TK 22. 6. 2007

Tisková konference 22. června 2007

 

 Tiskové konference se zúčastnil I. náměstek hejtmana JMK Ing. Milan Venclík, který hovořil o průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Člen Rady Ing. Jan Letocha informoval o ukončení literární soutěže Skrytá paměť Moravy, o zahájení II. ročníku hudebního projektu České sny a předal pozvánky na semináře na téma  bezpečnosti potravin u potravinářských výrobců a semináře na téma obnovitelné zdroje v dopravě. Novinářům též byla předána tisková zpráva člena Rady JMK MUDr. Františka Adamce k rekonstrukci objektu Sýpka v Dětské ozdravovně Křetín.

 

 

 

Slavnostní zahajovací koncert II. ročníku evropského projektu České sny

 

Mezinárodní kulturní projekt  věnovaný evropské hudební spolupráci vstupuje letos do II. ročníku pod názvem České sny 2007.  Tento projekt je zaměřen na kulturní spolupráci mezi evropskými městy a regiony za účasti špičkových českých a zahraničních umělců. Významným partnerem tohoto projektu je právě Jihomoravský kraj vedle Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, UNESCO, Evropské unie, Velvyslanectví a konzulátů zúčastněných zemí a dalších organizací.

V období od 31. května 2007 do 8. prosince 2007 se uskuteční asi 120 koncertů v 18 evropských zemích. Koncerty Českých snů se budou konat v asi 80 městech a obcích. Dále proběhne 5 prezentací projektu České sny ve formě tzv. Českých týdnů či Českých víkendů – francouzské město Yvetot (partnerské město Kyjov), belgický Izegem (Zlín), slovenská Modrá (Hustopeče), holandský Holen (Příbram), německá Kostnice (Tábor).

 

Českou  částí projektu České sny  je festival Concentus Moraviae, jehož významným partnerem je Jihomoravský kraj a který probíhá od 31. 5. 2007 do 30. 6. 2007. Zahajovací koncert zahraniční části Českých snů 2007 se uskuteční v kostele sv. Jakuba v Trnavě v neděli 24. června ve 20 hodin. Tímto zahajovacím koncertem předá hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek  pomyslnou štafetu Českých snů do zahraničí, a to předsedovi Trnavského samosprávného kraje Tiboru Mikušovi. Oba jmenovaní představitelé převzali nad tímto zahajovacím koncertem záštitu.

 

I. ročník projektu České sny se uskutečnil v roce 2004, zahajovacím koncertem 4. července v rakouském St. Pöltenu.

 

 

Literární soutěž Skrytá paměť Moravy zaznamenala ohlas 

 

 

První ročník literární soutěže Skrytá paměť Moravy vyhlášený Jihomoravským krajem ke dni 17. listopadu 2006, zaznamenal nevídaný ohlas. Více než sto prozaických příspěvků se do konce března sešlo v Památníku písemnictví na Moravě, který je společně s Masarykovým muzeem v Hodoníně organizátorem soutěže.

Odborná pětičlenná porota, jíž předsedal známý básník Vít Slíva, se 7. června dohodla na nominacích v první a druhé kategorii soutěže. Za první kategorii ve věku od 12 - 15 let byli k ocenění nominováni Anežka Chrudinová (Brno), Barbora Kotásková (Ratíškovice), Veronika Macháčková (Hodonín), Michaela Listová (Křepice) a Barbora Adlerová (Moravské Prusy). Za druhou kategorii, která zahrnuje soutěžící ve věku od 16 - 19 let, to jsou Hana Šustková (Radeč), Richard Skolek (Pejškov), Zbyněk Řehoř (Brno), Adam Gold (Šlapanice) a Markéta Valnohová (Uherčice).

Pro výherce jsou připraveny vedle zveřejnění textů i zajímavé peněžní odměny. Slavnostní vyhlášení vítězů a udílení cen se uskuteční dnes, tedy 22. června od 15.00 hod. v areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích, NKP.

Vítězové soutěže budou zveřejněni na webových stránkách Muzea Brněnska (www.muzeumbrnenska.cz) večer 22. 6. po slavnostním vyhlášení.

Cílem literární soutěže Skrytá paměť Moravy je podnítit zájem o vlastní tradice a přispět k rozvoji schopnosti písemného vyjadřování. Zadaným tématem prací bylo nejbližší okolí mladých autorů – pozoruhodné události, lidé, věci, přírodní útvary, legendy. Vše, co charakterizuje místo, kde žijeme a co nás spojuje s tím, co se v našem nejbližším okolí odehrálo, co tu kdysi vzniklo, nebo zanechalo nějakou stopu, to má inspirovat a prohloubit pocit sounáležitosti s jižní Moravou, krajem s minulostí, která sahá až ke starým Římanům a k Velkomoravské říši (proto je se soutěží spojen i mikulčický památník – Slovanské hradiště). Soutěž organizačně připravilo Masarykovo muzeum v Hodoníně a Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě (pobočka Muzea Brněnska). Památník tím v duchu své koncepce rozšiřuje záběr na nejmladší generaci a aktivně vstupuje do literárního dění současnosti.

 

 

Rekonstrukce objektu Sýpka v Dětské ozdravovně Křetín

 

V úterý 19. 6. 2007 proběhlo v areálu příspěvkové organizace Dětská ozdravovna Křetín  slavnostní otevření nově zrekonstruovaného a  dostavěného pavilonu Sýpka. V prostorách pavilonu Sýpka vzniklo šest pokojů  s vlastním sociálním zařízením pro děti a jejich maminky jako doprovod. Ostatní prostory bude od září využívat Základní a mateřská škola při Dětské ozdravovně Křetín. Zřizovatelem ozdravovny je Jihomoravský kraj (JMK).

„Na investiční akci  se  Jihomoravský kraj podílel  částkou 8,725  milionu korun. Celkem stavba přišla na  9,4 milionu Kč. Budova  se začala stavět v červenci roku 2006 a kolaudace proběhla 15. května 2007,“ uvedl člen Rady JMK František Adamec.

V Dětské ozdravovně Křetín, příspěvková organizace, se léčí děti  od tří do 15 let, které jsou opakovaně nemocné - především jde o respirační onemocnění, astma, polinozu. Také je určena dětem v rekonvalescenci, ze špatného životního prostředí (inverzní období velkých měst)  a dětem obézním. Ozdravovna je od srpna 2006 držitelkou osvědčení, že systém managementu jakosti organizace odpovídá  normě ČSN EN ISO 9001:2001.

Nový pavilon Sýpka již od poloviny května slouží maminkám s dětmi. Nyní v budově probíhá již další  turnus.

 

 

 

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji
k 31.12.2006

 

Stručná verze

 

 

Brno, květen 2007

 


 

Centrum pro regionální rozvoj

Masarykova univerzita v Brně


 

 

 

 

 

 

 

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji
k 31.12.2006

 

 

 

Na realizaci průzkumu se podílely:

 

Krajský úřad Jihomoravského kraje

a

Úřady práce Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Brno, květen 2007

 


 

Centrum pro regionální rozvoj

Masarykova univerzita v Brně

 


1. Úvod

 

V průběhu ledna roku 2006 realizovaly úřady práce Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje dotazníkové šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke dni 31.12.2006. Dotazníkové šetření v tomto rozsahu bylo provedeno již popáté (poprvé v polovině roku 2003, poté ke konci let 2003, 2004 a 2005) a vycházelo ze snahy odboru regionálního rozvoje získat podrobné informace o nejvýznamnějších zaměstnavatelích a struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Sběr dotazníků provedly úřady práce, převodem získaných dat do elektronické podoby a jejich vyhodnocením bylo pověřeno Centrum pro regionální rozvoj (CRR).

 

Cíle dotazníkového šetření byly stanoveny následovně:

 

·        Detailně charakterizovat strukturu pracovní síly v Jihomoravském kraji pomocí těch statistických klasifikací, které jsou nyní běžně používány v zemích Evropské unie.

·        Zjistit očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji do konce roku 2007 včetně záměru zaměstnavatelů v přijímání a uvolňování zaměstnanců v jednotlivých profesích.

·        Zjistit zájem ekonomických subjektů o zaměstnávání čerstvých absolventů škol včetně požadovaných oborů.

 

 

2. Situace na trhu práce na konci roku 2006

 

Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se během roku 2006 rychle zlepšovala. V lednu 2006 sice došlo ještě k meziměsíčnímu zvýšení počtu uchazečů o 3,4 tis. (bylo evidováno 66 tis. uchazečů), ale průměrný počet uchazečů o zaměstnání za rok 2006 činil celkem 57,8 tis. osob (v roce 2005 to bylo 63,3 tis.). K 31.12.2006 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 55 230 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti se po většinu roku pohybovala pod hranicí 9 % a přestože byla stále vyšší než republikový průměr (k 31.12.2006 v Jihomoravském kraji činila 8,8 %, v ČR 7,7 %), šlo o hodnotu výrazně nižší než v letech předchozích.

 

V Jihomoravském kraji během roku 2006 vzrostl počet pracovních míst. Na konci roku 2006 bylo registrováno celkem 7 790 míst (téměř o 2 tis. více než před rokem), takže na jedno volné pracovní místo připadalo 6,9 uchazečů o práci, tedy pouze o něco více než činil průměr za celou ČR (4,8). Nepříznivá situace na trhu práce v kraji však stále přetrvává z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti; osoby nezaměstnané déle než rok tvořily stále více než 40 % všech uchazečů o zaměstnání a průměrná délka evidence vzrostla meziročně z 580 na 615 dnů.

 

V Jihomoravském kraji se v roce 2006 zvýšil podle údajů Výběrového šetření pracovní sil publikovaného ČSÚ počet pracovníků (zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné) asi o 5,2 tis. osob na 522,5 tis. V primárním sektoru na konci roku 2006 v Jihomoravském kraji pracovalo 19,4 tis. osob, tj. 3,7 % všech zaměstnaných v Jihomoravském kraji. Sekundární sektor zaměstnával 208,3 tis. osob, tj. 39,4 %. V terciárním sektoru na konci roku 2006 pracovalo 294,8 tis. osob, tj. 56,9 %.

 


Tab.1. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 2006

Sektory a odvětví

Česká republika

Jihomoravský kraj

Index specializace*

v tis.

relativně

v tis.

relativně

I. sektor

181,7

3,8

19,0

3,7

0,98

II. sektor

1 929,4

40,0

202,7

39,4

0,99

průmysl

1 493,0

30,9

150,7

29,3

0,95

těžební

54,9

1,1

2,5

0,5

0,42

zpracovatelský

1 361,5

28,2

140,5

27,3

0,97

energie a vody

76,7

1,6

7,7

1,5

0,94

stavebnictví

436,3

9,0

52,1

10,1

1,12

III. sektor

2 717,0

56,3

293,2

56,9

1,01

obchod

613,6

12,7

65,0

12,6

0,99

 pohostinství a ubytování

187,0

3,9

15,5

3,0

0,78

doprava a spoje

361,0

7,5

37,3

7,2

0,97

peněžnictví

92,2

1,9

9,6

1,9

0,97

služby pro podniky

321,3

6,7

37,9

7,4

1,11

veřejná správa

325,6

6,7

35,5

6,9

1,02

školství

287,6

6,0

38,6

7,5

1,26

zdravotnictví

329,9

6,8

34,6

6,7

0,98

ostatní služby

198,9

4,1

19,4

3,8

0,91

celkem

4 828,1

100,0

515,0

100,0

-

Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2006, ČSÚ 2007

 

 

3. Výsledky dotazníkového šetření k 31.12.2006

 

Dotazníkové šetření uskutečněné k 31.12.2006 zjistilo informace o 2 924 ekonomických subjektech působcích na území Jihomoravského kraje. Z celkového počtu respondentů jich nejvíce (1 645) spadalo do terciárního sektoru národního hospodářství, 1 102 do sekundárního sektoru, z toho 835 do průmyslu a 267 do stavebnictví, a 177 subjektů do primárního sektoru. V subjektech s více než 20 pracovníky (2 259) bylo zaměstnáno 237,1 tis. pracovníků, což reprezentuje více než 70 % všech pracovníků zaměstnaných v subjektech s 20 a více pracovníky. Ve srovnání s předchozím průzkumem uskutečněným k 31.12.2005 zahrnoval tentokrát průzkum o 55 organizací a o 8,1 tis. pracovníků více.

 

Soubor respondentů, jejichž odpovědi byly analyzovány, zaměstnával k 31.12.2006 v Jihomoravském kraji 244 663 pracovníků, z toho 129 631 mužů (53,0 %) a 115 032 žen (47,0 %). Nejvíce osob (53,8 %) bylo zaměstnáno v odvětvích terciární sféry, 41,9 % v odvětvích sekundární sféry, z toho 35,6 % v průmyslu a 6,3 % ve stavebnictví, a 4,3 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Z hlediska vzdělanostní struktury mělo v šetřených subjektech Jihomoravského kraje celkem 55,0 % zaměstnanců minimálně středoškolské vzdělání s maturitou (středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání). Mezisektorové srovnání ukazatele „podíl pracujících nejméně s maturitou“ vyznívá jednoznačně příznivě pro terciární sektor (terciér – 70,2 %, sekundér – 38,3 % a primér – 28,7 %). Dotazníkové šetření zjišťovalo i strukturu zaměstnanosti podle hlavních tříd KZAM. Na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se nejvíce podíleli techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (3. třída KZAM), kteří tvořili na konci roku 2006 téměř pětinu všech zaměstnanců (19,9 %) šetřených subjektů. Nadprůměrně oproti celé ČR bylo i zastoupení 2. třídy KZAM (vědečtí a odborní duševní pracovníci), do níž v Jihomoravském kraji spadalo 14,0 %, a 6. třídy KZAM (kvalifikovaní dělníci v zemědělství) s 2,2 % zaměstnanců z šetřených organizací kraje.

 

Z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů sledovaných dotazníkovým šetřením se na úhrnné zaměstnanosti podílel nejvýrazněji soukromý sektor 37,5 % a státní sektor 24,0 %. Více než 20 % pracovníků sledovaného souboru bylo zaměstnáno v podnicích s 200 - 499 zaměstnanci, naopak méně než desetinu zaměstnávaly společnosti s 500 – 999 pracovníky a také malé firmy pod 20 zaměstnanců.

 

V rámci dotazníkového šetření byli zaměstnavatelé tázáni, zda, pokud hodlají zvyšovat nebo obměňovat stavy pracovníků, přijmou i absolventy, tedy osoby, které v nedávné minulosti ukončily docházku do škol všech stupňů. Z celkového počtu 2 924 subjektů jich kladně odpovědělo 655, záporně 610, celkem 1 093 si není se svým přístupem k absolventů zcela jisto a zbývajících 566 se k této otázce nevyjádřilo. Největší zájem o absolventy projevily stejně jako při předchozím průzkumu velké organizace s více než 500 zaměstnanci. Nejžádanější ze tří vzdělanostních kategorií (vyučení, osoby s maturitou a vysokoškoláci) byli absolventi středních škol bez maturity, poté vysokoškoláci a nejmenší byl zájem o absolventy středních škol s maturitou. Stejně jako v předchozím dotazníkovém šetření převážila u absolventů středních škol bez maturity poptávka po strojních a stavebních profesích (seřizovači, nástrojaři, zámečníci, zedníci), ale vlivem firem rozvíjejících své aktivity v oblasti montáží elektronických zařízení je stále větší zájem o manipulační dělníky a také skladníky. U vysokoškoláků převažovala poptávka po strojních inženýrech, programátorech a elektroinženýrech. Technické profese byly nabízeny i absolventům středních škol s maturitou (strojírenští technici, správci operačního systému). V důsledku rozvoje několika call center byl velký zájem také o telefonisty.

Průzkum byl zaměřen i na odhad vývoje zaměstnanosti v roce 2007. Odpovědi oslovených zaměstnavatelů vyzněly velmi optimisticky – v úhrnu vykázaly zvýšení počtu zaměstnanců v roce 2007 o 6,9 tis. Největší nárůst předpokládají průmyslové společnosti (4,2 tis.) a firmy z vnitřně heterogenního odvětví „služby pro podniky“ (1,2 tis.). Soukromé firmy vykázaly zájem přijmout v tomto roce až 2,7 tis. pracovníků a zahraniční pak dokonce 3,6 tis. Nejvýraznější přírůstek očekávají společnosti spadající do velikostní kategorie 200 – 499 pracovníků (2,7 tis.).

 

Tab.3. Struktura ekonomických subjektů a počtu jejich pracovníků v okresech Jihomoravského kraje (k 31.12.2006)

Území

Počet organizací

Počet pracovníků

celkem

20+*

celkem

20+*

Blansko

227

194

20 897

20 498

Brno-město

1 248

943

123 125

119 641

Brno-venkov

381

291

25 407

24 349

Břeclav

380

213

22 250

20 589

Hodonín

275

254

21 629

21 380

Vyškov

168

144

12 824

12 440

Znojmo

245

220

18 531

18 161

Jihomoravský kraj

2 924

2 259

244 663

237 058

Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2007

* ekonomické subjekty zaměstnávající 20 a více pracovníků v okrese

 

 


Tab.4. Reprezentativnost průzkumu z hlediska sektorové a odvětvové struktury zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (průzkum k 31.12.2006, zaměstnanost za IV. čtvrtletí 2006)

Sektory a odvětví

Počet pracovníků

Dotazníkové šetření /celkem (%)

celkem

dotazníkové šetření

I. sektor

19,4

10,5

53,9

II. sektor

208,3

102,6

49,3

průmysl

152,7

87,2

57,1

těžební

2,5

1,1

44,6

zpracovatelský

143,6

82,4

57,4

energie a vody

6,6

3,7

56,3

stavebnictví

55,6

15,4

27,7

III. sektor

294,8

131,6

44,6

obchod

60,8

18,3

30,1

 pohostinství a ubytování

14,8

2,5

16,9

doprava a spoje

38,9

15,5

39,8

peněžnictví a pojišťovnictví

10,7

3,1

29,4

služby pro podniky

38,7

15,6

40,4

veřejná správa

34,8

17,0

48,9

školství

41,9

29,2

69,8

zdravotnictví

34,5

22,1

64,1

ostatní služby

19,6

8,2

41,9

celkem

522,5

244,7

46,8

Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2006, ČSÚ 2007; Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2007