Rada Jihomoravského kraje jednala v Mikulově

Problémy břeclavského okresu se ve čtvrtek 7. května zabývali členové Rady Jihomoravského kraje na svém výjezdním zasedání v Mikulově. Jak zdůraznil hejtman Michal Hašek, třetí výjezdní zasedání radních v letošním roce bylo věnováno regionu se znepokojivě rostoucí nezaměstnaností, která na konci prvního čtvrtletí dosáhla průměrných 9,5 %, v jednotlivých regionech je však ještě vyšší. Například na Mikulovsku již překročila 11 procent. Počet nezaměstnaných vzrostl v prvním čtvrtletí na 5 862 uchazečů o práci, volných míst je však jen 350 proti 800 ve stejném období loňského roku.

Za nejvážnější problém, brzdící rozvoj regionu, označil hejtman Michal Hašek váznoucí výstavbu rychlostní silnice R 52, která má navázat na rakouskou dálnici z Vídně do Drasenhofenu a spojit státní hranici s Pohořelicemi, kde dnes R 52 z Brna končí. „Na rakouské straně pokračují velmi intenzívně stavební práce v souladu s mezivládní dohodou, která zakotvila Mikulov-Drasenhofen jako místo přechodu státní hranice. My jsme se dnes zabývali důsledky možné situace, že Rakousko splní svoji část dohody a v roce 2013 přivede čtyřpruhový dálniční tah do Drasenhofenu,“ řekl hejtman a zdůraznil, že takovou situaci nelze připustit. „Jsme přesvědčeni, že klíč k řešení situace teď drží Ministerstvo životního prostředí. Kraj dělal v minulosti a také nyní dělá vše pro to, aby stavba byla zahájena co nejdřív. Výstavba této komunikace má plnou podporu všech politických sil v krajském zastupitelstvu. Ale o realizaci se nerozhoduje v Brně. Proto budu chtít co nejdříve jednat s novým premiérem, ministrem dopravy a ministrem životního prostředí na téma odblokování významných infrastrukturních staveb v Jihomoravském kraji. Je to moje osobní priorita,“ řekl Hašek.

Podle hejtmanovy náměstkyně Anny Procházkové bude v Rakousku úsek z Vídně do Schricku uveden do provozu letos na podzim a v minulém týdnu zástupci dolnorakouské vlády a Asfinagu (rakouská obdoba českého Státního fondu dopravní infrastruktury) při jednání v Mikulově ujistili, že zbývající část po Drasenhofen bude v roce 2013 dokončena. „My můžeme jen doufat, že do konce roku dostane Ředitelství silnic a dálnic územní rozhodnutí, aby mohlo začít s výkupy pozemků a přípravou projektové dokumentace alespoň pro úseky Pohořelice-Ivaň a Perná-státní hranice. Budování středního úseku přes novomlýnská jezera bude největším problémem kvůli požadavkům ekologických aktivit. Ty podle náměstkyně hejtmana žádají například vybudování tří plovoucích ostrůvků v jezerech pro vodní ptactvo, výjimku pro tento úsek, udělenou Správou CHKO Pálava napadly odvoláními a řešení u Nejvyššího správního soudu a dalších soudních institucí je v nedohlednu. Podle radního Milana Venclíka by mohlo být územní rozhodnutí vypracováno během prázdnin, do konce roku pak vypsáno výběrové řízení a pokud by se našly tři miliardy ve státním rozpočtu, mohla by stavba v dubnu začít. „Pokud se iniciativy opět odvolají a územní rozhodnutí vydáno nebude, silnice nebude ani v následujících letech do roku 2020 postavena,“ varoval Venclík. Vyjádřil však naději, že se do roku 2013 začne stavět alespoň první nebo třetí etapa sporného dvacetikilometrového úseku rychlostní komunikace.
Další tiskové zprávy zde: 090507Pasohlávky, 090507Záruka za úvěr .