TK 22. 6. 2007

Literární soutěž Skrytá paměť Moravy zaznamenala ohlas 

První ročník literární soutěže Skrytá paměť Moravy vyhlášený Jihomoravským krajem ke dni 17. listopadu 2006, zaznamenal nevídaný ohlas. Více než sto prozaických příspěvků se do konce března sešlo v Památníku písemnictví na Moravě, který je společně s Masarykovým muzeem v Hodoníně organizátorem soutěže.

Odborná pětičlenná porota, jíž předsedal známý básník Vít Slíva, se 7. června dohodla na nominacích v první a druhé kategorii soutěže. Za první kategorii ve věku od 12 - 15 let byli k ocenění nominováni Anežka Chrudinová (Brno), Barbora Kotásková (Ratíškovice), Veronika Macháčková (Hodonín), Michaela Listová (Křepice) a Barbora Adlerová (Moravské Prusy). Za druhou kategorii, která zahrnuje soutěžící ve věku od 16 - 19 let, to jsou Hana Šustková (Radeč), Richard Skolek (Pejškov), Zbyněk Řehoř (Brno), Adam Gold (Šlapanice) a Markéta Valnohová (Uherčice).

Pro výherce jsou připraveny vedle zveřejnění textů i zajímavé peněžní odměny. Slavnostní vyhlášení vítězů a udílení cen se uskuteční dnes, tedy 22. června od 15.00 hod. v areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích, NKP.

Vítězové soutěže budou zveřejněni na webových stránkách Muzea Brněnska (www.muzeumbrnenska.cz) večer 22. 6. po slavnostním vyhlášení.

Cílem literární soutěže Skrytá paměť Moravy je podnítit zájem o vlastní tradice a přispět k rozvoji schopnosti písemného vyjadřování. Zadaným tématem prací bylo nejbližší okolí mladých autorů – pozoruhodné události, lidé, věci, přírodní útvary, legendy. Vše, co charakterizuje místo, kde žijeme a co nás spojuje s tím, co se v našem nejbližším okolí odehrálo, co tu kdysi vzniklo, nebo zanechalo nějakou stopu, to má inspirovat a prohloubit pocit sounáležitosti s jižní Moravou, krajem s minulostí, která sahá až ke starým Římanům a k Velkomoravské říši (proto je se soutěží spojen i mikulčický památník – Slovanské hradiště). Soutěž organizačně připravilo Masarykovo muzeum v Hodoníně a Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě (pobočka Muzea Brněnska). Památník tím v duchu své koncepce rozšiřuje záběr na nejmladší generaci a aktivně vstupuje do literárního dění současnosti.

Rekonstrukce objektu Sýpka v Dětské ozdravovně Křetín

V úterý 19. 6. 2007 proběhlo v areálu příspěvkové organizace Dětská ozdravovna Křetín  slavnostní otevření nově zrekonstruovaného a  dostavěného pavilonu Sýpka. V prostorách pavilonu Sýpka vzniklo šest pokojů  s vlastním sociálním zařízením pro děti a jejich maminky jako doprovod. Ostatní prostory bude od září využívat Základní a mateřská škola při Dětské ozdravovně Křetín. Zřizovatelem ozdravovny je Jihomoravský kraj (JMK).

„Na investiční akci  se  Jihomoravský kraj podílel  částkou 8,725  milionu korun. Celkem stavba přišla na  9,4 milionu Kč. Budova  se začala stavět v červenci roku 2006 a kolaudace proběhla 15. května 2007,“ uvedl člen Rady JMK František Adamec.

V Dětské ozdravovně Křetín, příspěvková organizace, se léčí děti  od tří do 15 let, které jsou opakovaně nemocné - především jde o respirační onemocnění, astma, polinozu. Také je určena dětem v rekonvalescenci, ze špatného životního prostředí (inverzní období velkých měst)  a dětem obézním. Ozdravovna je od srpna 2006 držitelkou osvědčení, že systém managementu jakosti organizace odpovídá  normě ČSN EN ISO 9001:2001.

Nový pavilon Sýpka již od poloviny května slouží maminkám s dětmi. Nyní v budově probíhá již další  turnus.

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji
k 31.12.2006

Stručná verze

Brno, květen 2007

Centrum pro regionální rozvoj

Masarykova univerzita v Brně

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji
k 31.12.2006

Na realizaci průzkumu se podílely:

Krajský úřad Jihomoravského kraje

a

Úřady práce Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo

Brno, květen 2007

Centrum pro regionální rozvoj

Masarykova univerzita v Brně

1. Úvod

V průběhu ledna roku 2006 realizovaly úřady práce Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje dotazníkové šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke dni 31.12.2006. Dotazníkové šetření v tomto rozsahu bylo provedeno již popáté (poprvé v polovině roku 2003, poté ke konci let 2003, 2004 a 2005) a vycházelo ze snahy odboru regionálního rozvoje získat podrobné informace o nejvýznamnějších zaměstnavatelích a struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Sběr dotazníků provedly úřady práce, převodem získaných dat do elektronické podoby a jejich vyhodnocením bylo pověřeno Centrum pro regionální rozvoj (CRR).

Cíle dotazníkového šetření byly stanoveny následovně:

·        Detailně charakterizovat strukturu pracovní síly v Jihomoravském kraji pomocí těch statistických klasifikací, které jsou nyní běžně používány v zemích Evropské unie.

·        Zjistit očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji do konce roku 2007 včetně záměru zaměstnavatelů v přijímání a uvolňování zaměstnanců v jednotlivých profesích.

·        Zjistit zájem ekonomických subjektů o zaměstnávání čerstvých absolventů škol včetně požadovaných oborů.

2. Situace na trhu práce na konci roku 2006

Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se během roku 2006 rychle zlepšovala. V lednu 2006 sice došlo ještě k meziměsíčnímu zvýšení počtu uchazečů o 3,4 tis. (bylo evidováno 66 tis. uchazečů), ale průměrný počet uchazečů o zaměstnání za rok 2006 činil celkem 57,8 tis. osob (v roce 2005 to bylo 63,3 tis.). K 31.12.2006 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 55 230 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti se po většinu roku pohybovala pod hranicí 9 % a přestože byla stále vyšší než republikový průměr (k 31.12.2006 v Jihomoravském kraji činila 8,8 %, v ČR 7,7 %), šlo o hodnotu výrazně nižší než v letech předchozích.

V Jihomoravském kraji během roku 2006 vzrostl počet pracovních míst. Na konci roku 2006 bylo registrováno celkem 7 790 míst (téměř o 2 tis. více než před rokem), takže na jedno volné pracovní místo připadalo 6,9 uchazečů o práci, tedy pouze o něco více než činil průměr za celou ČR (4,8). Nepříznivá situace na trhu práce v kraji však stále přetrvává z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti; osoby nezaměstnané déle než rok tvořily stále více než 40 % všech uchazečů o zaměstnání a průměrná délka evidence vzrostla meziročně z 580 na 615 dnů.

V Jihomoravském kraji se v roce 2006 zvýšil podle údajů Výběrového šetření pracovní sil publikovaného ČSÚ počet pracovníků (zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné) asi o 5,2 tis. osob na 522,5 tis. V primárním sektoru na konci roku 2006 v Jihomoravském kraji pracovalo 19,4 tis. osob, tj. 3,7 % všech zaměstnaných v Jihomoravském kraji. Sekundární sektor zaměstnával 208,3 tis. osob, tj. 39,4 %. V terciárním sektoru na konci roku 2006 pracovalo 294,8 tis. osob, tj. 56,9 %.

Tab.1. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 2006

Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2006, ČSÚ 2007

3. Výsledky dotazníkového šetření k 31.12.2006

Dotazníkové šetření uskutečněné k 31.12.2006 zjistilo informace o 2 924 ekonomických subjektech působcích na území Jihomoravského kraje. Z celkového počtu respondentů jich nejvíce (1 645) spadalo do terciárního sektoru národního hospodářství, 1 102 do sekundárního sektoru, z toho 835 do průmyslu a 267 do stavebnictví, a 177 subjektů do primárního sektoru. V subjektech s více než 20 pracovníky (2 259) bylo zaměstnáno 237,1 tis. pracovníků, což reprezentuje více než 70 % všech pracovníků zaměstnaných v subjektech s 20 a více pracovníky. Ve srovnání s předchozím průzkumem uskutečněným k 31.12.2005 zahrnoval tentokrát průzkum o 55 organizací a o 8,1 tis. pracovníků více.

Soubor respondentů, jejichž odpovědi byly analyzovány, zaměstnával k 31.12.2006 v Jihomoravském kraji 244 663 pracovníků, z toho 129 631 mužů (53,0 %) a 115 032 žen (47,0 %). Nejvíce osob (53,8 %) bylo zaměstnáno v odvětvích terciární sféry, 41,9 % v odvětvích sekundární sféry, z toho 35,6 % v průmyslu a 6,3 % ve stavebnictví, a 4,3 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Z hlediska vzdělanostní struktury mělo v šetřených subjektech Jihomoravského kraje celkem 55,0 % zaměstnanců minimálně středoškolské vzdělání s maturitou (středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání). Mezisektorové srovnání ukazatele „podíl pracujících nejméně s maturitou“ vyznívá jednoznačně příznivě pro terciární sektor (terciér – 70,2 %, sekundér – 38,3 % a primér – 28,7 %). Dotazníkové šetření zjišťovalo i strukturu zaměstnanosti podle hlavních tříd KZAM. Na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se nejvíce podíleli techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (3. třída KZAM), kteří tvořili na konci roku 2006 téměř pětinu všech zaměstnanců (19,9 %) šetřených subjektů. Nadprůměrně oproti celé ČR bylo i zastoupení 2. třídy KZAM (vědečtí a odborní duševní pracovníci), do níž v Jihomoravském kraji spadalo 14,0 %, a 6. třídy KZAM (kvalifikovaní dělníci v zemědělství) s 2,2 % zaměstnanců z šetřených organizací kraje.

Z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů sledovaných dotazníkovým šetřením se na úhrnné zaměstnanosti podílel nejvýrazněji soukromý sektor 37,5 % a státní sektor 24,0 %. Více než 20 % pracovníků sledovaného souboru bylo zaměstnáno v podnicích s 200 - 499 zaměstnanci, naopak méně než desetinu zaměstnávaly společnosti s 500 – 999 pracovníky a také malé firmy pod 20 zaměstnanců.

V rámci dotazníkového šetření byli zaměstnavatelé tázáni, zda, pokud hodlají zvyšovat nebo obměňovat stavy pracovníků, přijmou i absolventy, tedy osoby, které v nedávné minulosti ukončily docházku do škol všech stupňů. Z celkového počtu 2 924 subjektů jich kladně odpovědělo 655, záporně 610, celkem 1 093 si není se svým přístupem k absolventů zcela jisto a zbývajících 566 se k této otázce nevyjádřilo. Největší zájem o absolventy projevily stejně jako při předchozím průzkumu velké organizace s více než 500 zaměstnanci. Nejžádanější ze tří vzdělanostních kategorií (vyučení, osoby s maturitou a vysokoškoláci) byli absolventi středních škol bez maturity, poté vysokoškoláci a nejmenší byl zájem o absolventy středních škol s maturitou. Stejně jako v předchozím dotazníkovém šetření převážila u absolventů středních škol bez maturity poptávka po strojních a stavebních profesích (seřizovači, nástrojaři, zámečníci, zedníci), ale vlivem firem rozvíjejících své aktivity v oblasti montáží elektronických zařízení je stále větší zájem o manipulační dělníky a také skladníky. U vysokoškoláků převažovala poptávka po strojních inženýrech, programátorech a elektroinženýrech. Technické profese byly nabízeny i absolventům středních škol s maturitou (strojírenští technici, správci operačního systému). V důsledku rozvoje několika call center byl velký zájem také o telefonisty.

Průzkum byl zaměřen i na odhad vývoje zaměstnanosti v roce 2007. Odpovědi oslovených zaměstnavatelů vyzněly velmi optimisticky – v úhrnu vykázaly zvýšení počtu zaměstnanců v roce 2007 o 6,9 tis. Největší nárůst předpokládají průmyslové společnosti (4,2 tis.) a firmy z vnitřně heterogenního odvětví „služby pro podniky“ (1,2 tis.). Soukromé firmy vykázaly zájem přijmout v tomto roce až 2,7 tis. pracovníků a zahraniční pak dokonce 3,6 tis. Nejvýraznější přírůstek očekávají společnosti spadající do velikostní kategorie 200 – 499 pracovníků (2,7 tis.).

Tab.3. Struktura ekonomických subjektů a počtu jejich pracovníků v okresech Jihomoravského kraje (k 31.12.2006)

Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2007

* ekonomické subjekty zaměstnávající 20 a více pracovníků v okrese

Tab.4. Reprezentativnost průzkumu z hlediska sektorové a odvětvové struktury zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (průzkum k 31.12.2006, zaměstnanost za IV. čtvrtletí 2006)

Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2006, ČSÚ 2007; Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2007