TK 2. 2. 2007

Tisková konference 2. února 2007


Tiskové konference se zúčastnil hejtman Stanislav Juránek, který hovořil o možnostech leteckého spojení z Brna, dále o dotacích z rozpočtu JMK a přiblížil zprávu o činnosti Rady hospodářské a  sociální dohody JMK. Ředitel Krajského úřadu JMK Jiří Crha informoval o soutěži Zlatý erb a o výběrovém řízení na obsazení místa ředitele Zeleného domu pohody v Hodoníně.  Zároveň informoval o jmenování nové ředitelky Střední odborné školy zdravotnické a sociální v Kyjově Jarmily Krohové a nového ředitele Vyšší odborné školy zdravotnické v Brně, Žerotínovo náměstí 6 Petra Hrušky, MBA (v obou případech k 1. 2. 2007). Jiří Klement seznámil novináře s kalendářem akcí.



















Dotace z rozpočtu JMK


Rada Jihomoravského kraje na své schůzi 1. února 2007 schválila poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje na rok 2007 v celkové výši 4,040 mil. Kč subjektům na účel a ve výši uvedené v příloze této tiskové zprávy.
Rada JMK dále doporučila Zastupitelstvu Jihomoravského kraje schválit změnu závazného ukazatele Základní umělecké škole Františka Jílka Brno spočívající ve zvýšení příspěvku o 50 tis. Kč na XIV. ročník mezinárodní mozartovské klavírní soutěže pro mladé klavíristy do 11 let Amadeus 2007 (více informací o soutěži je na http://www.amadeus-brno.cz/). 

     
příjemce dotace: přesný název příjemce, sídlo příjemce nebo místo podnikání /obec,město/ účel dotace schválená částka  v Kč
     
Tělocvičná jednota Sokol Zastávka Rekonstrukce podlahy v sokolovně 200 000,00
Vojenské sdružení rehabilitovaných, Praha Na vydávání Zpravodaje, Informátoru a na úhradu nákladů spojených se Střeleckou soutěží ve Znojmě 20 000,00
Jihomoravský svaz karate, Brno Na úhradu nákladů spojených s účastí Marka Aberleho na Mistrovství Evropy juniorů a dorostu v karate v Turecku v únoru 2007 30 000,00
Duha Zámeček, Havířov Na vydávání časopisu pro dětské domovy Zámeček v roce 2007 10 000,00
Sdružení Effatha, Praha Na úhradu nákladů spojených s XVIII. ročníkem Katolické charismatické konference v Brně 200 000,00
Svornost Bosonohy, Brno rekonstrukce stropu sálu Orlovny v Bosonohách 200 000,00
Aeroklub Břeclav, o. s. Den otevřených dveří 2007 100 000,00
TJ Lodní sporty Brno 36. ročník veslařské Mezinárodní regaty mládeže na Brněnské přehradě 80 000,00
Kolpingova rodina Blansko, o. s. Projekt Zlaté české ručičky 100 000,00
ZŠ a MŠ  Brno, Chalabalova Na podporu inovativního vzdělávání na r.2007  200 000,00
Centrum volného času Hustopeče Mezinárodní halový závod "Hustopečské skákání" (proběhlá akce) 150 000,00
TJ Agrotec Hustopeče Pořádání turnajů ve stolním tenise mládeže 80 000,00
PPFP s.r.o. Břeclav 3.ročník Moravské výškařské tour 2007 (proběhlá akce) 200 000,00
1.FC Brno a.s. Mezinárodní halový turnaj dorostu (proběhlá akce) 200 000,00
Myslivecké sdružení Starovičky Pořízení nových vrhacích zařízení na asfaltové terče na střelnici MS Starovičky a na zakoupení travní sekačky  100 000,00
TJ Sokol Němčičky Nákup dopravníkového pásu na lyžování 150 000,00
Český zahrádkářský svaz, ZO Hustopeče Nákup chladících boxů                       180 000,00
Český zahrádkářský svaz, ZO Hustopeče Vybavení degustační místnosti  20 000,00
Český zahrádkářský svaz, ZO Horní Bojanovice Nákup chladících boxů                       135 000,00
Český zahrádkářský svaz, ZO Horní Bojanovice Nerezové oplachovače pohárů 25 000,00
Český zahrádkářský svaz, ZO Velké Němčice Nákup chladících boxů                       135 000,00
Český zahrádkářský svaz, ZO Velké Němčice Nerezové oplachovače pohárů 25 000,00
Aerobik centrum Brno Podpora aerobiku, závodní činnost a trénink závodníků 120 000,00
RSM Baník Šardice Nákup zařízení pro údržbu hřiště s umělým trávníkem UT3G 200 000,00
Jump Athletic Club Brno 12. ročník "Brněnská laťka 2007" 200 000,00
NIDOSHINKAN DOJO Brno Mistrovství ČR seniorů v karate 20 000,00
První curlingový klub Brno Mistrovství ČR v curlingu smíšených družstev a přidružených akcí 80 000,00
OS ČSTV Blansko Na vyhlášení ankety Fotbalista roku 2006 pro OFS Blansko 20 000,00
Caban Miroslav, Hustopeče Na projekt "Four four eight" 200 000,00
Městské kulturní středisko Veselí nad Moravou Na seminář japonských a mongolských filmů 100 000,00
Moravský rybářský svaz, MO Veselí nad Moravou Rozšíření chovných rybníků a vybudování nového rybníku 200 000,00
KR AŠSK ČR Jihomoravského kraje, Brno Republikové finále středních škol ve florbalu 30 000,00
Spolek pro obnovu tradic, Moravský Krumlov Pohádkové Vánoce 2007 100 000,00
Potočník Zdeněk, Břeclav natočení videoklipu kapely FINAL FICTION 30 000,00
Junák-svaz skautů a skautek ČR Celosvětové setkání skautů a skautek ve Velké Británii 200 000,00
    4 040 000,00





















Zlatý erb


Rekordních 32 obcí a měst se letos přihlásilo do jihomoravského krajského kola celostátní soutěže o nejlepší internetovou stránku a elektronické služby měst a obcí Zlatý erb. Kompletní přehled ohlášených lze najít na  internetové stránce

 

http://zlatyerb.obce.cz/hlasovani/ohlaseni_kraj.asp?p2=116%20&p1=1681

 

V krajských kolech se hodnotí tzv. povinně zveřejňované informace, kvalita úřední desky podle nového správního řádu, rozsah zveřejněných dalších informací, názornost ovládání webu, navigace a přehlednost stránky, výtvarné zpracování a bezbariérová přístupnost. V celostátním kole přistoupí další kritéria. Porota jihomoravského krajského kola je složena např. z těchto profesí: vedoucí odboru informatiky, webmaster, člen Zastupitelstva JMK, novinář, odborník z akademické půdy.

 

Hlavní ceny budou v krajském i celostátním kole uděleny v kategoriích:

a) nejlepší webové stránky města

b) nejlepší webové stránky obce

c) nejlepší elektronická služba    

V celostátním kole pak budou navíc uděleny zvláštní ceny:

- za nejlepší turistickou prezentaci

- za nejlepší bezbariérovou přístupnost

- web kraje (krajského úřadu) aj.

 

Veřejnost může posílat své hlasy pro Cenu veřejnosti – pro krajské kolo do 22. 2. 2007 16:00, podrobnosti i další informace jsou zveřejněny na webové stránce www.zlatyerb.obce.cz

 

Celostátně bylo do letošního ročníku podáno rekordních 512 ohlášení webových stránek města obcí, elektronických služeb a turistických prezentací.

Cílem soutěže je podpořit modernizaci místních samospráv prostřednictvím rozvoje informačních služeb poskytovaných s využitím internetu a ostatních elektronických médií. Soutěž byla v roce 2002 oceněna jako finalista světové prestižní ceny Stockholm Challenge Award. Celostátní kolo začíná 2. 3. 2007, slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v Hradci Králové 2. 4. 2007.

V roce 2006 se do jihomoravského krajského kola soutěže Zlatý erb přihlásilo 28 obcí a měst, vítěz krajského kola v kategorii „nejlepší webová stránka města“ Tišnov získal druhé místo v celostátním kole.



Výběrové řízení na obsazení místa ředitele Zeleného domu pohody v Hodoníně

Rada Jihomoravského kraje (RJMK) vyhlásila na své schůzi dne 1. února 2007 výběrové řízení na obsazení pracovního místa ředitele/ředitelky Zeleného domu pohody, příspěvková organizace, Hodonín.

RJMK jmenuje a odvolává ředitele příspěvkových organizací Jihomoravského kraje. Dne 25. ledna 2007 vzala usnesením č. 6080/07/R 103 na vědomí rozhodnutí Mgr. Ludmily Švachové, ředitelky Zeleného domu pohody, příspěvková organizace, vzdát se pracovního místa ředitelky dnem  31. března 2007 a uložila odboru kancelář ředitele připravit podklady pro vypsání výběrového řízení na obsazení pracovního místa ředitele/ředitelky Zeleného domu pohody, příspěvková organizace.

 

Zelený dům pohody, příspěvková organizace (dříve Ústav sociální péče pro mládež) poskytuje podle nového zákona o sociálních službách celkem 3 typy služeb:

1. domov pro osoby se zdravotním postižením

2. týdenní stacionář

3. denní pobyt.

Objekt je uprostřed upravené zahrady, ve středu města Hodonín. Původní budova jeslí byla rozšířena o přístavbu a půdní vestavbu, kde jsou dvoulůžkové a třílůžkové pokoje pro klienty na celoroční a týdenní pobyt. Celková kapacita je 48 míst.

 

 



Zpráva o činnosti

Rady hospodářské a sociální dohody

Jihomoravského kraje za rok 2006

 

 

1.  Úvod

Rada hospodářské a sociální dohody kraje (dále jen RHSD) je společným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a zastupitelstva kraje pro tripartitní vyjednávání s cílem dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje.

RHSD kraje umožňuje vzájemně respektovanou formou dialogu udržet sociální smír jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů kraje (Statut RHSD).

 

RHSD kraje projednává, navrhuje a prosazuje řešení problémů hospodářského a sociálního rozvoje kraje, a to zejména v oblastech:

·         hospodářského a sociálního rozvoje

·         zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů

·         podmínek podnikání

·         veřejných služeb (dopravní obslužnost, zdravotnictví, školství, sociální péče,

            péče o mládež, tělovýchova a sport, kultura)

·         pracovně právních a sociálních podmínek občanů

·         integrace ČR do EU a přeshraniční spolupráce

 

Ustavující plenární schůze RHSD kraje se konala 17. května 2002, schválila zakládající dokumenty – Statut a Jednací řád RHSD Jihomoravského kraje. V souladu s ním zasedala Plenární schůze jako nejvyšší orgán  RHSD každým rokem minimálně čtyřikrát.

 

2. Plenární schůze RHSD v r. 2006

V roce 2006 se uskutečnilo 5 zasedání plenární schůze.

 Zabývala se problematikou těchto oblastí :

1. Zdravotnictví

2. Sociálních služeb

         3. Školství

4. Nezaměstnanosti

5. Strategií rozvoje lidských zdrojů

6. Podnikatelského prostředí

7. Cestovního ruchu

8. Dopravy a dopravní infrastruktury

9. Mimořádné téma  dubnové PS – povodně

 

Ad 1. Zdravotnictví

Problematika zdravotnictví byla  projednávána na každé plenární schůzi, vždy s ohledem na aktuální vývoj situace. Důležitým úkolem bylo a je přesné zmapování situace a stanovení potřebných kroků, které zabezpečí dostupnost a žádoucí úroveň zdravotnických služeb při dodržení  standardních  ekonomických  ukazatelů.  Byla proto  zpracována  podrobná analýza

9 jihomoravských nemocnic: na základě zjištěných výsledků bude přijat komplexní návrh, stanovující mj. pravidla hospodaření a konkrétní odpovědnost managementu.

Výsledky hospodaření, pohledávky i závazky jednotlivých zdravotnických zařízení vypovídají o stabilizaci nemocnic,  převzatých k 1.1.2003 od státu.

Důležitým krokem roku 2006 bylo zrušení Bakešovy nemocnice ke 30.6. – jejím nástupcem byla stanovena nemocnice Ivančice.

Plénum se dále zabývalo stavem nezaměstnanosti v nemocnicích, vývojem mezd, zajištěním pohotovostí, vývojem závazků krajských nemocnic, ale také systémem záchranné služby.

K 1.lednu 2006 došlo ke sloučení do té doby samostatných okresních Záchranných služeb do jednoho subjektu. V té souvislosti např. dostalo výpověď 5 THP a 11 dispečerů.

 

Ad 2. Sociální služby

Poskytování sociálních služeb, jak v ústavech, tak i v terénu, tvoří nesmírně důležitou pomoc občanům v nepříznivé sociální situaci.

Analýza demografického vývoje ukazuje na nezbytnost řešení sociální péče pro obyvatele  prostřednictvím rozvoje všech forem této péče. Rovněž se ukazuje, že bude nutný územně diferencovaný přístup k této problematice podle charakteru populace a území. Progresivní stárnutí městských sídel, zejména Brna, a na druhé straně vylidňování a stárnutí venkovských obcí vyžaduje komplexní pohled na danou problematiku, což by umožnilo vypracování koncepce komplexní péče o seniory. Zvlášť postiženy budou okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov a Břeclav, kde podle údajů ČSÚ (Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020), dojde k největšímu nárůstu obyvatel v postproduktivním věku.

Za poslední 3 roky došlo k navýšení kapacity zařízení sociálních služeb, zejména domovů důchodců, o cca 500 míst, přesto činí současný deficit potřeb pro občany Jihomoravského kraje více než 5 000 míst. Kapacitní problémy jsou i v oblasti sociální péče o zdravotně postižené obyvatele, kterých je dle statistických odhadů v každé populaci okolo 11 – 12%. Řada okresů totiž postrádá specializovaná zařízení pro sociální péči o osoby s různým zdravotním postižením. Pro potřeby obyvatel kraje je zaznamenán deficit cca 250 míst. Současná kapacita mírně přesahující 2 000 míst je rozložena do 19 zařízení různých typů. Z tohoto počtu je u 12 ústavů sociální péče (63%) zřizovatelem Jihomoravský kraj, 3 ústavy (16%) spravuje město Brno a po dvou ústavech (10,5%) je zřizováno nestátními neziskovými organizacemi a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.

Zásadním pilířem v  koncepci sociálních služeb je podpora zavádění standardů kvality poskytované péče a prokazatelný systém kontroly této kvality. Občan musí mít skutečnou možnost výběru služeb na základě pravidelně poskytovaných a veřejně přístupných informací o jednotlivých zařízeních. Je tedy nezbytné uvést do života systém standardizace, akreditace a auditu kvality, jak je obsaženo v návrhu zákona o sociálních službách. Podpora kvality sociálních služeb se může opřít o využití možností vzdělávání  odborných pracovníků v zařízeních sociálních služeb v Jihomoravském kraji z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu Rozvoj lidských zdrojů.

Neméně důležité je vyjasnění systému financování lůžkových zařízení sociálních služeb. Je vysoce žádoucí provést kroky, které povedou k ekonomické stabilitě a zajistí poskytovatelům určité jistoty v tomto směru. Nevyjasněná otázka financování je patrně hlavním důvodem, proč není zájem ze strany řady obcí převzít zřizovatelské kompetence k těmto zařízením. Pro poskytování finančních prostředků cestou Jihomoravského kraje je třeba vytvořit průhledná, spravedlivá, objektivní pravidla, pokud možno s co nejjednodušší administrativou. Zároveň je třeba mít k dispozici i účinný kontrolní systém, který zabezpečí, aby poukázané prostředky byly efektivně využity na deklarovaný účel a nebyly porušeny legislativní normy. To však předpokládá personální zajištění kvalifikovanými odborníky. V současné době je Jihomoravským krajem realizován systém víceletého financování vybraných sociálních služeb poskytovaných nestátními neziskovými subjekty s účinností od 1. 1. 2006.

Od 1.1. 2007   platí nový zákon o sociálních službách, ale k tomuto zákonu chybí prováděcí předpisy, není zpracován reálný dopad,  navíc k realizaci zákona chybí finanční prostředky.

Z toho důvodu projednalo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém prosincovém zasedání možné zdroje financování sociálních služeb v případě negativních dopadů.

 

Ad 3. Školství

Jihomoravský kraj je zřizovatelem  převážně středních škol. Oblastí školství se zabývá „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje“,  který schválilo Zastupitelstvo JMK v únoru 2006.

V uvedeném materiálu jsou nastavena určitá kriteria, která  mají napomoci zachování učňovského školství v kraji. Např. počet přijímaných do prvních ročníků oborů s výučním listem by neměl klesnout pod 30-35 % absolventů základních škol. Tuto minimální hranici se daří dodržet, přesto však počty žáků v učebních oborech stále klesají. Navíc, s ohledem na demografický vývoj a na nabídku oborů vzdělání s maturitní zkouškou, je pravděpodobný další razantní pokles.

Problémem je i struktura žáků v jednotlivých oborech. Nejvíce žáků je  např. v oborech kuchař-číšník, automechanik, kadeřník, cukrář, instalatér, prodavač, zámečník. Na druhé straně je řada učebních oborů, které trpí velkým nedostatkem žáků. Míra nezaměstnanosti absolventů učebních oborů je tradičně vyšší než míra nezaměstnanosti oborů s maturitní zkouškou.

V rámci plenárních zasedání RHSD byla nejvíce diskutována právě oblast učňovského školství. Na nedostatek kvalifikovaných dělníků opakovaně upozorňují zástupci zaměstnavatelských svazů. Rozsáhlý průzkum potřeb firem v oblasti řemesel uskutečnila Krajská hospodářská komora Brno : zúčastnilo se ho 862 firem z JMK, dále Úřady práce, učňovská zařízení a další subjekty. Výsledky studie mají být k dispozici v 1. pololetí r. 2007.

Možnosti Jihomoravského kraje zasahovat do učňovského školství jsou však omezené. Vzdělávací nabídku a otvírané obory může ovlivňovat pouze částečně, a to jen ve školách jím zřizovaných.  Financovat výuku malých skupin žáků je finančně nákladné.

Vzdělávací soustava má značnou setrvačnost, na změnu v momentální poptávce neumí rychle reagovat. Stejně tak se poptávka po určité kvalifikaci na trhu práce mění, vysoce specializované firmy po několika letech přesouvají svou výrobu jinam apod.

Obchodní hospodářská komora byla pověřena konkretizací a sumarizací připomínek a námětů, po jejichž vyhodnocení  bude Jihomoravský kraj navrhovat konkrétní kroky.

 

Ad 4. Nezaměstnanost

RHSD Jihomoravského kraje aktivně a trvale spolupracuje s Úřady práce. Do června 2006 byl pověřeným Úřadem práce ÚP Brno-venkov, od 1. července přešlo toto pověření na ÚP Brno-město. Plenárních schůzí RHSD se pravidelně účastní jeho ředitel spolu s vedoucím oddělení analýz a prognóz. Členové RHSD jsou tak průběžně informováni o aktuální situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji, o očekávaném vývoji, vlivech apod.

V průběhu roku 2006 byla nezaměstnanost v JMK cca o 1 % nad celostátním průměrem, ze 14 krajů se pohybuje na 9. až 11. místě. Příznivý ukazatel má Brno-venkov, setrvale nejhorší ukazatel nezaměstnanosti mají okresy Znojmo a Hodonín. Funkce vládního zmocněnce nevykázala v této věci viditelný přínos.

Plénum RHSD vysoce ocenilo aktivní přístup Úřadu práce Vyškov : uvedl do praxe projekt, kdy zástupci úřadu práce organizují v obcích okresu setkání s nezaměstnanými, poskytují potřebné informace, nabízí konkrétní možnosti, bezplatný přístup na internet  a podobně.

Pozitivní vliv na zaměstnanost v Brně mělo zahájení provozu brněnského letiště, které je mnohdy podmínkou alokace zahraniční firmy.

 

 

 

Ad 5. Strategie rozvoje lidských zdrojů

Zvýšení výkonnosti a prosperity kraje není možné bez  zvyšování schopností jeho obyvatel a jejich  kultivace. Jihomoravský kraj si tyto skutečnosti uvědomuje a reflektuje je v podobě komplexní Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006-2016. Obsáhlý materiál zpracovala na základě zadání JMK Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně.  Materiál byl v průběhu roku 2006 analyzován a připomínkován na zasedáních Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK, která je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem Rady hospodářské a sociální dohody v oblastech strategického řízení rozvoje lidských zdrojů. 

V konečné podobě byl materiál schválen Zastupitelstvem Jihomoravského kraje 9. listopadu 2006. Přijatá strategie rozvoje lidských zdrojů umožňuje kraji maximálně využít synergického efektu při realizaci projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů – např. využití principu vícezdrojového financování v podobě strukturálních fondů jednotlivých operačních programů či využití financí Evropské investiční banky pro jednotlivé projekty. Jihomoravský kraj je v České republice prvním krajem, který má v této oblasti profesionálně zpracovaný  analytický a dlouhodobě strategický materiál.

Materiál je k dispozici na adrese  http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/orr/SRLZ.doc.

 

Ad 6. Podnikatelské prostředí

Problematikou   se  podrobněji  zabývá   komise  pro  hospodářský  rozvoj   při  RHSD  JMK,

o aktuálních problémech následně informuje všechny členy plenární schůze. V letošním roce se zaměřila  mj. na čerpání prostředků ze strukturálních fondů,  záměry na období 2007 až 2013, informace o pořádaných seminářích k problematice podnikání, ochraně hospodářské soutěže a další. Jihomoravský kraj stimuluje rozvoj podnikatelské činnosti mj. i podporou vytváření klastrů. K existujícím klastrům v oboru vinařství, biotechnologií, nábytkářství, vodních staveb a mikroelektroniky přibyl  textilní klastr,  pracuje se na  klastru slévárenství.

Jednání komise pro hospodářský rozvoj se za Jihomoravský kraj zúčastnil 1. náměstek hejtmana Ing. Milan Venclík. Na jednání byly vytýčeny  priority  v rámci NUTS II : doprava, cestovní ruch, rozvoj venkova a měst. Je třeba nejen zvát investory ze zahraničí, ale také vytvářet optimální podnikatelské prostředí pro místní podnikatele. Podpora kvalitních řemeslníků a drobných živnostníků souvisí mj. s otázkou učňovského školství, která již byla zmíněna výše.

 

 

Ad 7. Cestovní ruch

Cestovní ruch je rovněž součástí zaměření komise pro hospodářský rozvoj při RHSD JMK. Ta zpracovala pro členy plenární schůze rozsáhlý materiál, obsahující rozbor cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, jeho srovnání s ČR, hodnocení turistických regionů na základě výzkumu agentury Czech Tourism a další analýzy. Jako negativa Jihomoravského kraje byl vyhodnocen nedostatek zařízení pro sportovní aktivity, nedostatečná informovanost o regionu, dopravní infrastruktura, nedostatky v  kvalifikaci a vybavení průvodců, neprovázanost nabídky mikroregionů s celostátními aktivitami a další. S cílem odstranit nedostatky a výrazně zatraktivnit  kraj jako jedinečný turistický cíl byla Jihomoravským krajem v r. 2006 založena  Agentura pro rozvoj cestovního ruchu JMK. První výsledky její činnosti bude prezentovat její ředitelka Mgr. Zuzana Vojtová, která bude pozvána na plenární schůzi RHSD počátkem roku 2007.

 

 

Ad. 8. Doprava a dopravní infrastruktura

Tato problematika byla samostatným tématem plenární schůze v dubnu 2006.  Podrobně o ní informoval člen Rady JMK pověřený zabezpečováním úkolů v oblasti dopravy Ing. Jaroslav Pospíšil. V následné diskuzi k tomuto tématu bylo konstatováno přetrvávání nevyhovující situace v kvalitě silnic II. a III. třídy, které je v prvé řadě zaviněno nedostatkem finančních prostředků na jejich generální opravy. Na druhé straně bylo vysoce hodnoceno zavedení integrovaného systému dopravy v JMK a jeho postupné rozšiřování. Dopravní obslužnost a propojenost obcí kraje se spádovými obcemi a  centrem kraje je jedna z nejpropracovanějších v České republice.

 

 

 

Ad 9. Povodně – duben 2006

O mimořádné situaci informoval plenární schůzi RHSD dne 18.4.2006 Ing. Stanislav Juránek. Konstatoval, že ohrožení území  bylo závažnější a rozsáhlejší než při předchozích povodních. Škody  se pohybují  v miliardách Kč.  Z těžké zkoušky  vyplynulo  několik  zásadních  úkolů, na kterých se již začalo pracovat. V prvé řadě je to koordinace spolupráce s Rakouskem a Slovenskem. Správně zacílená preventivní opatření a sladění otázek životního prostředí, potřeb obyvatel i finančních možností jsou základními úkoly pro nejbližší období.