6. 1. 2011 Rada kraje jednala o výpovědích lékařů v krajských nemocnicích

Hejtman Hašek: Připravujeme řešení krize i koncepci jihomoravského zdravotnictví

Ve zdravotnických zařízeních zřizovaných Jihomoravským krajem podali do konce minulého roku výpověď v rámci akce Děkujeme, odcházíme 204 z celkového počtu 752 lékařů, zaměstnaných ve zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem. Informovali o tom na dnešní tiskové konferenci hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, radní Oldřich Ryšavý a vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Josef Drbal. Připomněli, že z celkového počtu lékařů, pracujících na území Jihomoravského kraje v krajských, městských, soukromých, ale hlavně státních zdravotnických zařízeních, podalo výpověď 563 lékařů.
Žádnou výpověď neobdrželi ředitelé nemocnic v Tišnově, Letovicích a pouze jednu ve Znojmě. V Kyjově napočítali 64, v Hodoníně 24, v Břeclavi 58, ve Vyškově 46 a v Ivančicích 11 výpovědí. Žádný z 85 lékařů Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje výpověď nepodal.
Jak připomněl hejtman Michal Hašek, kraj nečeká se založenýma rukama. Situací se už v prosinci zabývala Bezpečnostní rada JMK, která ustavila krizovou pracovní skupinu připravující krizová řešení. Skupina do 10. ledna provede analýzu připravenosti krajských nemocnic na řešení situace. Ředitelé krajem zřizovaných nemocnic dostali pokyn, aby jednali s lékaři a snažili se dosáhnout stažení výpovědí. Do 14 ledna mají ředitelé předložit individuální plán každé z nemocnic s návrhem řešení. Do 20. ledna budou připraveny varianty a modelové situace na celokrajské úrovni, které budou do 31. ledna zpracovány do krizového plánu.
„Rozhodně to však neznamená, že bychom tu chtěli vyhlašovat krizové stavy podle krizové legislativy. Bude to celokrajský koordinační plán postupu, vycházející z aktuálního stavu jednotlivých nemocnic. Dne 7. února tento plán projedná Bezpečnostní rada JMK. Ta vyhodnotí míru rizika a doporučí opatření podle platné krizové legislativy,“ řekl hejtman a připomněl, že v pátek 14. ledna se brněnského zasedání rady Asociace krajů ČR zúčastní ministr zdravotnictví Leoš Heger. Předmětem jednání bude informace o plánech na úrovni vlády i krajů.

Připravujeme koncepci lůžkové péče

„Nebudeme hledat pouze řešení aktuální situace po prvním březnu. Náš kraj totiž pracuje na koncepci lůžkové péče, jejíž principy chceme ministru zdravotnictví představit. Pokud ji ministr schválí, do dvou měsíců koncepci dokončíme a požádáme, aby byla jako pilotní projekt předložena vládě. Základním parametrem koncepce, na které pracuje poradní sbor hejtmana pro otázky koncepce zdravotnictví, ustavený v červenci 2009, je efektivita provozu, pro pacienty pak bezpečnost, dostupnost a kvalita veřejné zdravotní péče,“ řekl hejtman.
Podle jeho slov koncepci nepíší politici, ale špičkoví odborníci ve všech oborech medicíny - seznam ZDE (doc, 27 kB). Připravují návrhy, jak má vypadat síť veřejných nemocnic v kraji bez ohledu na to, zda je zřizuje stát, město nebo kraj. „Jsem přesvědčen, že takový špičkový poradní sbor neexistuje nikde v republice a bohužel ho nemá ustaven ani ministr zdravotnictví,“ konstatoval Michal Hašek.
„Síť v nové koncepci chceme dimenzovat tak, aby odpovídala reálnému počtu odborníků, kteří jsou v kraji k dispozici. Chceme koncentrovat specializovanou péči do jednotlivých center a už jsme začali také tímto směrem postupovat. Například v oblasti chirurgie hlavy, krku a foniatrie jsme postupně tyto věci soustředili na konkrétní typ nemocnic a tuto péči neposkytují rozdrobeně všechny nemocnice na jižní Moravě. Půjde také o optimalizaci sítě porodnic. Obecně – chceme restrukturalizovat lůžkový fond tak, aby minimální obsazenost u akutních lůžek byla cca 90 procent, u lůžek následné péče 90-95 procent,“ dodal hejtman.
V současné době je na jižní Moravě k dispozici 9000 lůžek v nemocnicích, z toho jen třetinu představuje lůžkový fond krajských a městských nemocnic. Restrukturalizace se musí týkat všech. Na příkladech záměr ilustroval vedoucí odboru zdravotnictví Josef Drbal, podle kterého je stále značný prostor k zvýšení efektivnosti prostředků, vynaložených na činnost nemocnic. „V rámci koncepce považujeme za standardní, aby každá nemocnice byla adekvátně vybavena, například CT technologií v nemocnici pro akutní péči. Co se týká magnetické rezonance, máme střednědobý plán, který říká, že bychom měli mít na území kraje 6-8 přístrojů. Určitě není přijatelné, aby čekací doby pro běžné vyšetření byly 4-5 měsíců. Na druhé straně musíme sebekriticky říci, že když se taková technologie pořídí, má být standardně využívána minimálně ve dvousměnném provozu. To budou také kritéria, která se budeme snažit dodržovat,“ řekl vedoucí odboru.