceny.

 

Ocenění:

S umístěním na prvních třech místech jsou spojeny peněžité odměny ve výši:

první místo - 150 tis. Kč

druhé místo - 100 tis. Kč

třetí místo - 50 tis. Kč.

Závěrečná ustanovení:

Proti rozhodnutí poroty a vyhlašovatele není odvolání.

 

 

Podání návrhu na prohlášení národních kulturních památek

 

Rada Jihomoravského kraje na své schůzi dne 1. listopadu 2007 souhlasila s podáním návrhu na prohlášení národních kulturních památek podle níže uvedeného seznamu. Národní kulturní památky jsou chápány jako nejvýznamnější objekty kulturního dědictví, které se na území ČR nacházejí.  Tuto váhu jim přisuzuje také zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a vytváří tím předpoklady, aby ze strany vlastníků a veřejné správy mohly národní kulturní památky požívat zvýšenou péči. V souladu s §4 zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, prohlašuje národní kulturní památky svým nařízením vláda České republiky a stanoví podmínky jejich ochrany.

Dříve se přistupovalo k prohlašováni národních kulturních památek z rozličných důvodů, které se nehlásily k žádné věcně stanovené odborné metodice a proto nerespektovaly skutečný význam zachovaného kulturního dědictví.

V Jihomoravském kraji se také nachází několik památkově chráněných objektů, které si svým kulturním, historickým a uměleckým  významem zaslouží být zařazeny mezi národní kulturní památky. Z hlediska kulturně historického mezi nejvýznamnější památky českého státu patří i areál bývalého stavovského domu, dnes Nové radnice v Brně s bývalým dominikánským klášterem a kostelem sv. Michala. Vzhledem k zamítavému stanovisku města Brna nebyl tento objekt do seznamu navrhovaných národních kulturních památek zařazen.

 

Navrhované  národní kulturní památky

 

Nemovité kulturní památky

 

  1. Klášter Porta coeli v Předklášteří

V Ústředním seznamu kulturních památek (dále jen ÚSKP) je zapsán pod  rejstříkovým číslem (dále jen r.č.) 28276/7-1045. Součástí areálu kláštera je klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, r.č. 7-1046 a Proboštství r.č. 7-1048.

 

Klášter je jedním z nejvýznamnějších středověkých  klášterních komplexů na Moravě. Pro řád cisterciaček byl založen r. 1233 královnou Konstancií, manželkou Přemysla Otakara I.  Z hlediska slohového vývoje je považován za jediný dobře zachovaný raně gotický cisterciácko-burgundský celek.  Jádrem klášterních staveb je orientovaná trojlodní basilika s transeptem a ze severní strany přiléhající patrová budova konventu s kvadraturou a rajským dvorem. Nejcennější  částí je západní portál basiliky, který je považován za nejnáročnější  raně gotickou vstupní architekturu střední Evropy a v kontextu cisterciácké architektury je naprostým unikátem.

 

  1. Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Rajhradě

Součást areálu benediktinského kláštera zapsaného v ÚSKP pod r.č. 24767/7-918.  Kostel je zapsán pod r.č. 7-919.

 

Až do konce 17. stol. měl tento nejstarší klášter na Moravě (založen 1045)  v podstatě románskou tvář. Špatný stav budov si vynutil jeho radikální přestavbu, se kterou se započalo roku 1721. Pro přestavbu kostela byl získán významný architekt Jan Blažej Santini, jehož projekt je unikátní spojením tří centrálních prostorových jednotek za sebou.  Projekt Santiniho byl realizován brněnským stavitelem  Františkem Klíčníkem, kostel byl vysvěcen roku 1739. Freskovou  výzdobu chrámu a klášterních prostor provedl Jan Jiří Etgens, po zemětřesení v roce 1763 pak Josef Winterhalter ml. 

 

  1. Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách

V ÚSKP zapsán pod r.č. 34241/7-481.

 

Představuje jednu z nejzdařilejších staveb vrcholného baroka nejen na Moravě, ale i v kontextu barokní architektury ve střední  Evropě. Od počátku středověku jsou Křtiny doloženy jako poutní místo, začátkem 18.stol je rozhodnuto o přestavbě původního kostela. Projekt přestavby kostela spolu s rozlehlým poutním areálem navrhl pro zábrdovické premonstráty Jan Blažej Santini. Velkorysá přestavba byla realizována v letech 1718-1750. Na výzdobě kostela se podíleli významní moravští umělci. Sochařskou výzdobu provedli Ignác Lengelacher, Antonín Schweigl a jeho syn Ondřej, fresky a oltářní obrazy vyhotovili Jan Jiří Etgens, Josef Winterhalter ml., Josef Stern, Ignác Raab a další.

 

 

  1. Kostel Panny Marie a sv. Václava u Louckého kláštera ve Znojmě.

Kostel je součástí komplexu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. V ÚSKP  zapsán pod r.č. 34955/7-6967.

 

Původně románská bazilika z konce 12. a počátku 13. století byla založena znojemským knížetem Konrádem Otou. Nejdříve (r. 1200) byla vybudována protáhlá dvoulodní krypta, která v nezměněné podobě zůstala zachována do dnešních dnů. Krypta je nejcennější částí kostela, který byl později přestavován (od roku 1689) až do dnešní převažující barokní podoby. Zásadní změnu pro podobu kostela a kláštera znamená projekt barokní přestavby vypracovaný známým vídeňským architektem Franzem Antonem Hillebrantem. V kostele s gotickým presbytářem jsou zachovány originální vyřezávané raně barokní chórové lavice. Klášter je spjatý mj. s působením Prokopa Diviše a životem Klementa Maria Hofbauera.  V klášteře byla umístěna rozsáhlá knihovna, jejíž nástropní malbu provedl F.A. Maulbertsch, který podobnou fresku vytvořil v knihovně strahovského kláštera v Praze, kam byla kompletní loucká knihovna včetně mobiliáře po zrušení kláštera přemístěna a  dnes je jeho největší chloubou.

 

Movité kulturní památky

 

  1. Věstonická Venuše (sbírky Moravského zemského muzea)

Není dosud prohlášena kulturní památkou, což je podmínkou pro prohlášení NKP. Její ochrana  je dána zařazením ve sbírkách MZM.

Nalezena byla dne 13. července 1925 na bývalém sídlišti lovců mamutů mezi obcemi Pavlov a Dolní Věstonice.  Plastika 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká, je z období mladšího paleolitu, kultura gravettská (nález asi z období 25 000 let př. n. l.), je vymodelovaná  z jemné hlíny smíchané s vodou s obsahem malých bílých zrníček, (vysrážený vápenec nebo úlomky kostí). Věstonická Venuše je dnes považována za vůbec nejstarší keramickou lidskou sošku na světě a za unikátní doklad výtvarné činnosti ze starší doby kamenné.

 

  1. Světelský oltář  (kostel sv. Barbory v Adamově)

V ÚSKP zapsán jako boční oltář Nanebevzetí Panny Marie, r.č 37-129117.

Světelský oltář byl zhotoven v letech 1516-25 pro cisterciácký klášterní kostel ve Světlé (Zwettl, Rakousko). Je to umělecké dílo mimořádného významu, představující netradičně ztvárněné téma nanebevzetí Panny Marie. Uměleckými historiky je považováno za nejvýznamnější pozdně gotické řezbářské dílo nacházející se na území Moravy. Je oprávněně srovnáváno s oltářem mistra Pavla z Levoče na Slovensku a s díly Wita Stwosse (Weit Stoss) v Rakousku a v Bavorsku. V  roce  1854 byl oltář převezen do Vídně, roku 1857 ho kníže Alois Liechtenstein věnoval nově postavenému kostelu v Adamově.  V roce 2007 byl restaurován s přispěním dotací Jihomoravského kraje.

 

  1. Madona (kostel Zvěstování Panny Marie v Brně Tuřanech)

Součást hlavního oltáře kostela Zvěstování Panny Marie v Brně Tuřanech. V ÚSKP je zapsána Menza hlavního oltáře, r.č. 37-1519.

Dřevěná plastika představující sedící Madonu s dítětem pochází z období kolem 1300, hlava dítěte je novější. Jedná se o nejstarší Madonu na Moravě. Sochu přikrývá tepaný stříbrný plášť  sledující modelaci těl, který zhotovil Jan Jakub Wegelin  před rokem 1700. Kulturně historický význam sochy umocňuje staletá tradice poutního místa doložená např. již v době baroka literárním dílem B. Balbína  Diva Turanensis.

 

  1. Madona s dítětem (kostel Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně)

Ikona. V ÚSKP  je jako movitá památka zapsán hlavního oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, r.č.  37-3,  jehož součástí je obraz Madony.

Tzv. stříbrný oltář, dílo augšpurského zlatníka J.G. Herkommera z let 1735-36, přenesený z kostela sv. Tomáše, se skládá ze skříňového tabernáklu a z baldachýnového retabula završeného korunou, nad tabernáklem nese dvojice andělů skříňový rám s deskovým obrazem Madony s dítětem z 2. poloviny 13. století. Tuto ikonu italsko-byzantského typu daroval Karel IV. svému bratru moravskému markraběti Janu Jindřichovi pro nově založený klášter augustiniánů u sv. Tomáše. Obraz Madony se stal předmětem úcty jako ochránkyně města Brna zejména po neúspěšném obléhání města švédskými vojsky v roce 1645.

 

  1. Pieta (kostel sv. Tomáše v Brně)

V ÚSKP zapsána pod r.č. 85875/37-390.

Umístěna v klášterním kostele sv. Tomáše v Brně, v první boční kapli jižní lodi na oltáři Bolestné Panny Marie, v nice  uprostřed retabula.  Jedná se o kamennou pietu horizontálního typu z doby kolem roku 1385, která je velmi pravděpodobně dílem Jindřicha Parléře. Představuje jedinečnou památku krásného slohu a sochařské tvorby doby lucemburské na Moravě se vzácně dochovanou původní polychromií.

           

 

V současné době je v ČR prohlášeno celkem 205 národních kulturních památek, z toho se jich na území JMK nachází 21:                                                                                                                            

 

Národní kulturní památky (nemovité) na území Jihomoravského kraje:

 

Název                                                                                                                                                   ORP            Obec

Hrad a pevnost Špilberk v Brně                                                                                                       Brno             Brno

Slovanské hradiště v Mikulčicích                                                                                                    Hodonín   Mikulčice

Znojemská hradní rotunda                                                                                                                Znojmo        Znojmo

Kounicovy vysokoškolské koleje s pomníkem Vítězství nad fašismem                                    Brno             Brno

Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně                                                                         Brno             Brno

Petrov v Brně                                                                                                                                      Brno             Brno

Kostel sv. Jakuba Většího v Brně                                                                                                    Brno             Brno

Vila Tugendhat                                                                                                                                   Brno             Brno

Zámek Lednice                                                                                                                                    Břeclav        Lednice

Zámek Valtice                                                                                                                                      Břeclav        Valtice

Vodní mlýn ve Slupi                                                                                                                           Znojmo        Slup

Areál hradu Pernštejn                                                                                                                        Tišnov      Nedvědice

Slovanské hradiště sv. Klimenta u Osvětiman (jen dvě parcely)                                             Hodonín  Osvětimany

Zámek Kunštát                                                                                                                                   Blansko       Kunštát

Zámek Lysice                                                                                                                                      Blansko       Lysice

Zámek Rájec nad Svitavou                                                                                                             Blansko   Rájec n.Svit.

Zámek Milotice                                                                                                                                   Hodonín      Milotice

Zámek Bučovice                                                                                                                                 Vyškov        Bučovice

Hrad Bítov                                                                                                                                           Znojmo        Bítov

Zámek Uherčice                                                                                                                                  Znojmo        Uherčice

Zámek Vranov nad Dyjí se zříceninou hradu Nový Hrádek                                                        Znojmo        Vranov

 

 O zpracování knihoven spravovaných Muzeem Brněnska

 

Na konci roku 2005 převzalo Muzeum Brněnska do správy knihovnu Benediktinského opatství Rajhrad a začátkem následujícího roku zpřístupnilo na svých webových stránkách lístkový katalog této knihovny. 14. června 2006 byla slavnostně otevřena badatelna sloužící ke studiu knih jak z knihovny Muzea Brněnska, tak také publikací patřících do knihovny Benediktinského opatství Rajhrad. V polovině roku 2006 byl rovněž pořízen knihovní systém a začalo se s elektronickou katalogizací knihoven.

K dnešnímu dni je v elektronickém katalogu, který je rovněž zpřístupněn na stránkách Muzea Brněnska, (www.muzeumbrnenska.cz)  zpracováno na 6500 svazků monografických titulů, 1150 starých tisků, na 400 titulů periodik a cca 400 historických map.

V současné době také probíhají jednání o zasílání záznamů do databáze spravované Souborným katalogem ČR. Souborný katalog ČR soustřeďuje ve své bázi údaje o dokumentech ve fondech českých knihoven.

V loňském roce také Muzeum Brněnska začalo s digitalizací rukopisů, které patří do fondu knihovny Benediktinského opatství Rajhrad. V roce 2006 byl digitalizován jeden husitský rukopis, v letošním roce byla zhotovena digitální kopie dalších dvou rukopisů.

 

 

Více informací:

Mgr. Jindra Pavelková

Tel. 547 229 099, e-mail: knihovna.rajhrad@quick.cz

 

 

Postup revitalizace rajhradského kláštera

 

     V rámci projektu „Benediktinské opatství Rajhrad, Památník písemnictví na Moravě, expoziční prostory 2. poschodí – severní křídlo“, který je spolufinancován z Finančních mechanismů Norského království EHP/Norsko, úspěšně pokračují rekonstrukční práce. V rámci těchto prací byla dokončena kompletní obnova střechy nad severním křídlem. Stavební práce pokračují na historickém schodišti a v prostorách 2. nadzemního podlaží severního křídla, kde vzniknou nové výstavní prostory pro Památník písemnictví na Moravě, který je významným kulturním centrem jižní Moravy. Jeho dokončení je proto očekáváno širokou veřejností. Otevření nové expozice se předpokládá v létě roku 2008.   

     Revitalizace mohutného stavebního komplexu rajhradského benediktinského kláštera je úspěšným příkladem spolupráce orgánů veřejné správy a soukromých subjektů – v tomto případě Jihomoravského kraje a benediktinského kláštera v Rajhradě. Společným úsilím byly vytvořeny podmínky pro uskutečnění dávného projektu – vzniku Památníku písemnictví na Moravě a současně pořízení odpovídajících prostor pro umístění sbírek Muzea Brněnska.         

     Po úspěšném ukončení první etapy, jež vyvrcholila otevřením Památníku 1. 7. 2005, mohl benediktinský klášter za významné pomoci Jihomoravského kraje usilovat o finanční podporu z tzv. Norských fondů. Získané prostředky jsou využity pro rekonstrukci prvního poschodí severního křídla kvadratury kláštera, se záměrem rozšířit expoziční prostory Památníku písemnictví.

     Tato druhá etapa zahrnuje rekonstrukci hlavního  schodiště v kvadratuře, pozoruhodného svými rozměry i architektonickou koncepcí, úpravu stávajících prostor pro potřeby Památníku včetně všech inženýrských sítí  a v neposlední řadě i úplnou opravu střechy. V severním křídle vznikne reprezentativní nástupní prostor do celého prvního poschodí kvadratury, jež bude návštěvníkům zpřístupněna vcelku – částečně jako místo pro novou expozici, částečně jako místo dlouhodobých výstav i jako průchozí koridor. Vznikne i nové návštěvnické zázemí.

     V současnosti je v poslední fázi rekonstrukce velkého schodiště, dokončují se inženýrské sítě a zanedlouho budou položeny i podlahy.

     Paralelně se stavebními pracemi probíhá příprava nové expozice.

 

 

Čeští studenti gymnázií využívají technické vybavení z Německa

 

V pátek 2. listopadu 2007 v 10:30 bylo na Krajském úřadě Jihomoravského kraje předáno vybavení multimediální učebny pro dvě brněnská gymnázia.

 V rámci iniciativy ke zkvalitnění výuky němčiny v České republice předává spolková Centrála pro zahraniční školství (ZfA) gymnáziím Křenová a Matyáše Lercha kompletní technické vybavení pro multimediální učebnu, která má sloužit k přípravě na Německý jazykový diplom (DSD), mezinárodně uznávanou zkoušku, pro jejíž konání drží obě gymnázia licenci.

 Slavnostního předání se zúčastnil za německou stranu pan Willi Krüsemann, koordinátor a poradce ZfA pro německý jazyk v ČR, krajský radní RNDr. Miloš Šifalda a zástupci vedení Gymnázia Křenová a Gymnázia Matyáše Lercha.

 Součástí darovaného vybavení multimediální učebny je laptop, data-projektor, vizualizér, laserová tiskárna, stereo-přehrávač s možností DVD přehrávání. K tomu náleží příspěvek 500€  na nákup nábytku do učebny.

Zkouška Deutsches Sprachdiplom DSD – Německý jazykový diplom - opravňuje ke studiu na vysokých školách v německy mluvících zemích a slouží jako mezinárodně uznávaný doklad o jazykové způsobilosti (C1 Společného evropského referenčního rámce) při hledání pracovního uplatnění u našich i zahraničních firem.

Zkouška i celá příprava je na rozdíl od jiných podobných jazykových zkoušek bezplatná, protože její finanční zabezpečení zajišťuje na základě mezivládní dohody německá strana. Ta podporuje celý projekt i částečným financováním potřebné literatury a pomůcek a dává k dispozici německého učitele.

Česká škola, na níž DSD probíhá, musí zajistit potřebné podmínky, tj. především kontinuitu a dostatečný počet vyučovacích hodin.

Na obou jmenovaných školách se rok od roku o studium němčiny a tedy i o složení této jazykové zkoušky výrazně zvyšuje zájem.