Vyjádření hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a radního Antonína Tesaříka
Společné vyjádření hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a radního Antonína Tesaříka k dnes schváleným Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje a k vyjádření náměstka primátora města Brna Martina Andera
Schválené Zásady územního rozvoje pomohou zlepšit situaci v Brně. Z dnešního vyjádření náměstka primátora města Brna pro územní rozvoj Martina Andera je patrné, že se s dokumentem neseznámil.
Území města Brna a tedy i jeho územního plánu se týkají pouze územní rezervy pro vysokorychlostní tratě z důvodu nerozhodnuté polohy pro Železniční uzel Brno, které navíc zkomplikoval sám pan náměstek nesmyslným referendem. Další nutná územní rezerva je pro variantu dálnice D43 ve stopě Bystrcké. Ta byla v územním plánu města Brna do roku 2010, z něhož byla rozhodnutím Krajského soudu vyřazena a zůstalo zde „bílé místo“. Je tristní, že osoby odpovědné za oblast územního plánování nevyužily možností novely stavebního zákona účinné od 1. 1. 2013, neprověřily dopad obou variant D43 v „Bystrcké“ a „Bítýšské“ stopě na vnitřní dopravní síť města Brna. Až 83 % dopravy z dálnice D43 je totiž dopravou zdrojovou a cílovou právě v městě Brně. Již ve svém vyjádření, kde hovoří o „Výstavbě D43 jako obchvatu“, sám předjímá variantu Bítýšskou a Boskovickou brázdou, aniž bere ohled na výhledové intenzity až 75 000 vozidel směřující z D43 na území města Brna.
Při transparentním projednávání návrhu dokumentu ZÚR JMK i s městem Brnem od roku 2015 mělo Brno veškeré informace k souběžnému pořizování svého nového územního plánu, k němuž vyzval Jihomoravský kraj již v roce 2013 společně s Ministerstvem pro místní rozvoj. Podlehlo však svéráznému výkladu stavebního zákona, podle něhož mají být vydány ZÚR JMK, pak lze teprve řešit nadmístní dopravní infrastrukturu v územním plánu. Tento mýtus dnes již boří judikáty rozsudků soudů při napadení územních plánů měst Kuřimi, Znojma a změna územního plánu Ostopovic. Dávají za pravdu postupu Krajského úřadu JMK, který je nadřízeným orgánem pro územní plánování i města Brna v přenesené působnosti výkonu státní správy. ZÚR řeší komplexně celé území brněnské aglomerace, žádná právní norma nestanoví, že zde nemůže být obsažen návrh řešení ve variantách (D43), zvláště vyžaduje-li situace prověření ve větším detailu, než umožňuje koncepce ZÚR. Pokud by tomu mělo být jinak a ZÚR musely čekat např. na rozhodnutí o ŽUB Brno, těžko by se Kraj tohoto klíčového rozvojového dokumentu dočkal. Realitou je, že Brno promarnilo 3 roky práce na novém ÚP a aktualizace č. 1 je druhou příležitostí, jak věc dořešit. K otázce zhoršení kvality ovzduší doporučuji prostudovat Rozsudek NSS č. 1Ao 7/2011-526, jímž byly zrušeny předchozí ZÚR JMK i stanovisko MŽP k ZÚR novým. V rozsudku mimo jiné NSS uvedl:
„Z povahy věci (jsou-li Zásady územního rozvoje brány jako koncepční plánovací nástroj) není možné, aby území, na němž jsou překračovány veřejnoprávní limity imisí znečištění ovzduší a nejvyšší přípustné hodnoty hluku, bylo a priory vyloučeno z dosahu regulace Zásad s argumentací, že další zatěžování území je nepřípustné. To by ve svém důsledku mohlo vést k nulovému rozvoji v některých oblastech, přičemž nelze vyloučit ani zhoršování situace v důsledku absence koncepčního řešení zatíženého území.“
Problematika centra Jihomoravského kraje, tzn. v územním rozsahu vymezené Metropolitní rozvojové oblasti Brno OB3, je řešena a popsána v návrhu ZÚR JMK v jednotlivých kapitolách od stanovení priorit územního plánování, přes vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os až k vymezení ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.
Návrh ZÚR JMK vymezuje v Metropolitní rozvojové oblasti Brno OB3 návrhové plochy a koridory pro jednotlivé druhy dopravy:
pro silniční dopravu
koridor dálnice D52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR/Rakousko, koridor dálnice D1 Kývalka – Slatina pro zkapacitnění včetně přestavby mimoúrovňových křižovatek, koridor dálnice D2 Chrlice – Brno jih pro zkapacitnění včetně přestavby mimoúrovňových křižovatek, koridor dálnice D52/JT a dále koridory pro přestavbu silnic II. třídy – obchvat Chrlic, prodloužení II/152; II/152 Želešice, obchvat; II/380 Tuřany, obchvat; II/385 Hradčany – Čebín, obchvat; II/416 Blučina, obchvat; III/15286 Brno, Slatina, obchvat; II/602 Bosonohy, obchvat; II/425 Rajhrad – Modřice.
pro železniční dopravu
koridor celostátní železniční trati č. 300 a 340 Brno – Vyškov – hranice kraje („Modernizace trati Brno - Přerov“); koridor celostátní železniční tratě č. 250 Tišnov – Brno, Řečkovice; koridor celostátní železniční tratě č. 240 Brno – Zastávka u Brna – hranice kraje; koridor regionální železniční tratě Hrušovany u Brna – Židlochovice; koridor regionální železniční tratě č. 244 Hrušovany nad Jevišovkou/Ivančice – Střelice, koridor regionální železniční tratě č. 340 Brno – Šlapanice – Veselí nad Moravou – hranice kraje
pro leteckou dopravu
plocha pro modernizaci veřejného mezinárodního letiště Brno Tuřany
pro cyklistickou dopravu
koridory dálkových cyklistických koridorů EuroVelo 4, 9; cyklistické koridory cyklostezek Brno-Vídeň, Jantarová stezka, Pražská stezka, krajská síť cyklistických koridorů
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že i území centra kraje je z hlediska dopravy návrhem ZÚR JMK řešeno. Výčtem jednotlivých záměrů by bylo možné doplnit i další tematické oblasti (elektroenergetiku, plynárenství, teplovody, zásobování vodou, protipovodňová opatření, územní systém ekologické stability).