Projednání závěrečného účtu obce s výhradami nebo bez výhrad

čj.: 12/119 885/2005 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Podle ustanovení § 17 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb. se projednání závěrečného účtu uzavírá vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením bez výhrad, nebo souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku škodu.

Podle výše uvedeného tedy zastupitelstvo obce projednání závěrečného účtu obce uzavírá buď bezvýhradným souhlasem s celoročním hospodařením obce nebo souhlasem s výhradami. Souhlasem s výhradami uzavírá zastupitelstvo obce celoroční hospodaření obce v případě, že se v něm projevily takové nedostatky v hospodaření, že je z nich třeba vyvodit závěry vůči osobám, které územnímu samosprávnému celku způsobily škody. Přijaté závěry musí rovněž obsahovat návrhy na nápravu zjištěných chyb a nedostatků.

Vzhledem k tomu, že součástí závěrečného účtu je „Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření“ při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku, mělo by zastupitelstvo obce při schvalování závěrečného účtu vycházet rovněž z povinností stanovených pro přijetí a plnění opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) tohoto zákona je územní samosprávný celek povinen přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření, zpracované přezkoumávajícím orgánem (v případě obcí krajským úřadem v přenesené působnost), nebo auditorem a podat o tom písemnou informaci příslušnému přezkoumávajícímu orgánu (v případě obcí krajskému úřadu), a to nejpozději do 15 dnů po projednání této zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního samosprávného celku.

Pokud tedy závěr „Zprávy o přezkoumání hospodaření“ obsahuje vyjádření, že nebyly zjištěny chyby a nedostatky (§ 10 odst. 3 písm.a) zákona č. 420/2004 Sb.), může zastupitelstvo obce projednání závěrečného účtu uzavřít vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením bez výhrad. Pokud však „Zpráva o přezkoumání hospodaření“ bude ve svém závěru obsahovat vyjádření, že byly zjištěny chyby a nedostatky stanovené v § 10 odst. 3 písm. b), a c) zákona č. 420/2004 Sb., mělo by zastupitelstvo obce projednávání závěrečného účtu obce uzavřít souhlasem s výhradami. Současně by mělo přijmout opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků a vyvodit závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku škodu.

V případě, že by zastupitelstvo obce uzavřelo projednání závěrečného účtu vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením bez výhrad a závěr „Zprávy o přezkoumání hospodaření“ by obsahoval vyjádření, že byly zjištěny chyby a nedostatky, dopustila by se obec porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. Při zjištění tohoto porušení rozpočtové kázně krajský úřad v přenesené působnosti uloží obci pokutu, která může činit až 1 mil. Kč. Tuto pokutu krajský úřad uloží neprodleně po tom, co se o porušení rozpočtové kázně dozvěděl.