Sliby, chyby a naštvaní vinaři
Náměstek ministra financí Ladislav Minčič dnes přišel s informací, která má patrně za cíl zmírnit odpor proti zavedení spotřební daně na víno. O jejím zavedení ministerstvo, bez ohledu a na odpor a především argumenty vinařů, uvažuje a hodlá ji prosadit s platností od roku 2014. Podle ministerstva financí se vinaři patrně nemají čeho obávat. Malí vinaři s produkcí do 2 000 litrů ročně budou od daně osvobozeni a těm větším a velkým tuzemským pěstitelům bude k dispozici v rámci takzvané „širší reformy odvětví“ uvažované navýšení dotací.
Dlouhodobě jako hejtman Jihomoravského kraje hájím zájmy jihomoravských vinařů. Dnešní prohlášení ministerstva financí vnímám jako pokus ošálit veřejnost zdáním rozumného přístupu a snahou zmírnit tlak směřující proti zavedení daně.
Pokud ovšem ministerstvo jako kompromis nabízí, že vinaři s roční produkcí do 2 000 litrů vína budou zcela osvobozeni od spotřební daně, nepřichází se žádnou novinkou. Vždyť tato výhoda platí již dnes. Samozřejmě s tím, že takový vinař nesmí s vínem obchodovat, má jej pouze pro vlastní spotřebu v rámci rodiny, což s ohledem na směrnice EU nebude možné změnit ani po roce 2014.
Ministerstvo se pokouší vinaře uklidnit slovy o restrukturalizaci odvětví a pro pěstitele révy slibuje snadnější přístup k dotacím. Pominu-li fakt, že ministerstvo nejedná právě koncepčně, musím se ptát, kde je takový návrh, kde jsou informace o restrukturalizaci odvětví? Neměla by se právě s touto avizovanou aktivitou ministerstva spojit i otázka spotřební daně?
Ministerstvo financí ještě před několika měsíci tvrdilo, že plánovaný výnos z uvalené daně bude 3 miliardy korun, dnes zcela bez vysvětlujících podkladů hovoří o částce 1,3 miliardy korun. Ministerstvo financí tvrdí, že produkce našich vinařů je 20 – 25 % celkové spotřeby vína u nás, Svaz vinařů udává až 35%. Neustálé srovnávání daňové zátěže na víno a oproti tomu na pivo a lihoviny naprosto nebere v potaz. Za produkcí vína je skryto celé zemědělské odvětví, obrovská tradice, krajinotvorba a především otázky spojené se zaměstnaností v regionech, kde se vinohradnictví rozvinulo.
Je zjevné, že ve chvíli, kdy petici proti zavedení spotřební daně na tichá vína podepsalo víc jak 36 000 lidí, se ministerstvo snaží mírnit odpor veřejnosti a vinařů. Je na čase dát na stůl skutečná čísla, skutečné argumenty a jednat o konečné podobě zákona. S velkou pravděpodobností by se ovšem mohlo stát, že pak ministerstvo financí přizná, že to není šťastný nápad a že spotřební daň vinohradnictví uškodí a státnímu rozpočtu nepomůže.
Michal Hašek