Michal Hašek: Vláda není schopna se ke krizi v sociálních službách postavit čelem

V pátek 26. dubna 2013 se ve Zlínském kraji setkali hejtmani z celé republiky v rámci jednání Rady Asociace krajů ČR (AKČR). Domácí hejtman Stanislav Mišák přivítal čelní představitele ostatních krajů v budově Technologického a inovačního centra ve Zlíně. Hlavními tématy bylo zdravotnictví, oblast sociálních věcí, integrovaný záchranný systém a financování krajů a fondy EU.

Hejtmani se shodují, že na kraje negativně dopadají potíže s financováním zdravotnictví, sociálních služeb, a složek IZS, například hasičů, vodních záchranářů nebo horské služby. Rada zároveň jednala o vývoji v čerpání prostředků z fondů EU.

Naléhavá je situace v oblasti sociálních služeb, kde stát selhává v jejich financování a kraje se snaží udržet úroveň sociálních služeb ve funkčním stavu. Potřeba financování však neodpovídá současným možnostem krajů a napjatým krajským rozpočtům. Stát tak přenáší odpovědnost na kraje a finanční prostředky do sociálních služeb neustále snižuje. Rada opakovaně zve na jednání v této věci ministryni Ludmilu Müllerovou. „V této věci musíme najít řešení. Ani pro stát ani pro kraje neexistuje jiná cesta. Pokud se vláda není schopna k této krizi v sociálních službách postavit čelem, je to její naprosté selhání a popření základní funkce státu,“ říká ke stavu financování sociálních služeb předseda AKČR Michal Hašek.

Krajské zdravotnictví je opakovaně ve složité situaci. Špatná úhradová vyhláška, proplácení záloh a plateb od zdravotních pojišťoven, to vše jsou důvody k obavě o osud krajského zdravotnictví. Zástupci AKČR se opakovaně snaží jednat jak se zástupci MZ, tak VZP o nápravě tohoto stavu, který přímo ohrožuje dostupnost i kvalitu krajského zdravotnictví. Místopředseda AKČR Jiří Běhounek k tomuto problému říká: „Pokud by se nepodařilo najít východisko ze současné situace, je přímo ohrožená kvalita i dostupnost zdravotní péče.“

Zástupci krajů se také shodují v potřebě nadále intenzivně podporovat složky integrovaného záchranného systému, především hasičů, vodních záchranářů či horské služby. „Kraje rozhodně podporují přijetí novely zákona o pojišťovnictví, která bude v nejbližší době projednána v senátu,“ říká Michal Hašek. „Neumíme si představit, že by nedošlo ke schválení novely. Pokud by se to skutečně stalo, dojde dříve či později s ohledem na přístup státu a současné vlády Petra Nečase k nesmírně komplikované situaci, která by se osobně dotýkala bezpečnosti všech obyvatel krajů,“ dodává předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Jednání o čerpání prostředků z fondů EU se věnovalo především budoucnosti a schopnosti krajů předcházet problémům, které v současné době blokují čerpání evropských peněz. Jednoznačné stanovisko k problematice je otázkou blízké budoucnosti. Kraje si nechají především vypracovat základní analýzu možností, které před nimi stojí. „Intenzivně se připravujeme na příští programové období 2014+. Kraje se chtějí aktivně podílet na implementaci evropských fondů. Vnímáme kraje jako základ regionálního rozvoje, což je ostatně jejich zákonná povinnost, proto musí hrát klíčovou roli pro tzv. územní dimenzi,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který má na starosti agendu evropských fondů. „Hejtmani se shodují v názoru na potřebě koordinovaného a jednotného postupu. Nenecháme se vydírat a budeme nadále dělat vše pro další čerpání prostředků z EU. Odmítáme odpovědnost krajů za chyby v ROP, tak jak je veřejnosti neustále vnucuje ministr financí Miroslav Kalousek. Budeme dál společně koordinovat svůj postup ve věci korekcí za Regionální operační programy a společně jednat jak s předsedou vlády Petrem Nečasem tak ministrem financí o řešení, které umožní úspěšné dočerpání evropských fondů na regionální úrovni,“ dodává předseda AKČR Michal Hašek.

Rada se věnovala i uvažované stavbě vodního koridoru Dunaj–Odra-Labe. Toto vodní dílo by mělo v dopravní infrastruktuře České republiky významné a výlučné postavení. Investice do jeho realizace by měla významně pozitivní vliv nejen na dopravní infrastrukturu, ale i dopady na zaměstnanost a rozvoj podnikatelských příležitostí. Řada hejtmanů se opakovaně vyjádřila kladně k územní ochraně vodního koridoru a i k jeho postupné realizaci. Bohužel příprava pokračuje liknavě a důsledkem toho je absence základních dokumentů, které by usnadňovaly jednání na národní i mezinárodní úrovni a v rámci EU.