foto 1 foto 2

17. 2. 2011 Rada kraje jednala o možném zpoplatnění silnic druhé a třetí třídy

Pokud bude v České republice zavedeno výkonové zpoplatnění některých úseků silnic druhé a třetí třídy, mohlo by se to týkat téměř 190 kilometrů komunikací, spravovaných Jihomoravským krajem. Téměř padesát kilometrů těchto silnic je v intravilánech obcí. Mýto by nákladní automobily platily například na silnici II/425 mezi výjezdem z R 52 u Rajhradu a Břeclaví (I/55), dále na silnici II/602 mezi Brnem a Kývalkou, silnici II/430 mezi Brnem a Vyškovem a dalších silnicích, které zejména po zvýšení mýtného na rychlostních komunikacích slouží autodopravcům jako nezpoplatněné objízdné trasy.
Rada Jihomoravského kraje dnes navrhla ministerstvu dopravy k posouzení seznam devíti úseků silnic druhé třídy, na nichž by se v budoucnu mohlo platit mýto. Dalších sedm úseků by přicházelo v úvahu v pozdější době. Informoval o tom náměstek hejtmana Václav Horák, podle kterého ministerstvo dopravy vyzvalo kraje, aby vytipovaly komunikace druhých a třetích tříd, na nichž by bylo možné nákladní dopravu regulovat dopravním značením nebo zpoplatněním.
Jde zejména o takové komunikace, které tvoří spojnici mezi zpoplatněnými silnicemi, případně jsou s nimi paralelní, nabízejí služby ve formě benzinových čerpadel, odstavných parkovišť a podobně. Podle Václava Horáka je vedení kraje přesvědčeno, že omezování dopravy pomocí záíkazů není odůvodnitelné, regulace zpoplatněním vybraných úseků je možná, avšak z povinnosti platit mýto by měly být vyjmuty autobusy jedoucí v závazku veřejné služby (IDS), neboť hrazení mýtného by bylo jen zbytečným přeléváním veřejných prostředků.
Jak zdůraznil hejtman Michal Hašek, zatím česká legislativa nezajišťuje žádný pravidelný zdroj příjmu pro obnovu, udržování a rozšiřování sítě veřejných silnic, které kraje převzaly od státu v roce 2000 s obrovským vnitřním zadlužením. Zatímco stát má příjmy z mýta a z podílu na spotřební dani ve Státním fondu dopravní infrastruktury, jen malou část těchto prostředků poukazuje také krajům. Kraje chtějí, aby v budoucnu měly definován stabilní příjem – konkrétně výnos z mýta, které by bylo zavedeno i na silnicích nižších tříd. První seznam, který zpracoval krajský odbor dopravy, není podle hejtmana definitivní. Je to jen začátek jednání s ministerstvem.
„Budeme chtít především znát metodu zpoplatnění vozidel nad 3,5 tuny, způsob dělení příjmů mezi stát a kraje, náklady na provoz systému a jeho výnosy. Kraje nepůjdou do systému, který spotřebuje víc než vynese. Zpoplatnění má smysl jen ve chvíli, kdy přinese krajům reálný výnos a kraje tento výnos budou moci investovat do krajských silnic,“ řekl hejtman. Dodal, že pokud by ministerstvo chystalo projekt, který by přinášel jen náklady a nikoli výnosy, kraje takový systém odmítnou. Kraje musí mít z čeho platit opravy silnic, devastovaných těžkou nákladní dopravou.
Náměstek hejtmana Václav Horák upozornil, že kraj při návrhu zpoplatněných úseků mohl vycházet pouze z pět let starých výsledků celostátního sčítání dopravy. Tyto údaje dnes mají jen orientační význam, neboť od té doby došlo k vstupu ČR do schengenského prostoru, zavedení výkonového zpoplatnění rychlostních komunikací, zavedení časového zpoplatnění příměstského a městského úseku dálnice D1 a k dalším změnám v intenzitě dopravy. Návrh komunikací bude proto v nejbližší době revidován podle výsledků sčítání v loňském roce, které budou k dispozici během prvního pololetí.
 

foto JMKfoto JMKfoto JMKfoto JMKfoto JMKfoto JMK