foto 1 foto 2

Asociace krajů podporuje požadavky Agrární komory

Aktuální problémy zemědělců a potravinářů či zapojení krajů do soutěží regionálních potravin byly 28. května 2014 dalším bodem jednání Rady asociace krajů ČR, konané v Pardubicích. Hostem zasedání rady byl Miroslav Toman, prezident Agrární komory.

Miroslav Toman seznámil hejtmany s aktuální situací agropotravinářského komplexu. Mimo jiné se zmínil o stávajícím stavu v soběstačnosti produkce potravin. „Dovážíme již více než 50 % vepřového masa, více než 30 % drůbežího masa, přes 30 % sýrů a jiných mléčných výrobků, ale také až 70 % některých druhů zeleniny a ovoce mírného pásu, jako jsou jablka, hrušky, švestky, meruňky,“ upozornil prezident Agrární komory na stále se zhoršující situaci."Tedy nic, co bychom objektivně nedokázali vypěstovat a ekonomicky vyprodukovat zde, v České republice,“ dodal Toman. Zároveň informoval hejtmany o snižování rozměru živočišné výroby. To vede ke zvyšování dovozů surovin a zpracovaných potravin ve svém důsledku způsobuje vylidňování a nefunkčnost českého venkova v důsledku úbytku pracovních příležitostí. Například v roce 2004 bylo v ČR chováno 320 tisíc prasnic, dnes je jich jen 90 000 a podobná situace je i u jiných kategorií hospodářských zvířat.
Hejtmani se s Agrární komorou shodují v tom, že je tento stav dlouhodobě neudržitelný. „Asociace krajů plně podporuje snahu Agrární komory, aby se podmínky pro naše zemědělce v návaznosti na společnou zemědělskou politiku EU zlepšovali a pokud možno vyrovnali podmínkám, které mají zemědělci v ostatních zemích Evropské unie,“ sdělil předseda asociace Michal Hašek.

Jedním z klíčových témat pro zemědělství je problematika zemědělského školství. Agrární komora ČR chce ve spolupráci s kraji řešit složitou situaci v praktickém vzdělávání v resortu zemědělství, kdy zastaralé vybavení, technika a technologie neumožňují kvalitní odborné praktické vzdělávání. Vzhledem k finanční náročnosti a k absenci zdrojů na pokrytí těchto potřeb, neměly školní statky a hospodářství možnost, aby byly lépe vybaveny. Agrární komora chystá pilotní projekt na vybudování pěti Center zemědělského vzdělávání v reakci na nezbytnou generační obměnu a stav současného středního zemědělského školství. „Střední zemědělské vzdělávání musí nabídnout žákům praxi na strojích s moderním vybavením. Takovou cestou jsme se vydali na naší střední zemědělské škole v Lanškrouně. Chceme tam pozvat prezidenta agrární komory Miroslava Tomana. Budeme usilovat o to, aby se lanškrounská škola stala jedním z center,“ sdělil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Za závažný problém považují zemědělci zadržování vody v krajině. Časové období od podzimu 2013 do jara 2014 je dle výsledků sledování a analýz ČHMÚ, ale i dle průběžného hodnocení subjektů zemědělské prvovýroby v terénu, hodnoceno jako srážkově výrazně podprůměrné a zároveň teplotně nadprůměrné. Tento průběh počasí měl přímý negativní vliv na úroveň stavu povrchových i podzemních vod a na dostupnost vody v půdním horizontu jako rozhodujícího faktoru pro optimální růst a vývoj rostlin. Kraje společně s Agrární komorou připraví projekt, který bude směřovat k retenčním schopnostem krajiny.

Významnou část jednání pak hejtmani společně s prezidentem Agrární komory věnovali problematice regionálních potravin. Soutěž Regionální potravina pořádaná Ministerstvem zemědělství se koná od roku 2010 ve všech 13 krajích. Letošním rokem vstupuje soutěž o Regionální potravinu do svého pátého ročníku. I letos se podle dostupných informací těší ve většině krajů velkému zájmu jak výrobců, tak ve svém důsledku i spotřebitelů.
Miroslav Toman si posteskl na slabou medializaci projektu, lidé mají pouze nízkou znalost loga nabitou v prvním roce konání soutěže, znalost dosahuje necelých 40 %. „Je tedy nezbytně nutné zaměřit se především na podporu vizuální znalosti značky a podporu prodeje, neboť stejně jako u Klasy je potřeba seznámit zákazníky s tím, kde se regionální produkty prodávají,“ vysvětlil Toman.