Dotazy k hospodaření územních samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací

čj.: 12/123 906/2004 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

V případě, kdy příspěvková organizace zřízená krajem hradí plat pracovníka z příspěvku zřizovatele, dodržela stanovený mzdový objem prostředků, ale pracovníka nesprávně zařadila do platové třídy, se nejedná o porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, ale o porušení mzdových předpisů.
Pokud příspěvková organizace zřízená krajem hradí plat pracovníka ze zdravotního pojištění, dodržela stanovený mzdový objem prostředků, ale pracovníka nesprávně zařadila do platové třídy, nejedná se o porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., ale o porušení mzdových předpisů.
Podle ustanovení § 33 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Touto vyhláškou je vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. V § 3 odst. 1 a 6 této vyhlášky je stanoveno, že příspěvková organizace sestavuje rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání. Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje podle § 4 až 14. Příspěvkem podle této vyhlášky, pokud není stanovena jeho výše, může být i plná úhrada nákladů. Pokud byl poskytnut vyšší příspěvek na úhradu výdajů hrazených zaměstnancům příspěvkové organizace, než ve výši stanovené touto vyhláškou nebo v příspěvkovou organizací stanoveném způsobu čerpání (podle § 3 odst. 1 a 6 vyhlášky) jedná se o porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.
V § 31 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., jsou taxativně stanoveny případy použití investičního fondu příspěvkové organizace. Investiční fond příspěvkové organizace se používá k financování investičních výdajů, popř. investičních příspěvků; k úhradě investičních úvěrů nebo půjček; k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil; k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost. Pokud příspěvková organizace použila finančních prostředky svého investičního fondu pro jiný účel, než jsou výše uvedené případy, jedná se o porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb.
Sankce uložené za porušení rozpočtové kázně hradí příspěvková organizace výhradně ze svého rezervního fondu (§ 30 odst. 3 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb.
Sankce za porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. ukládá orgán územního samosprávného celku, který rozhodl o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu územního samosprávného celku. Sankce ukládá v samostatné působnosti [k tomu viz ustanovení § 8 zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, ve kterých je stanoveno, že pokud zvláštní zákon upravuje působnost obce nebo kraje a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce nebo kraje, platí, že jde vždy o samostatnou působnost].