Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje projedná a vydá zastupitelstvo 5. října
Jediný bod – Projednání a vydání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje – bude mít mimořádné zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje 5. října 2016. O jeho svolání rozhodla krajská rada na svém dnešním jednání.
„Krajská koalice tak naplňuje svůj koaliční závazek vůči jižní Moravě, jejím občanům, městům a obcím, že do letošních krajských voleb budou vydány Zásady územního rozvoje. Máme už k dispozici všechna stanoviska, máme dohody s ministerstvy včetně ministerstva životního prostředí a na základě toho můžeme v zastupitelstvu projednat a vydat tyto zásady,“ uvedl hejtman Michal Hašek.
„Dobrou zprávou je, že včerejším dnem bylo ukončeno veřejné projednání Zásad územního rozvoje, s tím, že došlo k dohodě se všemi dotčenými orgány, které se zúčastnily veřejného projednání, z hlediska projednání námitek, připomínek či podnětů, které Jihomoravský kraj obdržel,“ uvedl radní Antonín Tesařík.
Proces veřejného projednání začal v dubnu letošního roku, připomínky byly podávány do poloviny června. „Tyto námitky a připomínky byly Jihomoravským krajem vyhodnoceny v souladu se stavebním zákonem, všechny byly poskytnuty dotčeným orgánům, které se k tomu vyjádřily. Tato vyjádření už máme všechny k dispozici, včetně vyjádření Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších orgánů státní správy. Tím je dán základ pro to, aby tento dokument byl projednán v samosprávných orgánech kraje – to znamená v radě a zastupitelstvu kraje – a byl ještě do konce funkčního období vydán,“ shrnul stav Antonín Tesařík.
Byly podány námitky ze strany 39 obcí, dvou investorů, 16 zástupců veřejnosti a 1253 podání bylo samostatných. „Po analýze bylo vyhodnoceno pouze 131 podání, která byla různá. To znamená, že těch dalších přibližně 1100 podání bylo takzvaně „přes kopírák“ a byla naprosto identická. Všechna podání byla písemně vypořádána přesně v souladu se stavebním zákonem – někde bylo vyhověno v plném rozsahu, části vyhověno být nemohlo, někde bylo vyhověno jen částečně. Řada z nich se vyjadřovala pouze k tomu, že se přikláněla k té či oné variantě řešení nebo se stavěla odmítavě k navrhovaným záměrům. Například u D43 prosazovala část variantu tzv. optimalizovanou MŽP, část v takzvané německé stopě, některá se dokonce stavěla proti D52,jiná odmítala záměr modernizace železniční tratě Brno – Přerov či například vymezení územní rezervy pro lokalitu akumulace povrchových vod Čučice,“ uvedl podrobnosti radní Tesařík.