Úhrada odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně u příspěvkové organizace

čj.: 12/28 027/2005 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

V případě, že se příspěvková organizace dopustí porušení rozpočtové kázně, hradí podle ustanovení § 30 odst. 3 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, případné sankce uložené jí za porušení rozpočtové kázně ze svého rezervního fondu. To tedy znamená, že příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem může hradit uložené sankce za porušení rozpočtové kázně výhradně z tohoto fondu.

Žádný subjekt není nijak omezen v možnosti požádat správce daně o povolení posečkání nebo úhrady daně ve splátkách. Ustanovení § 60 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, však stanovuje podmínky, kdy je možné povolit posečkání daně nebo povolení její úhrady ve splátkách. Touto podmínkou je, že by neprodlené zaplacení daně bylo pro dlužníka spojeno s vážnou újmou, nebo není-li možné vybrat celý nedoplatek najednou. Daní se v tomto případě rozumí odvod za porušení rozpočtové kázně.

Příspěvková organizace v případě vzniku závazku (předpis úhrady odvodu za porušení rozpočtové kázně) postupuje podle ustanovení § 21 odst. 4 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení bodu 3.6.1. Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., č. 519.