Účtování kontokorentu

čj.: 12/34 985/2005 – 124 ref. ing. R. Kotrba

Kontokorentní úvěr je úvěr krátkodobý, automatický a kdykoli za stanovených podmínek vypověditelný, poskytovaný z kontokorentního účtu.

Kontokorent je smíšený běžný účet v bance. Jedná se zde tedy jednak o smlouvu o běžném účtu (§ 708 a násl. obchodního zákoníku) a dále o smlouvu o kontokorentním úvěru (§ 710 obchodního zákoníku). Dá se říci, že kontokorentní úvěry, obecně upravené ustanovením § 710 obchodního zákoníku, jsou zvláštním druhem úvěru, který je typický právě tím, že je spojen s běžným účtem. Od běžných úvěrů se odlišuje zejména způsobem čerpání.

V případě obvyklého úvěru poskytuje banka smluvené peněžní prostředky dlužníku k jeho užití. Při kontokorentním úvěru má dlužník právo, aby z jeho běžného účtu byly prováděny platby i tehdy, nejsou-li kryty jeho vlastními prostředky. Jedná se tedy v podstatě o to, že je majiteli účtu povolen na účet dohodnutý debet. Čerpání pak probíhá podle toho, jaký je stav účtu. To znamená, že pokud je účet v kreditu, úvěr čerpán není a teprve pokud se účet dostává do debetu, je úvěr čerpán. Jakmile na účet přicházejí platby nebo vklady, je pak tímto způsobem úvěr splácen.

Kontokorentní úvěr banka obvykle povoluje na určité období, proto může dojít i k tomu, že připsanými platbami je úvěr splacen a následně čerpáním účtu do debetu je opětovně čerpán tentýž kontokorentní úvěr. Toto se může za povolené období opakovat i vícekrát. K závěru povoleného období musí být účet vyrovnán. Čerpání kontokorentního úvěru tedy neprobíhá tím, že by banka na běžný účet připisovala peněžité prostředky ze svých zdrojů, ale ze svých zdrojů pak hradí až debetní platby.

V případě kontokorentního úvěru jedná o úvěr ve smyslu § 85 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 36 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a podle ustanovení § 4 odst. 5 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, patří mezi návratné zdroje.

O využívání kontokorentu se účtuje každý měsíc na položkách 8113 a 8114, neboť se tím docílí věrného zobrazení skutečnosti.

Územní samosprávný celek v případě vzniku závazku (předpis závazku při využívání kontokorentu) postupuje podle ustanovení § 19b odst. 7 vyhlášky č. 505/2002 Sb. a podle ustanovení bodu 3.2. Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., č. 515.

Způsob účtování kontokorentu ovlivňuje výši ukazatele dluhové služby stanoveného podle usnesení vlády č. 346/2004 především v řádku č. 6 – splátky jistin a dluhopisů. Podle tohoto usnesení vlády Ministerstvo financí sleduje a vyhodnocuje zadluženost obcí a krajů podle ukazatele dluhové služby. Při vyhodnocování jednotlivých obcí a krajů se hodnotí především opakované překročení míry zadluženosti a zvažují se všechny skutečnosti, které vedly k překročení dané hranice.

V případě překročení stanovené hranice ukazatele dluhové služby výhradně vlivem kontokorentního účtu, revolvingového (opakujícího se) úvěru, jednorázové splátky úvěru nebo půjčky nebo zapojení do programů Phare a Sapard (přijetí úvěru určeného na spoluúčast) se příslušné obce nebo kraje nepovažují za problémové podle výše uvedeného usnesení vlády.