Opatření obecné povahy ZÚR JMK (2011)

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21.06.2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno 


Opatření obecné povahy


Zastupitelstvo Jihomoravského kraje ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon"), za použití ustanovení § 36 odst. 4 stavebního zákona, v souladu s ustanovení §§ 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dále v souladu s ustanovením § 6 a § 23 a Přílohy č. 4 a Přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti


vydává


Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje


I.


Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, vydané tímto opatřením obecné povahy, platí pro celé území Jihomoravského kraje.


Textová část Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (výrok) obsahuje tyto části: 

 

A. Stanovení priorit územního plánování Jihomoravského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území (pdf, 133kB)

B. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR ČR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (pdf, 336kB)

C. Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR ČR 2008 a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu (pdf, 206kB)

D. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR 2008 a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv (pdf, 720kB)

E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje (146kB)

F. Vymezení cílových charakteristik krajiny (pdf, 355kB)

G. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (pdf, 390kB)

H. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury (pdf, 323kB)

I. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti (pdf, 181kB)

J. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje (pdf, 72kB)

K. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost (pdf, 73kB)

L. Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pro plochu nebo koridor vymezený podle písmene K) a L) (pdf, 73kB)

M. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) (pdf, 145kB)

N. Údaje o počtu listů zásad územního rozvoje a počtu výkresů grafické části (pdf, 164kB)


Přílohy: (pdf, 158kB)

 

Seznam grafických schémat v textu

Seznam použitých zkratek


Textová část Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako jeho Příloha č. 1.


Grafická část Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (výrok) obsahuje tyto výkresy:

 

1. Výkres uspořádání území kraje 1:200 000 (pdf, 6,1MB)

2. Výkres ploch a koridorů nadmístního významu, včetně územního systému ekologické stability 1:100 000 (pdf, 41,9MB)

3. Výkres oblastí se shodným krajinným typem 1:200 000 (pdf, 10MB)

4. Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření 1:100 000 (pdf, 32,7MB)

5. Výkres oblastí, ploch a koridorů nadmístního významu, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií 1:200 000 (pdf, 9,3MB)

 


Grafická část Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako jeho Příloha č. 2.
 

 

II.


Ve smyslu ustanovení § 187 odst. 2 stavebního zákona nabytím účinnosti tohoto opatření obecné povahy, tj. Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále také „ZÚR JMK“), pozbývají platnosti tyto územní plány velkých územních celků schválené pro území Jihomoravského kraje:

 

1. Územní plán velkého územního celku Hodonínsko schválený Usnesením vlády České republiky č. 187/1998 ze dne 19.03.1998, jehož závazná část byla vyhlášena Nařízením vlády České republiky č. 144/1998 ze dne 19.03.1998.

2. Územní plán velkého územního celku Chráněné krajinné oblasti Moravský kras schválený Usnesením vlády České republiky č. 473/1998 ze dne 01.07.1998, jehož závazná část byla uveřejněna Sdělením MMR č. 192/1998 Sb. ze dne 01.07.1998.

 

Odůvodnění:


I.


Povinnost pořízení zásad územního rozvoje krajským úřadem a jejich vydání zastupitelstvem kraje je dána ustanovením § 187 odst. 3 stavebního zákona.


Odůvodnění ZÚR JMK obsahuje část zpracovanou projektantem ve smyslu Přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále také „Vyhlášky“, její text je jako nedílná součást odůvodnění opatření obecné povahy obsažen v Příloze č. 3 tohoto opatření obecné povahy a grafická část v Příloze č. 4 tohoto opatření obecné povahy (obsah obou příloh je uveden v článku II.).
 

Odůvodnění dále zahrnuje informaci o postupu pořízení (článek III.), výsledek přezkoumání podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. a), b) a c) stavebního zákona (článek IV.), výsledek přezkoumání podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) – vyhodnocení souladu návrhu zásad územního rozvoje s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů (článek V.). Součástí odůvodnění je dále přehled uplatněných stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů; způsob jejich vyhodnocení včetně informace o výsledku navazujících jednání s některými dotčenými orgány je obsažen ve „Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů ke „2. Návrhu ZÚR JMK“ a k „Vyhodnocení vlivů 2. Návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území“ dle ustanovení § 37 stavebního zákona“, které je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako Příloha č. 7.


Nedílnou součástí odůvodnění je také „Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území“ (dále také "Vyhodnocení vlivů"), a to textová část Vyhodnocení vlivů jako Příloha č. 5 tohoto opatření obecné povahy a grafická část Vyhodnocení vlivů jako Příloha č. 6 tohoto opatření obecné povahy.


Stanovisko Ministerstva životního prostředí ke 2. Návrhu ZÚR JMK, podle § 21 písm. l) zákona č. 100/2001 Sb., posuzování vlivů na životní prostředí (dále také „Stanovisko SEA“) je Přílohou č. 8 (pdf, 138kB)  tohoto opatření obecné povahy. Sdělení, jak bylo Stanovisko SEA zohledněno, je obsaženo v článku VI.


Hodnocení variantních záměrů dopravní a technické infrastruktury na základě porovnání významnosti vlivu záměru na posuzované složky životního prostředí, resp. porovnání přijatelnosti míry vlivu záměru na danou složku životního prostředí a porovnání variant řešení z hlediska dopravně inženýrských kritérií, předpokládaných vlivů na obyvatelstvo, veřejné zdraví a složky životního prostředí, tj. kritérií zohledňujících základní aspekty pilířů udržitelného rozvoje území při rozhodování o výsledné variantě, je zahrnuto ve výše jmenované Příloze č. 3 tohoto opatření obecné povahy a také ve Vyhodnocení vlivů v Příloze č. 5 a Příloze č. 6 tohoto opatření obecné povahy.


Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů a vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z vyjádření příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi obsahují články VIII. a IX.


O výsledcích projednání Vyhodnocení vlivů s příslušnými ministerstvy pojednává článek X. opatření obecné povahy. „Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů ke „2. Návrhu ZÚR JMK“ a k „Vyhodnocení vlivů 2. Návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území“ dle ustanovení § 37 stavebního zákona“ je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako Příloha č. 7.
 

Rozhodnutí o námitkách podaných při veřejném projednání je nedílnou součástí odůvodnění tohoto opatření obecné povahy jako jeho Příloha č. 9 (pdf, 8MB). Vyhodnocení připomínek uplatněných při veřejném projednání je nedílnou součástí odůvodnění tohoto opatření obecné povahy jako jeho Příloha č. 10 (pdf, 10,3MB).


II.


Textová část Odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (část zpracovaná projektantem ve smyslu Přílohy č. 4 Vyhlášky) obsahuje tyto části:

 

A. Vyhodnocení souladu ZÚR JMK se zadáním ZÚR JMK, projednání návrhu ZÚR JMK dle § 37 stavebního zákona (pdf, 204kB)

B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů, včetně vyhodnocení souladu s PÚR ČR 2008 (pdf, 305kB)

C. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení (pdf, 3,3MB)

D. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno (pdf, 89kB)

E. Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu (pdf, 743kB)

 

Příloha:


Seznam použitých zkratek (pdf,197kB)


Textová část Odůvodnění ZÚR JMK, včetně tabulek, zpracovaná projektantem ve smyslu Přílohy č. 4 Vyhlášky je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako jeho Příloha č. 3. 
 

Grafická část Odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje obsahuje tyto výkresy: 

 

1. Výkres širších vztahů 1:500 000 (pdf, 10,8MB)

2. Koordinační výkres 1:100 000 (pdf, 74,7MB)

3. Koordinační výkres 1:50 000  

4. Výkres prověřovaných variant koridorů dopravní a technické infrastruktury 1:125 000 (pdf, 18,6MB) 

 

Grafická část odůvodnění zpracovaná ve smyslu Přílohy č. 4 Vyhlášky je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako jeho Příloha č. 4.

 
III.


Postup při pořízení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje


Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem územního plánování a stavebního řádu (dále také „KrÚ JMK"), byl v souladu s ustanovením § 187 odst. 4 stavebního zákona na základě průzkumů a rozborů v rozsahu územně analytických podkladů zpracován a projednán návrh zadání ZÚR JMK. Zadání bylo schváleno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje usnesením č. 1365/07/Z 20 ze dne 13. září 2007. Zpracovatelem ZÚR JMK se dle výsledků výběrového řízení stala společnost Atelier T-plan, s. r. o., IČ 26483734, se sídlem Na šachtě 9, č. p. 497, Praha 7, Holešovice, projektantem Ing. arch. Karel Beránek, autorizovaný architekt České komory architektů. Na základě schváleného zadání pořídil KrÚ JMK v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 stavebního zákona Návrh ZÚR JMK, součástí Návrhu ZÚR JMK bylo také Vyhodnocení vlivů.


Společné jednání k Návrhu ZÚR JMK se uskutečnilo v souladu s ustanovením § 37 stavebního zákona dne 3. srpna 2009 v Brně. Místo a doba společného jednání byly dotčeným orgánům, Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a sousedním krajům v souladu s ustanovení § 37 odst. 2 stavebního zákona oznámeny jednotlivě nejméně 15 dnů předem. Zároveň byly dotčené orgány vyzvány k uplatnění stanovisek a sousední kraje k uplatnění připomínek ve lhůtě 30 dní ode dne jednání. Tentýž den se po společném jednání dle § 37 odst. 2 stavebního zákona konalo projednání Vyhodnocení vlivů Návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 stavebního zákona.


V souladu s ustanovením § 37 odst. 3 stavebního zákona bylo Ministerstvo zahraničních věcí dopisem ze dne 10. července 2009 požádáno o spolupráci ve věci zaslání návrhu ZÚR JMK příslušným orgánům sousedních států (Slovenská republika, Republika Rakousko) s nabídnutím konzultací. O konzultace ve smyslu stavebního zákona nebyl projeven zájem.


Návrh ZÚR JMK byl v termínu do 31.12.2009 projektantem upraven dle dosažených dohod s dotčenými orgány k vypořádání požadavků, uplatněných v rámci projednání návrhu ZÚR JMK. S Ministerstvem životního prostředí a s Ministerstvem kultury nebylo dohod dosaženo.


Krajským úřadem byl v souladu s ustanovením § 187 odst. 4 stavebního zákona v důsledku zrušení ÚP VÚC Břeclavska a schválení Politiky územního rozvoje ČR 2008 upraven a znovu projednán návrh zadání ZÚR JMK. Zadání ZÚR JMK bylo schváleno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje usnesením č. 698/10/Z 12 ze dne 25. února 2010.


Na základě schváleného zadání pořídil KrÚ JMK v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 stavebního zákona „2. Návrh ZÚR JMK“ včetně „Vyhodnocení vlivů 2. Návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území“.


Společné jednání ke 2. Návrhu ZÚR JMK se uskutečnilo v souladu s ustanovením § 37 stavebního zákona dne 25. června 2010 v Brně. Místo a doba společného jednání byly dotčeným orgánům, Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a sousedním krajům v souladu s ustanovení § 37 odst. 2 stavebního zákona oznámeny jednotlivě nejméně 15 dnů předem. Zároveň byly dotčené orgány vyzvány k uplatnění stanovisek a sousední kraje k uplatnění připomínek ve lhůtě 30 dní ode dne jednání. Tentýž den se po společném jednání konalo projednání Vyhodnocení vlivů 2. Návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 stavebního zákona s příslušnými ministerstvy (Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo pro místní rozvoj).


V souladu s ustanovením § 37 odst. 3 stavebního zákona bylo Ministerstvo zahraničních věcí dopisem ze dne 7. června 2010 požádáno o spolupráci ve věci zaslání 2. Návrhu ZÚR JMK příslušným orgánům sousedních států (Slovenská republika, Republika Rakousko) s nabídnutím konzultací. Informace o projednání 2. Návrhu ZÚR JMK včetně předání 2. Návrhu ZÚR JMK v elektronické podobě na CD byla rovněž zaslána sousedním orgánům územního plánování Trenčianskému samosprávnému kraji, Trnavskému samosprávnému kraji a Dolnímu Rakousku. O konzultace ve smyslu stavebního zákona nebyl projeven zájem, písemná stanoviska k ZÚR JMK zaslal Trenčianský samosprávný kraj a Trnavský samosprávný kraj.


Varianty záměrů dopravní a technické infrastruktury, o kterých nebylo rozhodnuto při projednání s dotčenými orgány podle § 37 stavebního zákona, byly předloženy Zastupitelstvu Jihomoravského kraje na jeho 20. zasedání dne 16. prosince 2010. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje se s variantami seznámilo a doporučilo volbu variant do ZÚR JMK (usnesení č. 1204/10/Z 20).


Krajský úřad JMK v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 stavebního zákona zajistil úpravu 2. Návrhu ZÚR JMK na základě Vyhodnocení vlivů 2. Návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území a jeho projednání, v souladu se stanovisky dotčených orgánů a dohodami s dotčenými orgány a s ohledem na doporučení Zastupitelstva Jihomoravského kraje k výběru variant.


2. Návrh ZÚR JMK byl v souladu s ustanovením § 38 stavebního zákona posouzen Ministerstvem pro místní rozvoj. Stanovisko ke 2. Návrhu ZÚR JMK z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje bylo vydáno dopisem č. j. 1433/11-81/ ze dne 11.02.2011. Ve stanovisku MMR nebyly při posouzení z výše uvedených hledisek shledány nedostatky.


2. Návrh ZÚR JMK byl projednán v souladu s ustanovením § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona a §§ 171 - 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také "správní řád"). Veřejné jednání ke 2. Návrhu ZÚR JMK se uskutečnilo dne 19.04.2011. Námitky proti 2. Návrhu ZÚR JMK mohly podat nejpozději na veřejném jednání pouze obce v řešeném území, obce sousedící s tímto územím a zástupci veřejnosti ve smyslu ustanovení § 23 stavebního zákona. Připomínky mohl nejpozději na veřejném jednání uplatnit každý. Na závěr veřejného jednání uplatnily některé přítomné dotčené orgány svá stanoviska k podaným připomínkám a námitkám. V rámci veřejného projednání 2. Návrhu ZÚR JMK bylo podáno celkem 98 námitek a 83 připomínek.


Vzhledem k tomu, že některé dotčené orgány, se nezúčastnily veřejného projednání a nemohly uplatnit na závěr své stanovisko k připomínkám a námitkám, pořizovatel pro další postup v pořizování využil rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 07.01.209 č. j. 1 Ao 2/2008 – 62 dotýkající se problematiky pořizování územně plánovací dokumentace, kde je uvedeno, že stanoviska dotčených orgánů jsou závazným podkladem pro územní plán … je proto třeba dát dotčeným orgánům možnost se k námitkám vyjádřit, zejména pokud tato stanoviska byla důvodem změn, proti nimž námitky směřují.


Krajský úřad JMK v souladu s ustanovením § 39 odst. 4 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání 2. Návrhu ZÚR JMK a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách a vypořádal připomínky. Z výsledků projednání vyplynula úprava 2. Návrhu ZÚR JMK ve smyslu ustanovení § 39 odst. 4 stavebního zákona.


Krajský úřad JMK poté podle ustanovení § 41 odst. 2 stavebního zákona připravil návrh na vydání ZÚR JMK formou opatření obecné povahy, na základě kterého jsou ZÚR JMK vydávány.


IV.


Výsledek přezkoumání podle ustanovení § 40 odst. 1 stavebního zákona


a) Soulad návrhu zásad územního rozvoje s politikou územního rozvoje:

2. Návrh ZÚR JMK vychází z PÚR ČR 2008, schválené Usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.07.2009. 2. Návrhem ZÚR JMK jsou s ohledem na specifické územní podmínky a problematiku územního rozvoje kraje z PÚR ČR 2008 převzaty a v územních podmínkách Jihomoravského kraje zpřesněny republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Upřesněno je dále vymezení rozvojové oblasti republikového významu: oblast OB3 – Brno; rozvojových os republikového významu: osy OS9 Brno – Svitavy/Moravská Třebová, osy OS10 (Katowice –) hranice Polsko/ČR/ – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko (– Bratislava), osy OS11 Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR/Rakousko.


Vzhledem k tomu, že v PÚR ČR 2008 nejsou vymezeny na území Jihomoravského kraje žádné specifické oblasti, nedochází v 2. Návrhu ZÚR JMK k jejich zpřesnění.
 

2. Návrh ZÚR JMK prověřil v souladu se čl. 172 - 174 PÚR ČR 2008 území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území, a to Třebíčsko – Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko a v souladu s úkoly pro územní plánování upřesnil území a vymezil jako nadmístní specifické oblasti N–SOB1 Vranovsko, N–SOB2 Jevišovicko, N–SOB3 Střední Podyjí, N–SOB4 Hovoransko a N–SOB5 Horňácko.


V oblasti dopravní a technické infrastruktury pak 2. Návrh ZÚR JMK v souladu s PÚR ČR 2008 vymezuje, resp. zpřesňuje
 

• v silniční dopravě koridory kapacitních silnic R43 Brno – Svitavy/Moravská Třebová (E461), R52 Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen/Rakousko (E461), R55 Olomouc – Přerov a dále Napajedla – Uherské Hradiště – Hodonín – Břeclav – hranice ČR (– Wien) a S8 Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Hatě – hranice ČR/Rakousko (Wien),

• v železniční dopravě územní rezervy pro prověření možnosti budoucího využití a umístění koridoru vysokorychlostní dopravy Praha – Brno – hranice ČR/Rakousko, resp. SR (– Wien, Bratislava) a Brno – Ostrava hranice ČR/Polsko (– Katowice); koridory konvenční železniční dopravy C-E61 Děčín – Nymburk – Kolín, Kolín – Havlíčkův Brod – Brno, ŽD1 Brno – Přerov (stávající trať č. 300) s větví na Kroměříž – Otrokovice – Zlín – Vizovice (pokračování je již součástí I. tranzitního železničního koridoru), stávající trať č. 280 (Hranice na Moravě – Horní Lideč – hranice ČR/SR – Púchov), možné využití úseků stávajících tratí č. 303 Kroměříž – Hulín, č. 330 Hulín – Otrokovice, č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice ŽD7 Pardubice – Česká Třebová – Brno,

• vymezení veřejného logistického centra v prostoru Brněnska,

• v elektroenergetice plochu a koridor technické infrastruktury E8 pro novou elektrickou stanici 400/110 kV pro připojení vyvedení výkonu z elektrické stanice Rohatec do přenosové soustavy vedením 400 kV Otrokovice – Rohatec a nasmyčkování vedení V424 do TR Rohatec, vymezením koridoru TE1 vedení 400 kV Rohatec – hranice kraje (– Otrokovice) a nasmyčkování vedení V424 do TR Rohatec,

• v plynárenství koridor P2 pro propojovací plynovody VVTL DN 700 PN 80 systému RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR – Rakousko a dále k obci Hrušky, plochu technické infrastruktury P7 pro rozšíření uskladňovacích kapacit podzemního zásobníku plynu (PZP) Podivín-Prušánky, koridor P9 pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN 63 v trase z okolí obce Hrušky v Jihomoravském kraji k obci Libhošť v Moravskoslezském kraji, včetně výstavby nové kompresorové stanice u obce Libhošť a navazujícího zdvojení trasy VVTL plynovodu DN 700 PN 63 v Moravskoslezském kraji v trase z okolí obce Libhošť (Příbor) k obci Děhylov, koridor P10 VVTL plynovodu DN 700 PN 63 vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna, včetně výstavby nové kompresorovny Bezměrov, koridor P11 VVTL plynovody DN 400 PN 80, DN 250 PN 200 a DN 150-200 PN 210 v Jihomoravském kraji, vedoucí z plánovaného podzemního zásobníku plynu Podivín-Prušánky k sondám Podivín a Prušánky a dále propojení na stávající VVTL plynovod DN 700 PN 80 mezi obcemi Dolní Dunajovice a hranicí ČR – Slovensko a na stávající VVTL plynovod DN 600 PN 80 mezi Dolní Bojanovice – Brumovice,

• koridor dálkovodu DV1 zdvojení ropovodu Družba ve střední ose řeky Moravy mezi Rohatcem a Holíčí (Slovensko) – Klobouky, Klobouky – Rajhrad, Radostín – Kralupy – centrální tankoviště ropy Nelahozeves, centrální tankoviště ropy Nelahozeves – Litvínov,

• plochy morfologicky, geologicky a hydrogeologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV).

 

2. Návrh ZÚR JMK nepřebírá z územních plánů velkých územních celků bez věcné změny žádné koridory a plochy.

 

Podrobnější popis je obsažen v textové části odůvodnění ZÚR JMK, zpracované projektantem, v kapitole B.3 Soulad návrhu ZÚR JMK s PÚR ČR 2008 (viz Příloha č. 3 opatření obecné povahy).

 

Soulad 2. Návrhu ZÚR JMK s PÚR ČR 2008 byl posouzen Ministerstvem pro místní rozvoj podle § 38 a § 39 odst. 5 stavebního zákona s kladným výsledkem (viz výše).

 

S ohledem na uvedené lze tedy konstatovat, že 2. Návrh ZÚR JMK je v souladu s platnou PÚR ČR 2008.


b) Soulad návrhu zásad územního rozvoje s cíli a úkoly územního plánování:


Cíle a úkoly územního plánování jsou v obecné rovině definovány stavebním zákonem v §§ 18 a 19. Základní úkoly územního plánování v souladu s ustanovením § 31 stavebního zákona určuje také politika územního rozvoje.


2. Návrh ZÚR JMK stanovuje priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území (kapitola A. textové části ZÚR JMK). Přitom vychází z rozboru udržitelného rozvoje území, zpracovaného v rámci průzkumů a rozborů a územně analytických podkladů JMK, z priorit formulovaných ostatními koncepčními dokumenty kraje, a z PÚR ČR 2008. Tyto priority jsou ve 2. Návrhu ZÚR JMK dále konkretizovány formou požadavků na využití území resp. úkolů pro územní plánování v rámci rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí a v podmínkách pro upřesnění vymezení koridorů a ploch nadmístního významu. Priority územního plánování kraje usměrňují a koordinují rozvoj území při respektování širších vztahů a souvislostí, stanovují podmínky a požadavky na využívání území a definují požadavky pro změny způsobu jeho využití s ohledem na ochranu veřejných zájmů, hospodárné využívání zastavěného území a ochranu krajiny a nezastavěného území, stanovují podmínky pro umisťování nadmístní veřejné infrastruktury (kapitoly B, C a D ZÚR JMK).


2. Návrh ZÚR JMK také podrobně řeší ochranu hodnot území v podmínkách koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území (zejména kapitoly E a F ZÚR JMK). Navržené podmínky jsou promítnuty do požadavků na uspořádání a využití území a do úkolů pro územní plánování.


Dále 2. Návrh ZÚR JMK určuje podmínky a požadavky na řešení a vzájemnou koordinaci pro upřesňování ploch a koridorů republikového a nadmístního významu, včetně řešení v ÚPD obcí.


2. Návrh ZÚR JMK tedy naplňuje požadavky na zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vazby a mezinárodní závazky ve smyslu cílů a úkolů územního plánování podle stavebního zákona, čímž vytváří předpoklady pro vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel i předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích.

c) Soulad návrhu zásad územního rozvoje s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů:


Při pořizování ZÚR JMK bylo postupováno podle ustanovení § 36 až 40 stavebního zákona, za použití jeho příslušných přechodných ustanovení. Podrobně je postup pořízení ZÚR JMK popsán v předchozím čl. III tohoto odůvodnění. Obsahová struktura 2. Návrhu ZÚR JMK splňuje požadavky na obsah zásad územního rozvoje tak, jak jsou stanoveny stavebním zákonem a vyhláškou. Do odůvodnění ZÚR JMK jsou zapracovány také části textu dle požadavků správního řádu.
 

V.


Soulad návrhu zásad územního rozvoje s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů
 

 

2. Návrh ZÚR JMK je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky příslušných dotčených orgánů, v jejichž působnosti je ochrana zájmů z těchto předpisů vyplývajících.
 

V návaznosti na společné jednání ke 2. Návrhu ZÚR JMK a projednání Vyhodnocení vlivů 2. Návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území v souladu s ustanovením § 37 stavebního zákona, byla dotčenými orgány, sousedními kraji a ministerstvy vyjmenovanými v § 37 odst. 4 stavebního zákona uplatněna stanoviska a připomínky. Přehled uplatněných stanovisek a připomínek a způsob jejich vyhodnocení je obsažen ve „Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů ke „2. Návrhu ZÚR JMK“ a „Vyhodnocení vlivů 2. Návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území“ dle ustanovení § 37 stavebního zákona“ je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako Příloha č. 7.
 

VI.


Stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno


Ministerstvo životního prostředí vydalo ke 2. Návrhu ZÚR JMK stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, dne 22.08.2011 pod čj. 57971/ENV/11. Stanovisko je v Příloze č. 8, která je nedílnou součástí odůvodnění tohoto opatření obecné povahy.


Stanovisko Ministerstva životního prostředí obsahuje:

 

• Stručný popis koncepce

• Stručný popis vyhodnocení

• Průběh posuzování

• Závěry posuzování – obsahuje vlastní stanovisko s podmínkami členěnými do části A. a B.


K části „Stručný popis koncepce“:


Z této části stanoviska nevyplývají žádné podmínky k zohlednění v ZÚR JMK. V závěru je uvedeno, že cíle ZÚR JMK nejsou v zásadním rozporu s prioritními cíli uvedenými v národních strategických programových dokumentech (případně jejich návrhy) a regionálních dokumentech Jihomoravského kraje. V rámci ZÚR JMK byly stanoveny priority územního plánování, které jsou důležitým rozhodovacím kritériem pro výběr záměru, které je nutné upřednostnit.


K části „Stručný popis vyhodnocení“:


Z této části stanoviska nevyplývají žádné podmínky k zohlednění v ZÚR JMK, je zde popsána metoda posouzení.


K části „Průběh posuzování“:


Z této části stanoviska nevyplývají žádné podmínky k zohlednění v ZÚR JMK.


K části „Závěry posuzování“:
 

Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 písmena l) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vydává na základě 2. Návrhu ZÚR JMK, včetně zpracovaného Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání SOUHLASNÉ STANOVISKO ke 2. Návrhu „Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“, verze po veřejném projednání, s podmínkami, členěnými do části A a části B.


K části „A. Podmínky stanoviska“:


V této části jsou uvedeny nejprve podmínky směřující do územně plánovací činnosti a dále do přípravy, realizace a provozování konkrétních záměrů, stanovené ve Vyhodnocení SEA (podm. 1.). V následujících bodech jsou uvedeny podmínky směřující k navazujícím územně plánovacím dokumentacím (podm. 16., 17.), k zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a do přípravy konkrétních záměrů (podm. 2., 3., 4., 5., 6., 14.), k přípravě a realizaci záměrů (podm. 7., 9., 10., 11., 13.), k vytváření ÚSES (podm. 8.), k zajištění dostupnosti ploch veřejnou dopravou (podm. 12.), k regulaci rekreačního využívání území (podm. 18.), k novým záměrům strategického významu a k větším investičním záměrům (podm. 15., 19.).
 

Vzhledem k tomu, že průběh zpracování ZÚR JMK a jejich Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl vzájemně koordinován, tzn. výsledky vyhodnocení byly průběžně promítány do ZÚR JMK, lze konstatovat, že výše uvedené podmínky jsou v celé dokumentaci zohledněny, zejména v kritériích a podmínkách pro rozhodování o změnách v území a v úkolech pro územní plánování.


Podmínky ke sledování dopadů implementace ZÚR JMK na životní prostředí a veřejné zdraví a ke zveřejnění vyhodnocení všech stanovisek dotčených orgánů státní správy, vyjádření, námitek a připomínek došlých po celou dobu přípravy koncepce, včetně veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu vyhodnocení (podm. 20., 21.), budou respektovány v souladu se stavebním.


K části „B. Podmínky stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000“:


Podmínky směřují do dalších fází správních řízení u 52 záměrů, u nichž byl zjištěn možný negativní vliv a do jejich projektové přípravy. Z této části stanoviska nevyplývají žádné podmínky k zohlednění v ZÚR JMK.


K závěrečným upozorněním:

 

- na povinnost schvalujícího orgánu dle § 10g odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a příslušných ustanovení stavebního zákona zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci

Bude respektováno v intencích stavebního zákona a ve smyslu ustanovení § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V souladu s ustanovením § 40 odst. 2 písm. c) stavebního zákona je součástí odůvodnění ZÚR JMK stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno.

- na povinnost schvalujícího orgánu ve smyslu § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Bude respektováno v intencích stavebního zákona a ve smyslu ustanovení § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V souladu s ustanovením § 164 odst. 2 stavebního zákona krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa, kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí jednotlivě dotčeným orgánům, neuvedeným v odstavci 1 § 164 stavebního zákona.

- na povinnost předkladatele zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a na další povinnosti plynoucí z § 10h zákona o posuzování vlivů na životní prostředí; uvedené povinnosti je třeba respektovat s ohledem na požadavky směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.


Bude respektováno v intencích stavebního zákona. Dle ustanovení § 42 odst. 1 stavebního zákona je krajský úřad povinen předložit zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány. Zpráva o uplatňování zásad podle ustanovení § 9 písm. a) vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti obsahuje (mimo jiné) vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje včetně sdělení, zda nebyly zjištěny negativní dopady na udržitelný rozvoj území, a byly-li zjištěny, návrhy na jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci.


K závěrečnému předpokladu Ministerstva životního prostředí, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého opatření co nejširší publicitu a informování veřejnosti:
 

V souladu s ustanovením § 164 odst. 2 stavebního zákona krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa, kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet.
 

Z výše uvedeného je zřejmé, že podmínky ze stanoviska MŽP byly zohledněny v míře, která přísluší podrobnosti řešení a obsahu zásad územního rozvoje podle požadavků stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.



VII.


Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty


Podrobné zdůvodnění přijatého řešení ZÚR JMK, včetně popisu variantních řešení, kritérií pro jejich hodnocení, informací o výsledcích projednání a vybrané variantě je obsaženo v kapitole C. textové části odůvodnění ZÚR JMK zpracovaného projektantem (viz Příloha č. 3 opatření obecné povahy).


Hodnocení variantních záměrů dopravní a technické infrastruktury na základě porovnání významnosti vlivu záměru na posuzované složky životního prostředí, resp. porovnání přijatelnosti míry vlivu záměru na danou složku životního prostředí a porovnání variant řešení z hlediska dopravně inženýrských kritérií, předpokládaných vlivů na obyvatelstvo, veřejné zdraví a složky životního prostředí, tj. kritérií zohledňujících základní aspekty pilířů udržitelného rozvoje území při rozhodování o výsledné variantě, je obsaženo také ve Vyhodnocení vlivů (viz Příloha č. 5 a Příloha č. 6 opatření obecné povahy).


VIII.


Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů


2. Návrh ZÚR JMK naplňuje požadavky na zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vazby a mezinárodní závazky v úrovni ZÚR ve smyslu cílů a úkolů územního plánování podle stavebního zákona. Podrobněji je obsaženo v textové části odůvodnění ZÚR JMK zpracovaného projektantem, v části B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů, včetně vyhodnocení souladu s PÚR ČR (viz Příloha č. 3 opatření obecné povahy).
 

 

IX.


Vyhodnocení splnění podmínek vyplývající z případných vyjádření příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi


V souladu s ustanovením § 37 odst. 3 stavebního zákona bylo Ministerstvo zahraničních věcí požádáno o spolupráci ve věci zaslání 2. Návrhu ZÚR JMK příslušným orgánům Slovenské republiky a Republiky Rakousko s nabídkou konzultací. O konzultace ve smyslu stavebního zákona nebyl orgány Slovenské republiky ani Republiky Rakousko projeven zájem, písemná stanoviska k ZÚR JMK zaslal Trenčianský samosprávný kraj a Trnavský samosprávný kraj. Obě písemná stanoviska byla bez připomínek a nevyplynuly z nich žádné podmínky k řešení ZÚR JMK.


X.


Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území


ZÚR se zařazují mezi zásadní strategické dokumenty kraje, jimiž je rozvoj kraje usměrňován v krátko, středně, i dlouhodobých horizontech. Z takto pojatého poslání a charakteru lze označit ZÚR za přínosné k rozvoji území kraje. ZÚR JMK podporují pozitivně příslušnými prostředky a nástroji územního plánování dosažení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Jihomoravského kraje. ZÚR JMK prokazují z obecné povahy i z konkrétní náplně řadu významných přínosů k vytváření vhodných územních podmínek pro předcházení zjištěných rizik ovlivňujících potřeby současné generace obyvatel Jihomoravského kraje i pro předcházení předpokládaných ohrožení podmínek života generací budoucích.


Vyhodnocení vlivů v oddíle B. Vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000 konstatuje, že předložená koncepce „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“ nemá významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a to vzhledem k tomu, že neobsahuje záměry s významně negativním vlivem ani územní rezervy, které nejsou vymezeny v rozsahu, který zachová možnost řešení bez negativního vlivu nebo s nejmenším možným negativním vlivem na území Natura 2000, a pro které je nemožné přijmout potřebná kompenzační opatření. Záměry obsažené v koncepci musí být podrobně vyhodnoceny podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. při jejich upřesnění v územních plánech, případně v rámci projektové EIA. Územní rezervy vymezené v rozsahu, který zachová možnost řešení bez negativního vlivu nebo s nejmenším možným negativním vlivem na území Natura 2000, mohou být dle usnesení vlády č. 368/2010 Sb. přeměněny na plochu se stanoveným způsobem využití, a to pořízením změny nebo aktualizace ÚPD. Součástí tohoto pořízení je podle stavebního zákona i posouzení vlivů na životní prostředí a na území Natura 2000.


Vyhodnocení vlivů v příloze oddílu A. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví konstatuje, že realizací ZÚR JMK jako celku nebude veřejné zdraví obyvatel výrazně dotčeno. V ZÚR JMK je navržena řada stavebních záměrů z oblasti dopravy, technické infrastruktury a rozvoje rozvojových oblastí, které budou mít pozitivní vliv na rozvoj oblastí a zlepšení kvality životního prostředí. Koncepce splňuje stanovené referenční cíle.


ZÚR JMK tedy reagují konkrétně na veškeré relevantní současné i do budoucna očekávatelné problémy a střety v území zjištěné v rámci průzkumů a rozborů a územně analytických podkladů Jihomoravského kraje. Podrobnosti jsou obsaženy v textové části Vyhodnocení vlivů (zejména oddíly C, D, E a F) viz Příloha č. 5 opatření obecné povahy.
 

 

XI.


Rozhodnutí o námitkách


Rozhodnutí o námitkách uplatněných při veřejném projednání 2. Návrhu ZÚR JMK (dle § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona) je nedílnou součástí odůvodnění jako Příloha č. 9 tohoto opatření obecné povahy.


XII.

Vypořádání připomínek

 

Vypořádání připomínek uplatněných při veřejném projednání 2. Návrhu ZÚR JMK (dle § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona) je nedílnou součástí odůvodnění jako Příloha č. 10 tohoto opatření obecné povahy.
 

 

XIII.

Poučení


Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vydávané formou opatření obecné povahy v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 správního řádu, nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.
 

Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může dle ustanovení § 173 odst. 1 správního řádu každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal.
 

Proti opatření obecné povahy nelze dle ustanovení § 173 odst. 2 správního řádu podat opravný prostředek.

 

 


JUDr. Michal Hašek
hejtman Jihomoravského kraje

 

 

 


Ing. Stanislav Juránek
náměstek hejtmana Jihomoravského kraje

 

 

 

Seznam příloh, které jsou nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy:

 

Příloha č. 1  ZÚR JMK (výrok) – textová část

Příloha č. 2  ZÚR JMK (výrok) – grafická část

Příloha č. 3  Odůvodnění ZÚR JMK – textová část zpracovaná projektantem ve smyslu Přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Příloha č. 4  Odůvodnění ZÚR JMK – grafická část ve smyslu Přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Příloha č. 5  Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území - textová část

Příloha č. 6  Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území - grafická část

Příloha č. 7   Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů ke „2. Návrhu ZÚR JMK“ a k „Vyhodnocení vlivů 2. Návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území“ dle ustanovení § 37 stavebního zákona

Příloha č. 8   Stanovisko Ministerstva životního prostředí ke 2. Návrhu ZÚR JMK, verze po veřejném projednání (stanovisko SEA) (pdf, 138kB)

Příloha č. 9   Rozhodnutí o námitkách uplatněných při veřejném projednání 2. Návrhu ZÚR JMK dle § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona (pdf, 8MB)

Příloha č. 10 Vypořádání připomínek uplatněných při veřejném projednání 2. Návrhu ZÚR JMK dle § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona (pdf, 10,3MB)