Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje

SEZNAM NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

"´Nemateriálním kulturním dědictvím´ se rozumí zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti, jakož i nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého kulturního dědictví, předávané z pokolení na pokolení, je společenstvími a skupinami lidí neustále přetvářeno v závislosti na jejich prostředí, na jejich interakci s přírodou a na jejich historii, dává jim pocit identity a kontinuity, podporuje takto úctu ke kulturní rozmanitosti a lidské tvořivosti."

Takto zní definice nemateriálního statku, jak je obsažena v Úmluvě o zachování nemateriálního kulturního dědictví přijaté na Generální konferenci UNESCO v Paříži dne 17. října 2003. Členskou zemí této úmluvy se Česká republika stala dne 18. 5. 2009 a zavázala se tak dodržovat ustanovení v úmluvě obsažená.  K rostoucímu mezinárodnímu úsilí o zachování, ochranu, identifikaci a rozvoj nemateriálního kulturního dědictví lidstva se však naše země připojila již několik měsíců předtím. Stalo se tak usnesením Vlády České republiky č. 571 ze dne  11. června 2003, kterým byla schválena Koncepce účinnější péče a tradiční lidovou kulturu v České republice, v níž je podpora nehmotného kulturního dědictví vedle dalšího postavena mezi priority kulturní politiky. V tomto dokumentu byly poprvé stanoveny cíle a definovány úkoly, které by měly přispět k zajištění uchování dosud existujících projevů tradiční lidové kultury a k jejich předání budoucím generacím. Jedním z konkrétních úkolů, který se později objevil i v textu výše zmíněné úmluvy, bylo sestavení soupisu nemateriálního kulturního dědictví vyskytujícího se na území České republiky. K jeho realizaci na centrální úrovni došlo dne 22. prosince 2008 příkazem ministra kultury č. 41. Byl tak zřízen Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Mezi prvními nemateriálními statky zapsanými na Seznam ČR byly i tradiční lidové zvyky vyskytující se na území jižní Moravy, a to slovácký verbuňk a jízda králů na Slovácku. 

V roce 2011 byla v důsledku potřeby aktualizace cílů, úkolů a opatření v oblasti péče o tradiční lidovou kulturu a pro prohloubení snahy o její zachování schválena nová Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 až 2015. Tato koncepce definovala několik konkrétních úkolů týkajících se většího zapojení krajských orgánů a regionálních odborných pracovišť zejména v oblasti identifikace jevů tradiční lidové kultury. V ustanovení čl. 4.2.5 doporučuje krajům vytvořit krajské soupisy regionálně významných projevů tradiční lidové kultury v termínu do konce roku 2013.

Regionální pracoviště pro lidovou kulturu Jihomoravského kraje ve spolupráci s odborem kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje se tomuto úkolu intenzivně věnovaly v průběhu roku 2013. Výsledkem této práce je zřízení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje, ke kterému došlo usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 3038/13/R40 dne 13. prosince 2013. Společně se zřízením seznamu byly za účelem stanovení postupů a pravidel pro zápis a periodickou kontrolu dokumentace nemateriálních statků tradiční lidové kultury, jejichž projevy byly zaznamenány na území Jihomoravského kraje, schváleny zásady pro jeho vedení. V souladu s čl. 8.1. těchto zásad byly do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje zapsány nemateriální statky, které byly ke dni jeho  zřízení zapsány do celostátního seznamu. Prvními dvěma položkami, o něž byl obohacen nově zřízený seznam, se na základě tohoto ustanovení staly unikátní slovácký tanec verbuňk a jízda králů na Slovácku, nemateriální statky patřící mezi nejvýznamnější projevy lidové kultury světa.

Na zápis do seznamu může být navržen jakýkoliv nemateriální statek, který je dosud živý a má i v současnosti svou sociální a kulturní funkci, je autentický, je předáván z generace na generaci, je unikátní z hlediska ojedinělosti svědectví, které nese, zejména z pohledu historie, etnologie, kulturní antropologie a jiných příbuzných věd a je reprezentativní ve vztahu ke společenstvím nebo jiným nositelům statku, zejména z hlediska jejich historické, sociální a kulturní identity. Návrhy je oprávněna podávat jakákoliv fyzická nebo právnická osoba na předepsaném formuláři, tzv. návrhovém a evidenčním listu, a to vždy do 28. února každého kalendářního roku klasickou poštou na adresu regionálního pracoviště: Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace, Zámecké nám. 9, 695 01 Hodonín, a v elektronické podobě na adresu: masarykovomuzeum@masaryk.info.  Na základě posouzení odbornou komisí návrhy schvaluje Rada Jihomoravského kraje.

Nemateriální statky zapsané do seznamu podléhají každých sedm let periodické kontrole, jejímž provedením je pověřeno Regionální pracoviště pro lidovou kulturu. Cílem této kontroly je zjistit, jestli existence nemateriálního statku není například nedostatkem pokračovatelů, jeho využíváním pro komerční účely nebo infiltrací cizorodých prvků v ohrožení, případně jestli statek v mezidobí nezanikl.

• ROZŠÍŘENÍ SEZNAMU NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V ROCE 2015

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje byl na konci roku 2015 rozšířen o dvě nové položky. Dne 10. 12. 2015 schválila Rada JMK Jihomoravského kraje zápis nemateriálního statku Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku (v rámci velikonočního hrkání a klapání školní mládeže) a současně byla schválena změna Zásad vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Díky této změně byl seznam rozšířen o další nemateriální statek - zápis Technologie výroby modrotisku, který byl v roce 2014 zapsán do celostátního Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Velikonoční obchůzky s Jidáši se vyskytují ve 13 sousedících obcích na Bučovicku. Tyto obchůzky jsou doloženy od druhé poloviny 19. století a dodnes se konají každoročně na Velký pátek nebo Bílou sobotu, v době, kdy podle křesťanské tradice utichají zvony na věžích kostelů a kaplí (na uctění památky umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista) a jejich zvuk nahrazují dřevěné nástroje v rukou chlapců, kteří obcházejí několikrát denně vesnici. Postava Jidáše představuje apoštola Jidáše, zrádce Krista, zosobňuje současně zlo jako takové. V každé obci má Jidáš svou specifickou podobu a projevy, je jím buď živý maskovaný představitel, nebo figurína. Postava Jidáše má vzbuzovat strach, ale spíš se stává objektem všeobecné zábavy, Jidáš honí ostatní, začerňuje sazemi, krémem na boty, někde je navíc výběrčím peněz. V některých vesnicích dochází na závěr obchůzky k potrestání Jidáše, které se děje zpravidla mimo obec, aby se zlo, které zosobňuje, nemohlo do obce vrátit. Obchůzky s Jidáši jsou na Bučovicku neodmyslitelnou součástí velikonočních svátků, tato oblast je jednou z mála v České republice, kde se postavy Jidášů vyskytují.

Výrobu modrotisku v současnosti zajišťují v České republice dvě provozovny, obě se nachází na území Jihomoravského kraje: Modrotisková dílna firmy Arimo ve Strážnici a Modrotisk Danzinger v Olešnici na Moravě.
Modrotisk je výsledným produktem techniky zdobení látek, při níž se pomocí forem nanese na plátno rezerva - hmota, jež chrání textilii v místech, která nemají být zabarvena. Potištěná látka je poté zastudena barvena v indigové lázni. Výroba modrotisku má své kořeny v Číně, v Evropě se tato technika rozšířila až na počátku 18. století a původně byla určena aristokratickým vrstvám. Na přelomu 18. a 19. století se modrotisk rozšířil na venkov a stal se materiálem pro výrobu některých součástí lidového oděvu i bytového textilu. Jedná se o jedinečné kulturní dědictví, které je stále živé a aktuální.

Podrobné informace o rozšíření Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje v roce 2015 ZDE.

• ROZŠÍŘENÍ SEZNAMU NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V ROCE 2016

Dne 8. 12. 2016 schválila Rada Jihomoravského kraje zápis nemateriálního statku Smrtnica a chození s babú (Dívčí raně jarní obchůzka na Smrtnou neděli) z Josefova na Hodonínsku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje tak byl rozšířen o další statek.

Smrtnica a chození s babú - tato výsostně dívčí obchůzka se řadí k raně jarním obyčejům, který se udržuje v Josefově už více jak sto let. Její specifická podoba i slavnostní ráz z ní dělají nezaměnitelnou slavnost symbolizující konec zimy a příchod jara. Nositelé obřadní obchůzky, jsou výhradně dívky z celé obce, předškolního a školního věku – od dvou do čtrnácti let. Její autentičnost vyplívá z toho, že takto v minulosti slavívaly „Smrtnici“ všechny předcházející generace maminek a babiček a tyto pak mají zájem připravit své dcery a vnučky na tuto očekávanou jarní dívčí obchůzku. Jejich funkce je především v přípravě kroje a závěrečného pohoštění. Dívčí obchůzka „Smrtnice“ je v rámci obce Josefov považována po hodech za druhou nejvýznamnější obyčejovou událost v roce.
 

Nemateriální statek Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku byl 16. 12. 2016 zapsán do celostátního Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

• ROZŠÍŘENÍ SEZNAMU NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V ROCE 2017
  

Dne 7. 12. 2017 schválila Rada Jihomoravského kraje zápis nemateriálního statku Tkaní vzorovaných tkanin – činovati na Horňácku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje tak byl rozšířen o další statek.

Horňácko je jedinou oblastí v České republice, kde se tkaní činovatí uplatnilo v rámci lidové řemeslné tradice. Místním tkalcům se podařilo vytvořit jedinečné vzory, charakteristické pro území Horňácka, nenahraditelné ve zdejší lidové oděvní a bytové kultuře. Naprosto originální je technologie tkaní vzorů tzv. na desku, která tkalcům umožnila tkát větší vzory s omezeným počtem listů. Ruční tkaní se na Horňácku udrželo kontinuálně, od 19. století až do současnosti, předáváno z otce na syna nebo z mistra na jeho učedníka. Tkaní je v současnosti aktivně provozováno pouze v obci Malá Vrbka, ještě v druhé polovině 20. století však pracovali i tkalci v obcích Velká nad Veličkou, Hrubá Vrbka a Kuželov. Vzorovým tkaním se dodnes na Horňácku zabývají dva výrobci, Ing. H. Buchtelová a M. Urban, což dokazuje, že statek je dosud živý. Vedle výroby dekorativních a užitkových bytových textilií se oba věnují i tkaní textilu, určeného k výrobě součástí horňáckého kroje. Bez těchto ručně tkaných prvků by zdejší kroj přišel o značnou míru své estetické hodnoty.

Nemateriální statek Tkaní vzorovaných tkanin – činovati na Horňácku byl 20. 12. 2018 zapsán do celostátního Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

• ROZŠÍŘENÍ SEZNAMU NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V ROCE 2019

Dne 25. 11. 2019 schválila Rada Jihomoravského kraje zápis nemateriálních statků Ochotnické divadlo v Jihomoravském kraji a Keramika - kamenina na Letovicku a Kunštátsku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje tak byl rozšířen o další dva statky.
 

Ochotnické divadlo je volnočasovou aktivitou realizovanou vždy na základě vlastního svobodného rozhodnutí. Je podskupinou celku neprofesionálního (amatérského) divadla, z níž se vyděluje následujícími rysy. Je pevně zakotveno v prostředí, z něhož čerpá inspiraci, a s nímž komunikuje. O zakotvení statku v místní komunitě svědčí občanská aktivita ochotníků. V tomto prostředí provozování ochotnického divadla tvoří součást lokálních, případně regionálních vzorců chování a kulturních tradic a zde divadelní představení nabývá charakteru lidové zábavy, v níž se v komunikaci herců s publikem sdělují i témata vážnější povahy. V motivaci činnosti není primární tendencí vytvářet umělecká díla. Klíčovou motivací je sdílení a další prohlubování sociálních vazeb. Statek je převážně realizován neškolenými osobami, což platí nejenom pro divadelní interpretace, ale pro všechny složky inscenace i pro organizační činnosti. Vyskytuje zejména v malých obcích venkovského typu, kde jejich činnost nachází největší odezvu. Nemateriální statek doplnil celostátní nominační protokol statku Ochotnické divadlo v České republice o historii a současný stav ochotnických divadel v Jihomoravském kraji.

Nemateriální statek Keramika na Letovicku a Kunštátsku představuje významný typ keramiky vytvářené z místních surovin, tvrdších a vysoce žáruvzdorných jílů, a pálené na vysoké teploty s nasákavostí střepu 5 %, glazované místními jíly. Vyznačuje se dobrými technickými vlastnostmi, je značně ohnivzdorná. Střep je sestavený z ohnivzdorných jílů a písku. Produkty vycházejí z tradice točené hrnčiny a vyznačují se vzhledem akcentujícím přírodní materiály. Počátky výroby sahají do 13. století. Klíčovým okamžikem pro rozvoj zdejší produkce se stal rok 1620 - založení kunštátského hrnčířského cechu, do něhož vstoupili také hrnčíři ze sousedních nebo blízkých lokalit: Sychotína, Nýrova, Křetína, Letovic, Lysic, Olešnice, Sebranic, Bystřice nad Pernštejnem nebo Doubravníku. Výrobky tvořily součást základního vybavení domácností a hospodářských usedlostí, plnily především užitkové funkce. Navrhovatel statku Masarykova střední škola Letovice se svými studenty dodržuje tradiční výrobní postupy, uchovává původní vzory stejně jako zavádí nové. Tím výrazně podporuje zachování nominovaného statku na základě tradičních technologií, vycházejících z dlouholetých tradic keramické výroby v uvedených oblastech.
 

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury JMK, na který jsou zapisovány nejvýznamnější projevy z oblasti tradiční lidové kultury vyskytující se na území kraje, byl zřízen v roce 2013.

Téhož roku do něj byly automaticky zapsány dva prvky: Slovácký verbuňk a Jízda králů na Slovácku – ve Skoronicích na Hodonínsku.

V roce 2015 na seznam přibyly Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku a Technologie výroby modrotisku, v roce 2016 pak Smrtnica a chození s babú (Dívčí raně jarní obchůzka na Smrtnou neděli) z Josefova na Hodonínsku.

Do reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) byly ze Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje zatím zapsány tyto statky: Slovácký verbuňk (2005), Jízda králů (2011) a Modrotisk (2018).

 

•  ROZŠÍŘENÍ SEZNAMU NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V ROCE 2020

Rada Jihomoravské kraje dne 10.12.2020 usnesením č. 233/20/R5 schválila zápis nového statku do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje nemateriálního statku. Nově tak na seznamu figuruje již devátý statek Zlatá sobota – praxe v průběhu mariánské pouti v Žarošicích.

Zlatá sobota je hlavní mariánská pouť v jihomoravských Žarošicích. Koná se každoročně druhou sobotu v měsíci září, v období svátku Narození Panny Marie. Pouť v této podobě probíhá již od roku 1785, historie poutního místa však sahá hluboko do minulosti. Dle legendy je spojována s cyrilometodějskou misí. Celodenní program s významným ceremoniálem pokory a poklony Panně Marii, jehož součástí je i žehnání pramene ve Zdravé vodě (dnes místní části Žarošic), vrcholí slavením liturgie v 18 hodin na prostranství za kostelem sv. Anny. Po něm následuje světelný průvod po hlavní silnici se sochami Panny Marie, které přinesli poutníci. Při průvodu se zpívá píseň Před věky zvolená, Panno Maria, která zněla při přenášení sochy ze Silničné do Žarošic po zákazu poutí Josefem II. v roce 1785.

Zásady vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje a Návrhový a evidenční list nemateriálního statku tradiční lidové kultury k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje naleznete ve formátu doc ZDE (doc, 169 kB).

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje: