foto 1 foto 2

Ve Velké nad Veličkou se jednalo o možnostech pomoci Horňácku

V centru Horňácka ve Velké nad Veličkou jednal v pátek hejtman Michal Hašek s představiteli obcí tohoto socioekonomicky slabšího mikroregionu.

Zástupci obcí - Velké nad Veličkou, Lipova, Louky, Hrubé Vrbky a Malé Vrbky, Kuželova, Javorníka, Suchova a Nové Lhoty – s představiteli Jihomoravského kraje a krajského úřadu hovořili především o hlavních potřebách a překážkách rozvoje mikroregionu Horňácko a také o tom, jak může Jihomoravský kraj rozvoji této části jižní Moravy pomoci.

Jednalo se už o třetí setkání vedení kraje se starosty socioekonomicky slabších mikroregionů. V březnu hejtman jednal o možnostech hospodářského oživení Malé Hané, v květnu se obdobné jednání uskutečnilo na Vranovsku. O systémovém přístupu k rozvoji socioekonomicky slabších mikroregionů rozhodla Rada Jihomoravského kraje na svém jednání v listopadu loňského roku. Podle zpracované analýzy jednotlivých mikroregionů vyplynulo, že mezi tři strukturálně slabé mikroregiony, kterým Jihomoravský kraj bude věnovat zvýšenou pozornost, patří Vranovsko, Malá Haná a Horňácko.

„Obce z Horňácka byly již zvýhodněny při posuzování svých žádostí v dotačním programu rozvoje venkova, konkrétní podoba praktické pomoci bude také patrná při projednávání krajského rozpočtu na příští rok. Podpora by měla být směrována na projekty či aktivity, které mají reálný a efektivní dopad na zlepšení situace na tomto území. Naším společným cílem je zvýšení zaměstnanosti, zintenzivnění podnikatelské aktivity a zastavení vylidňování mikroregionu,“ konstatoval hejtman Michal Hašek. Připomenul také, že od roku 2009 doputovaly do mikroregionu dotace ve výši 19 milionů korun. Starostové zdůrazňovali v diskusi důležitost infrastruktury, bez jejíhož vybudování a oprav se nezahájí oživení mikroregionu.

Území Horňácka leží v jihovýchodním výběžku Jihomoravského kraje na úbočí Bílých Karpat a tvoří jej desítka obcí. Podle ukazatelů socioekonomické situace je Horňácko nejslabším regionem v Jihomoravském kraji. Dlouhodobým problémem je vysoká nezaměstnanost a úbytek obyvatelstva. Alarmující je zvyšování počtu seniorů ve srovnání s obyvatelstvem ve věku do 15 let. Nízká je i podnikatelská aktivita a obce jsou v obtížné situaci také po finanční stránce – podíl cizích zdrojů na celkových aktivech obcí dvojnásobně převyšuje průměr ostatních obcí Jihomoravského kraje.

foto JMKfoto JMKfoto JMK