Náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost

Náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost (zaměstnanci úřadu a uvolnění zastupitelé obce)

čj.: 12/12 944/2009 – 124 – ref. Mgr. H. Peterová

Podle ustanovení § 192 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, přísluší zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada platu se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.

Náhrada platu zaměstnanci nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada platu zaměstnanci přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti. Pro účely stanovení náhrady platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění podle ustanovení § 21 a 22 zákona č. 87/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění v § 22 zákona o nemocenském pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Zákoník práce v ustanovení § 192 odst. 3 umožňuje v kolektivní smlouvě dohodnout nebo vnitřním předpisem stanovit, že bude zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci náhradu platu i za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, přičemž tato náhrada nesmí převýšit průměrný výdělek podle ustanovení § 356 odst. 1 zákoníku práce.

Podle našeho právního názoru není případné poskytování náhrady platu i za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Jsme však nuceni upozornit, že přes název institutu „náhrady platu při dočasné pracovní neschopnosti“ se nejedná o rozpočtové prostředky zahrnované do prostředků na platy.

V případě, že územní samosprávný celek sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu, že zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu bude poskytovat náhradu platu i za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, bude tuto náhradu poskytovat ze svého rozpočtu. Z hlediska rozpočtové skladby (vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů) se jedná o položku 5424 – Náhrady mezd v době nemoci. Na tuto položku zařazuje organizace peněžní prostředky, které vydává svým zaměstnancům jako náhrady mezd v prvních dvou týdnech nemoci podle § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Uvolnění zastupitelé obce nejsou zaměstnanci obce a proto podle výše uvedeného nejde postupovat. Zákoníkem práce se v jejich případě řídí pouze splatnost a výplata odměn členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměn (§ 76 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů).

Podle ustanovení § 73 odst. 4 zákona o obcích uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

To tedy znamená, že uvolněným zastupitelům obce nemůže být z rozpočtu obce poskytnuta náhrada platu i za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti.

Podle ustanovení § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, však může obec zřizovat své peněžité fondy, a to účelově určené nebo bez účelového určení. Jedním z takových peněžních fondů, které si obec většinou zřizuje, je sociální fond.

Pokud má obec zřízen účelový sociální fond, může jeho prostředky, na základě stanovených zásad naplňování a použití tohoto fondu, používat pro obdobné účely, pro jaké slouží např. fond kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu a příspěvkových organizací.

Zřízení peněžních fondů, tedy i fondu sociálního, je, podle ustanovení § 84 odst. 2 písm.c) zákona o obcích, ve výlučné pravomoci zastupitelstva obce. Jestliže zastupitelstvo obce rozhodne o zřízení sociálního fondu, který je fondem s účelovým určením, mělo by současně schválit zásady jeho naplňování a použití. Zákon č. 250/2000 Sb., ani jiný právní předpis, nestanoví obsah a rozsah zásad naplňování a použití sociálního fondu územního samosprávného celku. Je tedy výhradně na zastupitelstvu obce, jaké „zásady“ schválí. Pokud tedy „zásady“ schválené zastupitelstvem obce budou obsahovat, že ze sociálního fondu se poskytuje uvolněným členům zastupitelstva obce náhrada mzdy za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, může jim být náhrada na tento účel ze sociálního fondu poskytována.

V „zásadách“ by měla být uvedena výše této náhrady, která by, podle našeho názoru, mohla analogicky vycházet z náhrady mzdy za prvé 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, kterou bude obec poskytovat svým zaměstnancům.